Lesnické práce v Divoké Šárce
Přírodní rezervace Divoká Šárka patří k významným přírodním lokalitám Prahy. Také chráněné území je třeba udržovat. Důvodem je především potřeba podpořit přírodě blízké druhové zastoupení dřevin v lesních porostech nebo podpora teplomilných travních společenstev stepních lokalit.
V srpnu započnou lesnické práce v některých lokalitách přírodní rezervace Divoká Šárka a jejím ochranném pásmu. Cílem je pokračování v postupné úpravě dřevinné skladby, při které jsou preferovány původní domácí druhy těchto přírodních stanovišť.
Předně bude pokračovat postupné odstraňování trnovníku akátu z lesního porostu na úpatí skalních stěn Divoké Šárky v lokalitě „Amerika“ a Dívčí skok“. Trnovník akát (Robinia pseudoacacia L.) je doposud často zastoupen v pražských lesích a tím také v lesních porostech zvláště chráněných území. Tato původem severoamerická dřevina se do Evropy dostala již počátkem 17. století a během 18. století se jako "módní okrasná dřevina" rozšířila po Evropě. Na přelomu 19. a 20. století a v prvních desetiletích 20. století byl hojně využíván na zalesnění prudkých svahů jako protierozní a protipovodňové opatření. Tehdy však nebyla dost dobře známa také záporná vlastnost akátových porostů. Po čase akátové porosty pod sebou potlačí většinu vegetace a v místech prudkých svahů tím mohou způsobit obnažení půdy a následnou erozi. Ve zvláště chráněných územích je však tato dřevina nevhodná, neboť postupně potlačuje veškerou bylinnou i dřevinnou vegetaci. Při jeho omezování je dávána přednost jednotlivému výběru stromů. Akáty jsou takto odstraňovány a prosvětlením porostu jsou podpořeny dřeviny tvořící dosud jejich podrost, např. javory, jasany, duby, habry atd. Takto podpořená dřevinná skladba bude následně potřebovat jen menší zásahy ve formě probírek s cílem vytvořit v budoucnu porost, jehož zastoupení dřevin je "přírodě blízké", tedy dřevin, které by se v lokalitě s vysokou pravděpodobností nacházely bez předcházejících zásahů člověka. Konečným cílem je také vytvořit porost, do nějž by člověk v budoucnu už zasahoval spíše jen výjimečně. Takových zásahů v Divoké Šárce proběhlo již několik, k nejnáročnějším patřilo postupné odstranění akátu ze skalních stěn.
Na horní hraně skalních stěn Divoké Šárky bude odstraněno několik borovic černých. Borovice černá (Pinus nigra) pochází z oblasti středomoří a u nás byla vysazována zejména v první pol. 20. stol. na vysýchavá a chudá stanoviště. Její přirozený opad jehličí obsahuje hodně pryskyřic a silně omezuje přirozenou bylinnou vegetaci v podrostu. Především pro tuto vlastnost není vhodná zejména do lokalit s charakterem skalních stepí.
V lesních porostech na „nebušické straně“ Šáreckého údolí je místy hojně zastoupen dub červený. Dub červený (Quercus rubra L.) je původem severoamerická dřevina, která patří v některých zemích k významným hospodářským dřevinám i když její dřevo není tak kvalitní jako např. u dubů zimního či letního. Výborně se zmlazuje a jeho žaludy mají vysokou klíčivost. Pro tuto vlastnost začíná v některých lokalitách potlačovat přirozenou dřevinnou skladbu původních dřevin, zejména dubu zimního. Svým opadem vytváří silné vrstvy listí, které tleje velmi pozvolna a výrazně omezuje původní bylinnou vegetaci. V oblasti Šárky byl pomístně vysazován ve druhé polovině 20. stol. zejména na svazích směrem od Nebušic. Studiem historických dokumentů a přírodovědným průzkumem se zjistilo, že tyto lesní porosty lze považovat za původní, resp. tato část Šárky nebyla v historii nikdy odlesněna, má přírodě blízké zastoupení dřevin i když původní les zde člověk svým hospodařením v minulosti ovlivňoval. Proto si jistě zaslouží toto území větší péči. V porostech bude postupně dub červený odstraňován jednotlivě výběrným způsobem a tak upřednostňovány stávající původní domácí druhy dřevin.
Děkujeme všem návštěvníkům Šárky za pochopení a přejeme příjemnou pohodu a hezké počasí při výletech do pražské chráněné přírody.
Děkujeme všem návštěvníkům Šárky za pochopení a přejeme příjemnou pohodu a hezké počasí při výletech do pražské chráněné přírody.
Dub červený proniká místy i do území přírodní rezervace Divoká Šárka