Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy (projekt ATEM)
Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007
(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007)
Projekt „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“ (projekt ATEM) probíhá na území Prahy již od roku 1992. V roce 1994 byla dokončena tzv. základní úroveň projektu, následně byla emisní a imisní situace v Praze aktualizována vždy ve dvouletých cyklech. Výstupy těchto hodnocení jsou pravidelně užívány pro potřeby orgánů města a městských částí nebo pro aktuální hodnocení vlivu všech předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší.
V průběhu roku 2006 byla na základě nejaktuálnějších dostupných podkladů (2005) kompletně aktualizována emisní bilance všech zdrojů znečištění a následně byly provedeny nové výpočty imisní situace pro celou Prahu. Aktualizace A6 – 2006 navazuje na předchozí etapy modelového hodnocení, zahrnuje metody výpočtů vyvinuté a ověřené v období 2000–2006. Cílem průběžných aktualizací projektu je jednak podávat pravidelné informace o vývoji kvality ovzduší na území města a současně poskytovat podklady pro hodnocení změn v území pomocí variantních modelových výpočtů (VMV). Tímto způsobem umožňuje systém ATEM propojení aktuálních informací o emisní bilanci zdrojů znečištění i celkovém imisním zatížení území (tzv. imisní pozadí) s účinnými nástroji pro vyhodnocení dopadů investičních a koncepčních záměrů i nápravných opatření na kvalitu ovzduší.
Jako modelové znečišťující látky byly v Aktualizaci A6 – 2006 hodnoceny suspendované částice frakce PM10, oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Významné je zejména zařazení částic PM10, které byly poprvé hodnoceny v předešlé etapě. Na imisním zatížení PM10 má významný podíl sekundární prašnost (zvířený prach), jejíž vyhodnocení nelze provést pomocí standardních modelových nástrojů. V roce 2003 byl proto v rámci samostatného projektu MHMP vypracován metodický postup pro hodnocení sekundární prašnosti, který umožnil plnohodnotně zahrnout částice PM10 do modelového hodnocení kvality ovzduší.
Vyhodnocení imisní situace v Praze je provedeno v rozsáhlém souboru 8647 referenčních bodů, v pravidelné trojúhelníkové síti s roztečí 250 m. Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. Kromě základních imisních hodnot (průměrné roční a maximální hodinové hodnoty) jsou ve všech bodech vyhodnoceny podíly bodových zdrojů, plošných zdrojů, dopravy a dálkového přenosu znečištění i další podrobné výstupy sloužící k detailním analýzám jednotlivých lokalit.
Celkově byly v rámci Aktualizace A6 – 2006 vyhodnoceny vstupní údaje pro 8391 bodových, plošných a liniových zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v projektu ATEM rozděleny do 4 skupin:
1. Bodové zdroje
- 872 velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (komínů) na území hl. m. Prahy (REZZO 1)
- 158 vybraných středních zdrojů (REZZO 2).
2. Plošné zdroje
- 2167 plošných zdrojů – čtverců 500 × 500 m, do nichž jsou agregovány emise z těchto zdrojů:
- střední zdroje REZZO 2 nezařazené mezi bodové zdroje (jedná se o 2943 středních zdrojů)
- evidované kotelny REZZO 3 (136 zdrojů)
- vytápění obytné zástavby (lokální topeniště)
- plošná spotřeba nátěrových hmot a rozpouštědel.
3. Automobilová doprava
- 4144 liniových úseků na území Prahy (automobilová doprava)
- 480 významných křižovatek, z toho 54 mimoúrovňových a 426 úrovňových
- 23 autobusových nádraží a terminálů MHD
- 183 čerpacích stanic PHM
- 14 portálů a výdechů tunelů (Mrázovka, Strahovský, Zlíchovský, Letenský a Těšnovský tunel)
- 360 velkých parkovišť a garáží.
4. Transfery
- dálkový přenos znečišťujících látek ze zdrojů znečištění ovzduší mimo území hl. m. Prahy (včetně zahraničních).
Veškeré vstupní údaje i výsledky modelových výpočtů byly zpracovány v geografickém informačním systému (GIS). V rámci projektu ATEM je GIS považován za hlavní nástroj, který umožňuje zpracování, shromažďování, ověřování a archivaci dat s možností následného propojení do dalších informačních systémů města. Pomocí GIS může zpracovatel i uživatel např. sledovat a hodnotit zdroje znečištění i stav kvality ovzduší v dané lokalitě, určit oblasti, kde může docházet k překračování imisních limitů, získávat údaje pro posouzení dlouhodobých dopadů znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel apod.
