I v Praze si mrazivé počasí vyžádalo vyhlášení mimořádných opatření

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Na programu je vydání pravidelného Studia STOP, které slýcháte vždy od pondělka do pátku od 22 hodin a 10 minut. Při jeho poslechu vás dnes zdraví a srdečně vítá Terezie Jirásková.
Přestože teploty v noci na dnešek neklesly pod minus 20 stupňů Celsia a během dnes se pohybovaly od minus 4 do minus 10 stupňů, o víkendu meteorologové opět předpovídají noční teploty pod minus 40 stupňů Celsia. Teploty pod 30 stupňů Celsia se podle meteorologů objevují jednou za 10 let. O víkendu by dokonce mohl být překonán český teplotní rekord minus 42,2 stupně Celsia. Mrazy si každodenně na světě vyžádají další oběti na životech, zejména z řad lidí bez domova. Někdy i proto, že odmítají přespat v poskytnutých stanech či jiných zateplených přístřeších. V Evropě tak od začátku mrazů přišlo o život více než 460 lidí, z toho více než 140 na Ukrajině a další stále přibývají. S následky mrazů se tak potýká nejen Česká republika. Itálie, Polsko, Litva a Rusko, kde extrémní mrazy dosahují i více než minus 50 stupňů Celsia. I v hlavním městě si mrazivé počasí vyžádalo vyhlášení mimořádných opatření, která Praha realizuje v momentě, kdy je vyčerpána kapacita ubytovacích zařízení a noční teploty po dobu 3 dnů poklesnou pod minus 10 stupňů Celsia.
Hosty dnešního vydání Studia STOP, ve kterém budeme hovořit o současné situaci lidí bez domova, která nabyla na významu právě v souvislosti s extrémními mrazy, budou ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Jahn. Také ředitel krizového centra RIAPS psycholog Tomáš Holzner. V telefonickém spojení jsme pak s náměstkem primátora hlavního města Prahy Ivanem Kabickým pro oblast zdravotnictví, sociální a bytové politiky. Pane náměstku, přeji vám dobrý večer, i vám dvěma hostům ve studiu Českého rozhlasu 6 dobrý večer.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Dobrý večer.

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uslyšíte také rozhovor s psychologem Michalem Petrem, který poskytuje krizovou intervenci na pražské lodi Hermes, která poskytuje útočiště před mrazy lidem bez domova.
V pořadí čtvrtý vytápěný stan s lůžky pro lidi bez domova, kterých v hlavním městě žije asi 4 tisíce, byl postaven v Praze na Rohanském ostrově. Stany poskytují přístřeší před až dvacetistupňovými nočními mrazy. Jejich součástí je také zázemí s toaletami. K dispozici lůžka s přikrývkami a teplý čaj. Jako první vznikl minulý týden stan právě na Rohanském ostrově, který na témže místě vzápětí doplnil ještě druhý přístřešek. V sobotu pak pod magistrálou u křižovatky U Bulhara vyrostl stan třetí, který provozuje nedaleké středisko Naděje. Každý pojme 50 osob. Kapacita stanů na Rohanském ostrově byla v noci z neděle na pondělí prakticky zcela vyčerpána. Na místě strávilo noc přes 90 lidí. Loď Hermes poskytla přístřeší dokonce 250 lidem. O 30 osob tak překročila svou kapacitu. Přes den se lidé bez domova mohou přijít ohřát do denního centra sdružení Naděje. Náklady spojené s nočním provozem v neziskových organizacích budou hrazeny z rozpočtu hlavního města. Na zimních opatřeních se podílejí neziskové organizace jako Armáda spásy, Arcidiecézní charita a Naděje. Plánuje, pane náměstku, Praha další zateplené ubytovací prostory pro lidi bez domova? A jaká je situace dnešní aktuální týkající se využití těch dosud postavených zateplených zařízení?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Tak, já musím říci, že každý den jsou vyhodnocovány kapacity všech zařízení, to znamená není pravda, že nesledujeme situaci. Ale k dnešnímu dni máme volných 57 míst v těch všech zařízeních, který poskytujou tento noční provoz. Takže Praha nebude už dále rozšiřovat tuto kapacitu, protože také z technických důvodů. Je nutno říci, že potřebujete lidský, jaksi, potenciál, který by se staral o ty služby v těchto stanech.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mě zaujalo z toho, co jste říkal, vám někdo vyčítá z médií, že nesledujete situaci?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Stává se mi velmi často, protože v této době je ta situace velmi jaksi sledována a mnohými jaksi lidmi jsme napadáni, že to řešíme pozdě, nesystémově. Já bych chtěl říct, že naopak oproti minulosti jsme situaci vyhodnotili zavčasu a snížili jsme ty kritéria mimořádných opatření z minus 10 na minus 5. To znamená kupříkladu 26. ledna byl počet ubytovaných klientů celkem na noc 293. A včerejší datum bylo to 636.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Takže volná místa jsou. A nebudete rozšiřovat další tyto prostory zateplené.

