Vyhledávání

27.8.2002 —

1.4.2003 —

3.10.2000 —

24.4.2023 — Sobota 29. dubna bude patřit plameňákům a v neděli 30. dubna jsou na programu Setkání v Somalomu a také komentované prohlídky Rákosova pavilonu. Po oba dny se budou konat i oblíbená komentovaná krmení a setkání u zvířat.

26.5.2022 — Pouze na šest večerů v letošní sezóně ožije Křižíkova fontána na Výstavišti Praha za doprovodu hudby světelnými efekty, ohněm, elektrickými výboji, projekcemi do vodní stěny, tancem, akrobacií...

28.10.2021 — 28. 10. 2021, Televize, ČT24 - další pořady, ČT24, Česká televize, Petr Hlaváček

18.3.2014 — Rokytka je po Vltavě a Berounce největší vodní tok na území Prahy. Okolí Rokytky lze označit jako nejrychleji se měnící a také plné protikladů. Tato říčka protéká nejprve krásnou přírodou, kde teče kamenitým korytem a připomíná takřka horskou bystřinu. Na území hl. města vtéká Rokytka do prostředí přírodního parku.I v části trasy, kde se postupně přibližuje středu Prahy, si Rokytka zachovává přírodní a rekreační charakter, který podtrhují nově prováděné rekultivace, např. u přírodního parku Smetanka. Poslední úsek toku Rokytky pak ocení především cyklisté, protože od Hořejšího rybníku až k Vltavě vede cyklostezka.

22.10.2019 — Zahrada Kinských patří mezi významná evropská krajinářská díla. Veřejnosti je v současné době přístupná bez omezení a je využívána ke krátkodobé rekreaci a procházkám s výhledy na jihovýchodní části Prahy. Výměra zahrady je 24,3 ha.

13.3.2024 —

2.4.2024 — Pražští radní schválili přípravu stavby Energocentra, které bude zpracovávat odpadní teplo z Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.