Zkušenosti s dosavadním využitím projektu ATEM prokázaly, že nejvýznamnější praktickou aplikací projektu jsou tzv. variantní modelové výpočty (VMV). Variantní modelové výpočty poskytují uživatelům základní podklad pro rozhodování v oblasti ochrany ovzduší. Umožňují hledat z více variant optimální a účinná řešení, jejichž budoucí přínos lze v předstihu objektivně posoudit. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující úlohy:
- vyhodnocení účinnosti nápravných opatření – např. instalace odlučovačů v technologických provozech, aplikace vodouředitelných barev místo organických rozpouštědel, výstavba silničních obchvatů, zvyšování plynulosti dopravy apod.
- vyhodnocení očekávaného vlivu nových investic na kvalitu ovzduší, stanovení kritérií pro jejich výstavbu z hlediska imisního zatížení obyvatel
- posouzení vlivů urbanistického rozvoje území na kvalitu ovzduší
- posouzení dopadů investičních, urbanistických a koncepčních záměrů v etapě projektové přípravy (např. teplofikace území, změny palivové základny, výstavba komunikací, podpora MHD apod.)
- vyhodnocení efektivnosti prostředků vynakládaných na zlepšení kvality ovzduší.
Výsledky modelových výpočtů
Výsledky modelových výpočtů podávají podrobné informace o současném stavu kvality ovzduší z pohledu šesti znečišťujících látek: oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzenu a suspendovaných částic PM10.
Stejně jako v předchozích letech je u průměrných ročních koncentrací oxidu siřičitého možné i v Aktualizaci 2006 zaznamenat na celém území Prahy nízké hodnoty imisní zátěže. Oproti minulé etapě byl z legislativy vypuštěn imisní limit:
- v okrajových částech Prahy se hodnoty pohybují zpravidla pod hranicí 6 µg.m-3. V centrální části města byly vypočteny hodnoty i přes 10 µg.m-3
- nejvyšší hodnoty (více než 10 µg.m-3) byly vypočteny zejména v oblasti severovýchodně od Malešické teplárny, která je z hlediska emisí SO2 nejvýznamnějším zdrojem na území města (podíl teplárny Malešice na celkových emisích SO2 ze všech velkých zdrojů REZZO 1 činí cca 97 %)
- další oblastí se zvýšenými koncentracemi je centrum města, zejména Nové Město, Vinohrady a přilehlé části Vršovic a Žižkova, kde se projevuje vliv vyšších emisí z plošných zdrojů, tedy vytápění obytné zástavby. V této lokalitě byly vypočteny hodnoty 8–10 µg.m-3.
Hlavní podíl na imisní zátěži oxidu dusičitého má automobilová doprava, která je dominantním zdrojem oxidů dusíku na území Prahy (více než 80 % celkových emisí), naopak význam bodových a plošných zdrojů (průmysl a vytápění) se dlouhodobě průběžně snižuje. Podle výsledků emisní bilance došlo v posledních dvou letech k poklesu emisí z automobilové dopravy a to především z důvodu obměny vozového parku, který dokázal vyvážit vliv zvýšení intenzit automobilové dopravy.
Imisní limit s mezí tolerance je u průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého pro rok 2006 stanoven ve výši 48 µg.m-3. Podle výsledků modelových výpočtů je imisní limit překročen především v následujících lokalitách:
- okolí Barrandovského mostu
- Jižní spojka v úseku Barrandovský most–Švehlova
- ulice K Barrandovu v úseku přilehlém k Barrandovskému mostu
- Nové Město a přilehlé části Vinohrad, Karlína, Holešovic, Smíchova a také v části Hradčan. Jedná se zejména o ulici Wilsonovu a její okolí a dále oblast od Legerovy ulice, přes Karlovo náměstí na Smíchov k jižnímu portálu Strahovského tunelu
- nejbližší okolí cementárny v Radotíně
- několik dalších samostatných bodů u silně dopravně zatížených křižovatek nebo komunikací (Kbelská x Cínovecká, Kbelská x Kolbenova, Průmyslová x Jižní spojka).
Nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací NO2 v rozmezí 60–80 µg.m-3 lze očekávat v širším okolí Barrandovského mostu, Jižní spojky (úsek Na strži–Chodovská), v okolí cementárny v Radotíně a také v centrální části města (ulice Wilsonova v úseku od Křižíkovy ulice po Rohanské nábřeží). V nejvíce zatížených lokalitách byly vypočteny i hodnoty přes 80 µg.m-3.