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Ne, ne, nepočítáme s tím právě z toho důvodu, že skutečně sledujeme denní stav a máme volnou kapacitu ještě 57 míst.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptejme se na názor dalších hostů dnešního vydání Studia STOP. Ředitele Centra sociálních služeb Praha Tomáše Jahna. Jak vy hodnotíte tu situaci, jak město přistupuje k pomoci těmto lidem, jaká čísla a údaje sledujete vy?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tu situaci velmi pečlivě sledujeme. A čísla, které má pan náměstek, vycházejí od nás. Protože Centrum sociálních služeb je takovým koordinátorem veškeré této pomoci, takže my víme od všech neziskových organizací počty volných lůžek. A tam právě cíleně posíláme klienty, aby nebloumali po Praze zbytečně. Takže cíleně je posíláme na volná místa. Je pravdou, že jsme snížili ty kritéria pro ty mimořádné opatření, tak jak říkal pan náměstek. A myslím si, že jsme začali velmi včas a hovoří o tom i počet umrzlých nebo omrzlých lidí, který byl k tomu datu než jsme zahájili ty mimořádná opatření nulový.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme zde ve společnosti také s ředitelem krizového centra RIAPS Tomášem Holznerem. Vaše klientela je trochu jiná. Vy se v tom každodenním styku nesetkáváte s lidmi, kteří jsou v situaci, že mrznou a nevědí, kam se uchýlit. Ale určitě tu situaci sledujete a případně máte nějakou přímou zkušenost s lidmi, kteří jsou v té situaci, že jsou bez domova a třeba hledají pomoc, nebo se dostanou do nějaké krizové situace. Tak, jak hodnotíte to, jak je o ně postaráno?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Samozřejmě i v rámci krizového centra se setkáváme s lidmi, kteří se ocitnou bez přístřeší. A řekl bych, že krizové centrum tam hraje spíš tu roli, že se nám v některých případech podaří zabránit tomu, aby se člověk ocitl na ulici. To jest nejčastěji se jedná o rozchody, rozvody, v důsledku kterých takový člověk ztratí bydlení, když se k tomu přidá i nějaká potíž v zaměstnání, případně dotyčný přijde i o práci, tak samozřejmě pak se ocitá v takové velice náročné životní situaci. A právě pomoc v krizovém centrum může tomu člověku pomoci, aby se, aby tu situaci řešil a aby ta situace dopadla dobře.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
My v těch dalších minutách také rozebereme ty hlavní důvody, vy jste některé uvedl, které vlastně vedou k tomu, že se lidé ocitnou na ulici. Vidíte v době těch mrazů, že třeba lidé se dostávají v krizi k vám? I z tohoto důvodu, a vy je následně posíláte třeba do těch zateplených místností nebo hal.

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
V rámci teď těch zvýšených mrazů jsme to nezaznamenali v krizovém centru, že by u nás byla větší přítomnost těch lidí, kteří potřebujou tu pomoc.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Já pana kolegu doplním, protože jejich klienti, pokud přijdou s nějakým takovýmto problémem, tak oni se o ně postarají po té psychologické a psychické stránce a následně je předávají do našich dalších středisek jako je právnická a ekonomická poradna, kdy oni právě řeší ty další problémy, které ten člověk má. To znamená problém s bydlením, problém s dluhy a tak dále.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan náměstek Kabický, tedy náměstek primátora hlavního města pro oblast zdravotnictví, sociální a bytové politiky s námi stráví jenom omezený čas, takže se ještě podívejme na to, jak tedy se k celé věci staví Praha. A připomeňme ještě jednu věc. Nejmenovaná soukromá společnost nabídla hlavnímu městu Praha zdarma výstavbu nafukovací haly pro 100 lidí se sociálním zázemím a také ostrahou. A podle majitele firmy Dalibora Dědka chtěla firma pomoci dlouhodobě řešit problém bezdomovců v ulicích. Magistrát firmu odkázal na Centrum sociálních služeb Praha, kde byl rozpracován plán na výstavbu haly. Proč město halu odmítlo, nebo uvažujete, že byste ji do budoucna třeba užili, ne v této situaci? Pane náměstku.

