Vyhledávání

15.4.2024 — Hlavní město chce podpořit rozvoj elektromobility prostřednictvím dvou projektových záměrů.

20.10.2023 — Součástí mapy je podkladová základní mapa Prahy s vrstvou zvláště chráněných území hl. m. Prahy, území Natura 2000, registrovaných významných krajinných prvků a přírodních parků, Na tomto podkladu jsou prezentována vybraná zařízení k nakládání s komunálním odpadem v Praze, a to Sběrné dvory HMP, sběrné dvory městských částí, stabilní sběrny nebezpečného odpadu, kompostárny a stabilní sběrná místa pro sběr bioodpadu, třídicí linky, ZEVO Malešice a skládka Ďáblice. Mapa je součástí sady tematických map připravovaných v tištěné i elektronické podobě postupně od r. 2015.

18.12.2024 — V Nemocnici Na Františku byla za finanční podpory hlavního města Prahy a městské části Praha 1 otevřena další zubní pohotovostní ambulance.

27.2.2024 —

24.4.2023 — Královská obora (lidově zvaná Stromovka) je v současné době největším pražským chráněným parkem přístupným bez omezení. Pro park je typická, kromě celé řady velmi zajímavých dřevin, soustava rybníčků, dodnes napájených Rudolfovou štolou. Využívána je k relaxaci, procházkám a různým sportovním a kulturním účelům. Parkem vedou cyklistické trasy, mnohé z cest lze využít i k projížďce na in-line bruslích. K dispozici jsou také 4 pikniková místa. Pro rodiny s dětmi je zde několik dětských hřišť. Z terasy Místodržitelského letohrádku je krásná vyhlídka na panorama severních částí Prahy Rozsáhlý areál v prostoru vymezeném ulicemi Za Elektrárnou, U Výstaviště, Nad Královskou oborou a ramenem Vltavy, zvaným Malá říčka, má rozlohu 88,67 ha.

12.11.2024 — Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) získal pravomocné povolení záměru stavby nové tramvajové tratě Malovanka–Strahov.

27.4.2022 — Snížení energetické závislosti na dodávkách ropy a plynu z Ruska se stává bezpečnostní nutností a politickou prioritou hlavního města. Cena zemního plynu vzrostla v posledním roce o 170 % a je nutné počítat se scénářem, kdy dostupnost zemního plynu v Evropě v blízké budoucnosti výrazně klesne a cena dováženého zkapalněného plynu dále dramaticky poroste. Hlavní město Praha chce proto urychlit projekty zvyšující energetickou soběstačnost hlavního města.

18.12.2023 — Rada hl. m. Prahy schválila aktualizaci Architektonické studie podle návrhu architekta Petra Teje, která definuje zásadní parametry rekonstrukce Libeňského soumostí a přilehlého okolí. Ve studii je obsažena i koordinace se všemi stavebními záměry v okolí soumostí a vychází z původního Janákova řešení v podobě repliky nosné konstrukce na stávajících pilířích v řece Vltavě. Návrh také počítá s rozsáhlejší rekonstrukcí obloukového mostu přes Vltavu. Obloukovou konstrukci inundačního mostu přes zaniklé východní rameno řeky Vltavy nahradí volná tvarová replika. Obloukové mosty jsou propojeny nově navrženými trámovými konstrukcemi, které tvarově navazují na původní Janákův návrh předpolí obloukových mostů.

27.4.2022 — Snížení energetické závislosti na dodávkách ropy a plynu z Ruska se stává bezpečnostní nutností a politickou prioritou hlavního města. Cena zemního plynu vzrostla v posledním roce o 170 % a je nutné počítat se scénářem, kdy dostupnost zemního plynu v Evropě v blízké budoucnosti výrazně klesne a cena dováženého zkapalněného plynu dále dramaticky poroste. Hlavní město Praha chce proto urychlit projekty zvyšující energetickou soběstačnost hlavního města.

28.5.2018 — Po téměř třech letech práce míří do finále Plán udržitelné mobility Prahy a okolí známý jako projekt Polaď Prahu. Plán mobility Prahy a jejího bezprostředního okolí je navržen do roku 2030 a je nezbytný mimo jiné i proto, aby hlavní město mohlo dál využívat evropské dotace. Veřejnosti se představí na interaktivní výstavě v pražském CAMP v Emauzích, která startuje v úterý 29. května. Lidé si tam vyzkouší, jaké to je sestavit plán mobility podle vlastních představ.

24.9.2020 — Pražští radní dnes projednali výsledky diagnostických zkoušek a schválili vypsání veřejné zakázky rekonstrukce Libeňského mostu. Výsledky podrobných statických a dynamických zatěžovacích zkoušek ukázaly, že je most rekonstruovatelný a v jakém rozsahu by se mohla rekonstrukce uskutečnit. Veřejnou zakázku vypíše Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) v říjnu tohoto roku, a to formou Design & Build, která rekonstrukci urychlí a umožní zachovat po dobu opravy pěší a cyklistický provoz. Spolu s opravou přibudou také rampy na Rohanský ostrov, kde má vzniknout park.