Koncentrace v rozmezí 40–60 µg.m-3 byly vypočteny jednak podél celého úseku Jižní spojky od Barrandovského mostu po křížení s ulicí 5. května a dále ke křížení s Průmyslovou, dále pak v centrální části Prahy, v souvislé oblasti zahrnující téměř celé Nové Město, Staré Město s Josefovem a také přilehlé části Nuslí, Vinohrad, Žižkova, Karlína, Holešovic, Hradčan, Malé Strany a Smíchova. Lokálně byly stejné hodnoty vypočteny také v oblastech křížení kapacitních komunikací jako například Průmyslová x Poděbradská nebo Cínovecká x Kbelská.
Zvýšené hodnoty maximálních hodinových koncentrací oxidu dusičitého lze očekávat zejména podél hlavních komunikací a v blízkém okolí nejvýznamnějších bodových zdrojů. Překročení imisního limitu 240 µg.m-3 bylo vypočteno zejména v okolí Jižní spojky a Barandovského mostu, Brněnské, dále pak v centrální části města (podél severojižní magistrály, ulice Milady Horákové a ulice Plzeňská), v prostoru křížení Jižní spojky a Průmyslové a také v širokém okolí cementárny Radotín.
Oxidy dusíku, jako suma koncentrací oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, mají v současné době zaveden limit pouze pro ochranu přírodních ekosystémů, a to pro roční průměr ve výši 30 µg.m-3. Pro ochranu zdraví byl zaveden imisní limit pouze pro koncentrace NO2. Na území hl. m. Prahy zasahuje v jihozápadní části města Chráněná krajinná oblast Český kras. Část území Prahy, na které platí imisní limit pro ochranu ekosystémů, má rozlohu cca 335 ha a zasahuje na území Zadní Kopaniny a Radotína. Prostorové rozložení imisních pásem NOx je obdobné jako v případě průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého:
- Nejvyšší koncentrace byly vypočteny v blízkosti Barrandovského mostu a Jižní spojky. V okolí těchto komunikací lze očekávat hodnoty přes 150 µg.m-3. Hodnoty přes 150 µg.m-3 byly vypočteny také v blízkém okolí cementárny Radotín.
- Téměř v celé centrální části města byly vypočteny koncentrace přesahující 50 µg.m-3.
- Na území CHKO Český Kras, které zasahuje do Prahy se koncentrace podle výsledků modelových výpočtů pohybují v rozmezí 20–82 µg.m-3 v závislosti na vzdálenosti od cementárny Radotín.
Oxid uhelnatý je jedna z nejběžnějších znečišťujících látek v ovzduší, která vzniká při spalování uhlíkatých materiálů. Charakteristické jsou pro něj také vysoké hodnoty tzv. přírodního pozadí, tj. úrovně koncentrací CO vzniklých bez působení antropogenních zdrojů znečišťování:
- Na většině území (s výjimkou širšího centra města) se koncentrace pohybují pod hranicí 600 µg.m-3.
- Nejvyšší hodnoty (přes 800 µg.m-3) lze očekávat v centru Prahy, zejména na území Nového Města a v části Holešovic, Smíchova, Vinohrad, Žižkova a Karlína. Zvýšené koncentrace CO jsou zde způsobeny horší plynulostí dopravy a velkým soustředěním silně zatížených úrovňových křižovatek, které patří mezi charakteristické zdroje emisí oxidu uhelnatého, jak je patrné i z rozložení modelového pole.
Imisní pole benzenu, respektive jeho prostorové rozložení je nejvíce ovlivněno dopravou a lokálním vytápěním na tuhá paliva. Vliv automobilové dopravy se však u benzenu projevuje poněkud odlišným způsobem než např. u oxidu dusičitého. Charakteristický je nárůst koncentrací směrem do centra a nižší hodnoty podél kapacitních okružních silnic. To je způsobeno tím, že emise benzenu jsou vyšší na úsecích s nízkou rychlostí a zhoršenou plynulostí dopravy, u organických látek mají (v porovnání s NOx) mnohem větší vliv studené starty, které působí nejvíce v husté obytné zástavbě a nejméně na okružních silnicích. Na emisích benzenu se také jen velmi málo podílejí těžké nákladní automobily, které naopak silně přispívají k nárůstu emisí NOx. Podíl těžké nákladní dopravy je přitom největší na kapacitních trasách a nejmenší v centru, kde je tato kategorie vozidel regulována. Imisní limit pro roční koncentrace benzenu byl pro rok 2006 stanoven na 9 µg.m-3.
