Vyhledávání

29.10.2021 — Praha se v minulých dnech připojila k metropolím z celého světa, které se v rámci iniciativy Cities Race to Zero rozhodly omezit produkci svých emisí o polovinu. Potvrzuje tak odhodlání k naplňování vlastního Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, který bude reprezentovat i na letošní Konferenci OSN o změně klimatu (COP26). Ta se uskuteční v příštích dvou týdnech ve skotském Glasgow.

24.7.2024 — Oddělení energetického manažera Magistrátu hl. m. Prahy pomáhá městským částem hledat úspory v energetice a plnit legislativu a Klimatický plán hl. m. Prahy. Za tři roky svého fungování kromě pořádání odborných seminářů a vzdělávání pomohlo například s realizací plynové kotelny v Masarykově střední škole chemické společně s městskou společností Teplo pro Prahu. Mezi aktuální energeticky úsporné projekty patří také rekonstrukce Průmyslového paláce či příprava rekonstrukce Vinohradského divadla

31.5.2017 — Hlavní město Praha čelí v posledních dekádách zvýšenému množství extrémních projevů počasí. Probíhající klimatická změna se projevuje zvyšováním průměrné roční teploty vzduchu a častějšími epizodami výskytu, intenzity i délky trvání vln extrémně vysokých teplot se vzrůstem počtu tropických dní (nad 30 °C) a nocí (nad 20 °C). Mění se rozložení srážek v průběhu roku - zvyšují se zimní a klesají letní srážkové úhrny, významně roste počet dnů bezesrážkového období. Specifikem velkých měst, hl. m. Prahu nevyjímaje, je tzv. efekt městského tepelného ostrova (asfaltové a betonové povrchy vozovek, ploch a sídlišť vytvářejí tepelné "ostrovy", z nichž sálá horko i v noci a jejich teplota zůstává až o 8 °C vyšší než plocha přilehlých zelených ploch, což znepříjemňuje život obyvatelům a má negativní vliv na jejich zdraví).

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.