10.5.2022 — Dlouho očekávaná obnova Průmyslového paláce, jehož levé křídlo v roce 2008 vyhořelo, je v plném proudu. Dva měsíce po jejím zahájení je již hotovo 50 % výkopů a odtěženo bylo asi 15 400 m3 zeminy, na jejíž odvoz bylo zapotřebí 1 020 nákladních aut. Nyní začínají záchranné práce na historických prvcích. V jejich rámci bude demontováno všech 5 023 skleněných částí ze střední haly, které tvoří vitráž o celkové rozloze 2 256 m2. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších investic hlavního města Prahy, které se v současné době uskutečňují.

28.5.2018 — Po téměř třech letech práce míří do finále Plán udržitelné mobility Prahy a okolí známý jako projekt Polaď Prahu. Plán mobility Prahy a jejího bezprostředního okolí je navržen do roku 2030 a je nezbytný mimo jiné i proto, aby hlavní město mohlo dál využívat evropské dotace. Veřejnosti se představí na interaktivní výstavě v pražském CAMP v Emauzích, která startuje v úterý 29. května. Lidé si tam vyzkouší, jaké to je sestavit plán mobility podle vlastních představ.

27.4.2022 — Vítězem architektonické soutěže na rekonstrukci tří domů v Šolínově ulici na Praze 6, které bude po dokončení využívat Domov pro seniory Elišky Purkyňové, se stal ateliér Václava Škardy. Podle odborné poroty architektonické soutěže pořádané hlavním městem Prahou ve spolupráci s městskou částí Praha 6 nejlépe integroval budoucí funkce rekonstruovaných prostor. Vzniknout by zde měl domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, denní odlehčovací služba a další podpůrné zdravotní a sociální služby pro obyvatele Prahy 6. V přízemí budou umístěny lékařské ordinace, lékárna, kavárna a malý sál pro kulturní akce přístupné také širší veřejnosti. Na pozemcích ve vnitroblocích vzniknou odpočinkové zahrádky. Tři domy, které byly pro sociální potřeby postaveny v roce 1924 a které v uplynulém desetiletí jen chátraly, tak brzy najdou opět své nové využití.

18.9.2024 —

6.9.2019 — Datum vydání: 06.09.2019, Zdroj: ČT 24 | Rubrika: 22:00 Události, komentáře | Téma: Adam Scheinherr

18.3.2014 — Radní dnes projednali a schválili materiál, podle kterého by mohly už za jedenáct let zmizet všechny bariéry, které dnes sužují veřejnou hromadnou dopravu v Praze. Jedná se o první ucelený materiál, který se této problematice věnuje. „Koncepce odráží ideální stav, který znamená, že v roce 2025 bude bezbariérově přístupná celá povrchová doprava, všechny tramvajové a autobusové zastávky a všechny stanice pražského metra. S tím počítá i seznam úkolů, který je společně s předkládanými  termíny realizací součástí materiálu,“ říká radní pro dopravu hl. m. Prahy Jiří Pařízek.

30.11.2023 — Štvanická lávka spojující pražské čtvrti Holešovice a Karlín s ostrovem Štvanice získala titul Stavba roku 2023. Porotci ocenili jak architektonickou a urbanistickou hodnotu lávky v rámci centra Prahy, tak její unikátní technologické řešení. Stavba, jejímž investorem je hlavní město, slouží svým obyvatelům od letošního července.

8.1.2024 — Rada hl. m. Prahy na svém pondělním jednání schválila uzavření Memoranda o spolupráci v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v hl. m. Praze, které hlavní město podepíše se společnostmi Pražské služby, a.s., Pražská vodohospodářská společnost, a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Smyslem dokumentu je stanovit podmínky vzájemné spolupráce při vytvoření projektu komplexního systému sběrů a zpracování biologicky rozložitelných odpadů produkovaných na území Prahy.

24.8.2022 — Hlavní město Praha prostřednictvím své společnosti Pražské služby získalo bioplynovou stanici a navazující rozvojové pozemky v Chrástu u Poříčan. Praha tak bude mít jako první velké město v Česku vlastní řešení pro zpracování bioodpadu z domácností a gastroodpadu z jídelen a restaurací. Bioplynová stanice promění bioodpad na bioplyn, který bude předáván po úpravě na biometan přímo do plynové sítě a využíván například pro pohon nákladních aut městských společností. Vedle toho vznikne digestát, který je využíván jako hnojivo. Hlavní město tak přispěje také ke snižování závislosti na plynu z Ruska.