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Ano, já musím říci, že tato situace, která vznikla, mě mrzí, protože kdyby pan ředitel Dědek nás oslovil dříve, tak pro Prahu by bylo mnohem lepší, aby zakoupil 3 mobilní stany, které se dají skutečně variabilně umístit na ta místa, kde dochází k největšímu výskytu bezdomovectví. Praha měla zpracovanou koncepci, nebo má zpracovanou první koncepci řešení této otázky. A ta nepoukazuje, nebo poukazuje na to, že není vhodné vytvářet, s prominutím, centralizovaná ghetta, kde by třeba například v zimních měsících na 3 měsíce byla postavena hala a tam by se tyto osoby sdružovaly. Je to nesystémové. A každý, kdo se pohybuje v pražském prostředí vnímá tu situaci, že je to nesystémová pomoc, která by vyřešila případně teďkon tu krizovou situaci, ale jenom částečně. Skutečně máme tady zařízení, který jsou stálá. Ať je to noclehárna Hermes, ať je to Charita, Armáda spásy. Nárůst a centralizaci těchto osob je prostě nesystémový krok. A ta koncepce to jednoznačným způsobem poukazuje, že my jsme se ocitli někam, kde bychom tu halu pak velmi těžko bourali. A stalo by se z toho nějaké denní centrum. A to poslední, co je velmi důležité, je provoz v této hale. Už také z bezpečnostních důvodů. Já si nedovedu představit, kdo by si vzal na zodpovědnosti, že by provozoval tuto halu, protože osoby bezdomovectví není pionýrský tábor.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se tedy přihodilo? Pan majitel Dědek vlastně říká, že chtěla firma pomoci dlouhodobě řešit problém lidí bez domova v ulicích hlavního města zejména. A rozpracovali plán na výstavbu této haly, tak proč to došlo tak daleko, proč jste předem nezadali, že je lepší, účelnější pro takové lidi postavit stany?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
No, to je velmi jednoduchá odpověď. Já jsem se to dozvěděl s tím, že pan ředitel oznámil, že koupil halu. A že následně objednává sociální zařízení. Na to já jsem reagoval, že my bychom halu jako rada hlavního města Prahy přijali, ale zařadili do takzvaného krizového scénáře. Ale nikoliv na řešení problematiky bezdomovectví. A odepsal jsem, že by bylo lepší, kdyby koupil tři mobilní stany, které bychom mohli takto volně používat na ty místa. On na to reagoval, že pouze hala, nic než hala, protože už ji koupil.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zeptejme se zase na názory trochu z jiných stran, i když pravda, že pan ředitel Centra sociálních služeb Praha je na vaši práci úzce napojen. Tomáš Jahn, vysvětlete posluchačům Českého rozhlasu 6, proč je lepší několik menších prostorů pro lidi bez domova než velká hala? K jakým potížím by vedlo, kdyby ta hala vznikla?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak, musíme si uvědomit, o jakou klientelu, o jaké klientele se tady mluví. Jsou to lidé bez domova, jsou to lidé zneužívající alkohol, zneužívající drogy. Takže kumulace takových lidí do velkých skupin je velmi nebezpečná potom. A my zase nedisponujeme takovým počtem personálu, abychom mohli obsáhnout halu třeba o 120 místech. Takže pro nás je výhodnější se starat o 50 lidí a ne o velký počet.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to znamená oddělit ty lidi od sebe.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Ano, ještě bych chtěl doplnit, že samozřejmě i lokality v Praze, že je důležité ten stan nebo tu méněkapacitní halu postavit tam, kde se ti klienti vyskytují přirozeně. K jejich místům. A ne někam na periferii a tam udělat nějaké ghetto.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Názor ředitele krizového centra RIAPS Tomáše Holznera. K jakým potížím by mohlo docházet, kdyby se tito lidé centralizovali na jedno místo?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Hm, já bych možná zopakoval to, co řekl pan ředitel Jahn, že je pravda, že často lidé bez domova se sdružují v nějakých oblastech pražských a nepřipadá valně v úvahu, že by přejížděli kamsi daleko. Takže je to jistě z tohohle hlediska mnohem výhodnější.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Zeptejme se ještě náměstka primátora hlavního města Prahy Ivana Kabického, tedy náměstka pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku. Vypadá to, že ta mrazivá situace, přestože meteorologové hlásí, že o víkendu by mrazy mohly být ještě silnější, bude zvládnuta. Vy uvažujete do budoucna o tom, jak pracovat pro lidi bez domova, zejména v hlavním městě. Jaké plány má magistrát?