- Nejvyšší koncentrace (více než 5 µg.m-3) lze podle výsledků modelových výpočtů očekávat v centrální části města v prostoru mezi ulicemi Ječná, Žitná, Sokolská a Karlovým náměstím, dále pak v oblasti mezi Štefánikovým mostem a Těšnovským tunelem a také v okolí křižovatky ulic Svatovítská a Milady Horákové.
- Hodnoty mezi 3 až 5 µg.m-3 je možné očekávat v souvislé oblasti od Janáčkova nábřeží přes Vltavu, Karlovo náměstí k Tylovu náměstí a dále směrem k Václavskému náměstí, podél Wilsonovy ulice, přes Hlávkův most až k nábřeží kapitána Jaroše. Lokálně byly vypočteny obdobné hodnoty také v oblasti mezi ulicí Milady Horákové a nábřežím Edvarda Beneše, mezi Vítězným náměstím a ulicí Milady Horákové, v okolí ulice Veletržní v Holešovicích a také v oblasti napojení Modřanské ulice na Barrandovský most. Koncentrace vyšší než 2 µg.m-3 byly vypočteny prakticky v celém širším centru Prahy.
- Na okrajích města byly vypočteny koncentrace benzenu mezi 0,5 a 1,0 µg.m-3, se zvýšenými hodnotami v oblastech s vyšším podílem tuhých paliv (Suchdol, Radotín, Řeporyje a další).
Znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM10 je možné v současné době považovat za jeden z nejvýznamnějších problémů ochrany ovzduší v Praze.
Jak již bylo uvedeno, úroveň koncentrací suspendovaných částic závisí nejen na emisích ze spalovacích a technologických zdrojů v zájmovém území a přenosu z okolních oblastí, ale také na množství prachu zvířeného větrem, dopravou, při výstavbě apod. – jedná se o tzv. sekundární prašnost. Množství zvířeného prachu se v území výrazně mění v závislosti na velkém množství lokálních podmínek, jako je typ povrchu, způsob využití dané plochy, údržba pozemků, čištění komunikací, rychlosti větru atd. U významných zdrojů sekundární prašnosti pak mohou být koncentrace PM10 podstatně vyšší, než udávají klasické modelové výpočty. Z tohoto důvodu byl v roce 2003 vypracován metodický projekt, zaměřený na posouzení vlivu sekundární prašnosti a stanovení celkové úrovně imisní zátěže částic PM10 na území Prahy. Navržený metodický postup pak byl využit i v posledních 2 etapách aktualizací.
- Nejvyšší vypočtené hodnoty průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 dosahují 60 až 80 µg.m-3 (lokálně i přes 80 µg.m-3) a byly vypočteny podél nejvíce dopravně zatížených komunikací (Barrandovský most, Jižní spojka mezi Vídeňskou a Záběhlickou, Brněnská na Chodově, křižovatka Jižní spojky s Průmyslovou).
- Obdobné koncentrace PM10 (60 až 80 µg.m-3) se vyskytují také na plochách, kde se vysoké dopravní zatížení spojuje se zvýšenou úrovní sekundární prašnosti (např. areály nákupních center na Zličíně u Pražského okruhu) nebo v okolí provozů jako je kamenolom Řeporyje, který se nachází nedaleko Pražského okruhu a jehož roční emise PM10 se pohybuje na úrovni 73 tun.
- Hodnoty v rozmezí 40–60 µg.m-3 je možné očekávat podél všech kapacitních komunikací (Jižní spojka v souvislém úseku od Barrandovského mostu přes křížení s ulicí 5. května po Průmyslovou a dále podél Východní spojky, Strakonická, K Barrandovu, Pražský okruh, Kbelská, Wilsonova).
- Koncentrace PM10 v rozsahu mezi 30 a 40 µg.m-3 je možné očekávat již na většině plochy v centru Prahy i na dalších plochách v širším okolí kapacitních komunikací. Koncentrace v rozmezí 25–30 µg.m-3 zasahují již na většinu ostatních ploch (i na okrajích hlavního města).
Obr. 1 Oxidy dusíku – vývoj průměrných ročních koncentrací, 2004, 2006
Zdroj: ATEM
Obr. 2 Oxid dusičitý – vývoj průměrných ročních koncentrací, 2004, 2006
Zdroj: ATEM
Obr. 3 Oxid siřičitý – vývoj průměrných ročních koncentrací, 2004, 2006
Zdroj: ATEM
Obr. 4 Benzen – vývoj průměrných ročních koncentrací, 2004, 2006
Zdroj: ATEM