Vyhledávání

26.6.2023 — Radní hl. m. Prahy v pondělí odpoledne představili veřejnosti programové prohlášení koalice SPOLU pro Prahu, Pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí.

30.9.2011 — Největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice je bezpochyby tunelový komplex Blanka v Praze. Tato rozsáhlá stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu, jejíž celková délka činí 6 382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění, které je předpokládáno v roce 2011, tak vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě; současně vznikne i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý až 2,23 km.

26.11.2019 — V Praze vznikla další stezka pro chodce, cyklisty a bruslaře, která propojuje rekreační oblasti v Hloubětíně, Kbelích a Satalicích. Mezi hloubětínskou Bažantnicí, kbelským letištěm a Satalicemi byla otevřena dvoukilometrová asfaltová stezka. Cílem je poskytnout komfort a bezpečí různým typům uživatelů - rodinám s dětmi, které upřednostňují bezpečí, milovníkům vyjížděk v přírodě i zkušeným dopravním cyklistům, kteří používají kolo tak, jako jiní tramvaj nebo automobil. Celá akce je součástí širšího záměru městských částí a hlavního města na severovýchodě Prahy. Nese název Severovýchodní cyklomagistrála.

28.11.2022 — Praha by měla v rámci veřejných zakázek více poptávat taková řešení, která vycházejí z cirkulární ekonomiky. Tyto projekty by zároveň měla cíleně plánovat na několik let dopředu a podporovat vzájemná partnerství mezi byznysem a městem. Právě cirkulární postupy, jako je například opětovné používání a opravy výrobků a materiálů, prevence plýtvání jídlem, a především snížení produkce odpadů, mohou pomoci řešit také současnou energetickou a ekonomickou krizi. To jsou hlavní doporučení zahraničních a českých odborníků, kteří vystoupili minulý týden na konferenci Cirkulární města a byznys v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

26.11.2019 — V Praze vznikla další stezka pro chodce, cyklisty a bruslaře, která propojuje rekreační oblasti v Hloubětíně, Kbelích a Satalicích. Mezi hloubětínskou Bažantnicí, kbelským letištěm a Satalicemi byla otevřena dvoukilometrová asfaltová stezka. Cílem je poskytnout komfort a bezpečí různým typům uživatelů - rodinám s dětmi, které upřednostňují bezpečí, milovníkům vyjížděk v přírodě i zkušeným dopravním cyklistům, kteří používají kolo tak, jako jiní tramvaj nebo automobil. Celá akce je součástí širšího záměru městských částí a hlavního města na severovýchodě Prahy. Nese název Severovýchodní cyklomagistrála.

2.4.2024 — Pražští radní schválili přípravu stavby Energocentra, které bude zpracovávat odpadní teplo z Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.