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Tak, my bychom rádi dopracovali tu navrženou koncepci bezdomovectví. S tím, že budeme se snažit, řeknu to naprosto upřímně, regulovat prostě přísun bezdomovců do Prahy. A to z toho prostého důvodu, že všechny statistiky a naše jaksi i monitoringy říkají, že pouze 40 procent klientů je s bydlištěm z Prahy, všichni ostatní jsou mimo Prahu. A není možné, aby na Prahu, když budeme zvyšovat kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, jaksi migrovalo dále více a více lidí. Proto ve svý podstatě budeme uvažovat, je to ve fázi skutečně úvah, že bychom rádi zavedli jisté biometrické parametry, jako například otisk palce, abychom ty klienty dokázali nějakým způsobem dát do systému k poskytovaným službám. Tím ve své podstatě se stává, že někteří klienti ráno přijmou službu například u Naděje, pak jdou do Armády spásy nebo jdou dvakrát. A na jinýho klienta svým způsobem se nedostane. To znamená musí nastat jistý systém a musíme, s prominutím, obecně zapracovat za účelem snížení počtu bezdomovců. Nejen tím, že budeme nějakým způsobem systematizovat, ale říkat, tady tuto službu poskytujeme zejména těm, kteří jsou z Prahy.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se dá počet lidí bez domova snížit?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
To je otázka, která říká, že neposkytneme tomu člověku tu službu v těch zařízeních, protože svým způsobem Česká republika v současném právním řádu totiž nezná žádný předpis, který je zaměřený na řešení problematiky bezdomovectví. A to znamená budeme usilovat o to, aby například do občanskýho zákoníku se dostala tato kategorie. A byl popsanej, kdo to je bezdomovec a jakým způsobem má práva, to znamená jako například ty prvorepubliková tím domovským právem. Pakliže tohle nenastane, tak tady budeme vytvářet systémy, který budou říkat, že Praha rovná se český stát.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale nevím, jestli je to úplně posluchačům srozumitelné. Co praktického pro ně z toho bude vyplývat? Jak jim to pomůže, anebo jak je to donutí k tomu, aby se svým životem naložili trošku jiným způsobem?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
V momentě, jak se dostanou do systému, tak s nima můžeme mnohem snáze pracovat a pomoci jim ve svých, aby se vrátili zpět do svého takzvaného normálního života. To znamená můžeme rozvíjet služby, abychom jim umožnili se vrátit do způsobu, to znamená budeme rozšiřovat například byty, budeme jim nabízet vhodné jaksi zaměstnání. Ale jestliže budeme zvyšovat počet těch žadatelů, tak prostě nebudeme toto schopni. To je velmi jednoduchá úvaha.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Doplnění z úst ředitele Centra sociálních služeb Praha Tomáše Jahna. Můžete ještě blíže popsat, jak tedy se bude pracovat dále, pak se ještě vrátíme k tomu mrazivému počasí a k tomu, jak se, jaká pomoc se těm lidem poskytuje. Ale jaké tedy řešení vidíte vy?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Já bych nejdřív doplnil pana náměstka. Třeba náš klient, který je z Ostravy, tak on tam má třeba důchod. Několik let se mu tam někde ukládá důchod. A ten člověk po určitém čase, který stráví na ulici, tak prostě hloupne a tak dále. A zapomíná, že tam někde ten důchod má. A tím, že ho dostaneme do systému, budeme vědět, odkud je, vyřídíme mu doklady, tak on si potom ten důchod nebo ty dávky bude moct tam vyzvednout. A tím se už ta situace začne jeho řešit. A dostaneme ho zase do toho jeho bydliště. Tudíž ubydou ti lidé tady v Praze.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, zjednodušeně řečeno, vlastně nějakým způsobem tomu člověku připomenete, že má nějaké peníze a vy mu pomůžete, nebo všichni ti zúčastnění, k tomu s těmi penězmi naložit nějak rozumně?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Ano, my vstoupíme do jednání s terénními pracovníky nebo se sociálním odborem v místě bydliště a on už by měl potom se o něj postarat. Ty peníze mu vyplatit a pomoci mu zajistit zaměstnání, bydlení, oddlužení a tak dál.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si o těchto navržených opatřeních myslí a jak se dotkne vaší práce, tedy práce krizového centra RIAPS ředitel Tomáš Holzner.

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Pro mě je to velice těžké to nějak zhodnotit v dané chvíli. Protože co se týče lidí bez přístřeší, tak to je velice široká skupina, která je nějakým způsobem vnitřně diferencovaná a u každé té skupiny je potřeba asi trochu rozdílný přístup. Já si dokážu představit, že jsou lidé, kteří jsou motivováni k tomu návratu do takzvaného běžného života. A stojí o veškerou možnou péči. Pak jsou to jedinci, kteří tolik motivovaní nejsou. A je tam potřeba uplatnit trochu jiné postupy. V podstatě toho člověka nějakým způsobem pozvolna motivovat, nabízet mu nějaké výhody a ruku v ruce aby s tím šly také nějaké povinnosti. Což, jak říkám, ono to asi není jenom na několik slov, to je asi na takový delší rozbor.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A můžete třeba rozdělit tu bezdomoveckou skupinu lidí na typy těch lidí?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Určitě, obecně v odborné literatuře se rozdělují bezdomovci na takzvané zjevné, latentní a potenciální. Jo, takže ono se jedná o to, že vlastně ti zjevní bezdomovci to jsou lidé, které můžeme potkat na ulici, kteří tady bloumají někde kolem nádraží například. Potom ti latentní bezdomovci, to jsou prostě ti lidé, kteří využívají různé azylové domy, ubytovny a takovým způsobem nějak pendlují. A potom potenciální bezdomovci, to je skupina lidí, kteří například mladí lidé, kteří opouští dětské domovy a dostávají se do reálného života a jsou ohroženi tím, že skončí na ulici. Potom jsou to lidé po výkonu trestu, kteří v podstatě často se také vrací do toho reálného života a s tou nálepkou "zločince", nebo nevím, jak to nazvat, tak mají mnohem těžší uplatnění potom v tom reálném životě. Takže jsou opět ohroženi tím, že skončí na ulici.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to z pohledu ředitele Centra sociálních služeb Tomáše Jahna? Která z těchto skupin je nejhůře ovlivnitelná?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak, ta první skupina je určitě nejobtížnější. To jsou ti zjevní. A ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, to jsou tedy často také lidé, kteří jsou již velmi zanedbaní, které vidíme a opravdu nemají náhled na to, že jsou třeba ve velmi zbědovaném špinavém stavu a tak dále.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Ano, to jsou oni. A proběhlo tady sčítání v Praze bezdomovců. Dopočítali jsme se 4 tisíc osob. A právě těchto zjevných je asi tisícovka. Zbytek je ta druhá skupina, která už je v těch azylových domech, se kterou už naši sociální pracovníci pracují a posouvají je, posouvají je dál.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tak to je taková ta nejhůře zpracovatelná skupina. Na těch posledních pár minut, po jejichž dobu se nám bude věnovat náměstek primátora hlavního města Ivan Kabický, tedy náměstek pro oblast zdravotnictví, sociální a bytové politiky. Pokud se vrátíme ještě k těm stanům zatepleným a k poskytovaným službám. Plánujete rozšíření posádky stanů, kteří pomáhají lidem, kteří se do těch stanů uchylují? Víme, že často ti lidé tam přijdou v této době s omrzlinami, tak je potřeba posílení těchto složek?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
No, zcela určitě. Já bych v této souvislosti chtěl veřejně poděkovat právě panu řediteli, který je u vás, který to celý zajišťuje se svým týmem. Je to skutečně velmi vysilující práce, protože jenom rozdíl těch teplot ve vytepleném stanu a ven, takže skutečně před nimi smekám. A ono to je velmi náročná služba věnovat se těmto osobám, protože jsou velmi konfliktní a samozřejmě se cítí svým způsobem ohrožení. Takže já bych možná i touto výzvou do budoucna požádal posluchače, kteří by měli zájem pomáhat těmto službám, terénním pracovníkům nebo v jiný, aby se přihlásili například u pana kolegy Jahna a řekli, že by měli zájem třeba pomoci.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to znamená, kde se mohou hlásit? Přímo v Centru sociálních služeb Praha?

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Zcela určitě, nebo případně na odboru magistrátu, když by to měli blíž, sociálního, zdravotního. Ale nebo také mohou zahlédnout terénní pracovníky a terénní automobily a přímo je vyhledat a nabídnout, že by měli zájem se podílet na spolupráci nebo případně pomoci.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy slova a návštěva v Českém rozhlase po telefonu do Studia STOP od náměstka pro oblast zdravotnictví, sociální a bytové politiky Ivana Kabického. Děkuji za vaši účast v diskusi a těším se na slyšenou.

Ivan KABICKÝ, náměstek primátora Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální a bytovou politiku
--------------------
Taky, na shledanou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že máte naladěno Studio STOP. A ve studiu budeme po další dobu, která nám zbývá ještě do konce tohoto vydání hovořit s ředitelem Centra sociálních služeb Praha Tomášem Jahnem a ředitelem krizového centra RIAPS psychologem Tomášem Holznerem. Tak, pane řediteli Jahne, můžete doplnit, jací lidé vlastně jsou vhodní pro to nabídnout pomocnou ruku? Musí to být odborníci, lékaři, zdravotní sestry, anebo kdo všechno může v tuto chvíli pomoci?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak, v tuto chvíli může pomoci v podstatě kdokoliv. Potřebujeme spací pytle, potřebujeme deky, potřebujeme nějaké zimní oblečení pro naše klienty. Nejenom do těch stanů, které jsme vybudovali na Rohanském ostrově a u Naděje, ale i pro naše terénní pracovníky, kteří vyjíždějí denně jak ve dne, tak v noci do terénu a vyhledávají ty klienty. Bohužel oni terénní pracovníci pracují s klienty, kteří nechtějí přijmout tu sociální službu, to ubytování v těch stanech. Takže my musíme pomoci alespoň v tom terénu. Vozíme jim léky, jezdí s námi zdravotní sestra, ošetřuje jim rány a samozřejmě musíme jim dát teplé nápoje.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená konkrétně, když chce někdo pomoci, oblečením, dekami, přiložit ruku k dílu, kde se má hlásit?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Může to přinést na loď Hermes, v současné době loď Hermes funguje 24 hodin denně, nebo na Rohanský ostrov, anebo může kontaktovat Centrum sociálních služeb Praha, kde mu řekneme, kam to má donést. Nebo popřípadě můžeme i přijet, pokud by nemohl ten klient.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslechněte si nyní zaznamenaný rozhovor s psychologem Michalem Petrem, který poskytuje psychologickou pomoc lidem bez domova a klientům lodi Hermes, o které nyní byla řeč. Loď kotví v Praze na Nábřeží kapitána Jaroše pod Štefánikovým mostem. Připomeňme, že se jedná o noclehárnu pro osoby bez přístřeší. Na této lodi mohou přespávat muži i ženy v sociální a bytové nouzi, kteří jsou plnoletí, mají doklad totožnosti, jsou střízliví a zdravotně soběstační. Samozřejmě vzhledem k extrémním mrazům jsou ty podmínky trochu posunuty. Tedy jsou benevolentnější. Na lodi je poskytováno sociální poradenství, zdravotní ošetřovna, právní poradna, sociální a speciální pedagog. Noclehárna je k dispozici od pondělí do neděle celoročně, běžně klienti na loď Hermes musí přijít večer v období od 19:30 do 20:30 a ráno ji opustit do půl sedmé. Během těchto extrémních mrazů však lidé mohou na lodi pobývat i přes den. A zde je slíbený rozhovor s Michalem Petrem.

Michal PETR, psycholog
--------------------
Nejčastěji si potřebujou popovídat. Úplně normálně, lidsky. Když jsem začínal tam pracovat, asi kolem tak /nesrozumitelné/, tak jsem myslel, že to bude takové jako opravdu hlubinně psychologické, že budeme hledat nějaké zdroje pomoci a jak se s té situace třeba vyhrabat. Ale spíš zažívám to, že lidi si opravdu potřebujou popovídat, že úplně osamocený, kolikrát vlastně nemají přátele, buď ve svém jako životním kontextu, anebo ani na tý lodi si vlastně kolikrát neudělají. Takže, takže vlastně jsou samotní, izolovaní. Takže je to taková někdy i docela krátký ty hovory, nebo naopak velmi dlouhý, je to prostě podle toho, co ten člověk potřebuje. No, ale to popovídání je úplně nejčastěji.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to popovídání něčím specifické v době těchto třeskutých mrazů, kdy situace pro lidi bez domova je obzvláště svízelná?

Michal PETR, psycholog
--------------------
Já myslím, že spíše obecně je zima náročnější v tom, že lidi mají pocit, že, nebo se jich dotýká ta existenční situace. Že je opravdu těžká. Což v létě mají optimističtější pohled, by se dalo říct. A v zimě, jak je, opravdu jsou mrazy, tak jsou velmi konfrontovaný s tím, že opravdu musí někde přespat. A na lodi, že je tam třeba nějaký režim a třeba že by neměli pít alkohol a podobně. Což v létě vlastně nejsou s tím tak ty lidi konfrontovaný. Jinak ty témata jsou úplně stejný. Rozhádané rodiny, není práce, konflikty na lodi, konflikty s partnerským vztahem, exekuce, prostě klasické, klasické témata.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou tedy ty hlavní důvody, které jste nyní vyjmenoval, které vedou lidi až do té situace, že ztratí domov?

Michal PETR, psycholog
--------------------
Nedobré plánování financí tam určitě patří. Jako typu vezmu si půjčku, na kterou nemám, pak přijdu o práci a tím pádem ji nemohu splácet, tím pádem exekuce. Nebo jiní dojíždí na to, že třeba, příklad, nezaplatili pokutu při městské dopravě a během let se to třeba vyhrabe na 150, 200 tisíc, což ve chvíli, kdy už mám nějakej škraloup, tak s tím vlastně se těžko dá něco dělat. Pak třeba narážím na to, že lidi, kteří jsou po výkonu trestné činnosti, tak ve chvíli, kdy nemají čistej rejstřík, tak je skoro nikdo nezaměstná. A oni potřebujou se zaměstnat. Tak je to takovej kruh, kdy vlastně, vlastně nemají moc možností, žijí načerno. A žít načerno zase znamená, že kolikrát nebudou vyplaceni, protože to se děje, že je někdo zaměstná, dá jim práci na měsíc, ale nezaplatí jim.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Klienti této lodi mají také možnost využívat návazné služby, jež poskytují další pracoviště, provozovatelé Centra sociálních služeb Praha, například rodinné poradenství, krizové centrum RIAPS, azylový dům pro muže bez přístřeší, dům takzvaného tréninkového bydlení nebo další resocializační a reintegrační programy. Jak se vám daří lidi, se kterými hovoříte a kteří tedy přespávají a nyní i přes den mohou v tomto rozšířeném režimu pobývat na této lodi Hermes, jak se vám je daří motivovat k tomu, aby se z ulice pokusili právě za pomoci následných nabízených služeb dostat zpět do nějakého běžnějšího způsobu života, případně našli schopnost najít práci či bydlení?

Michal PETR, psycholog
--------------------
Já si myslím, že teda tohle je otázka spíš na sociální pracovníky, kteří si myslím, že v tomhle dělají mnohem větší práci než já, protože jsou na to mnohem víc zaměření. To, co já tam vlastně dělám, nebo s čím se setkávám je, že jsou určitý typ lidí, kteří, když to řeknu úplně natvrdo, tak si myslím, že vlastně jsou smířený s tím, že budou bezdomovci. A vlastně nechtějí dělat žádné další kroky, protože by to znamenalo nějakou změnu. A lidi, kteří s tím smíření nejsou, nebo chtějí udělat nějakou změnu ve svém životě, tak si myslím, že pro ně je hodně důležitý možnost bydlet někde jinde než vlastně jenom na tý lodi. Protože loď je vlastně v běžné situaci pouze noclehárna. Není to ubytovna. A lidi vlastně potřebujou mít někde, kam si můžou dát svoje věci, kde si můžou vyprat, aby když třeba hledají práci, aby byli čistě oblečený. To, co já tam vlastně dělám, že se s lidma docela na férovku bavím, jestli vůbec ještě chtějí nebo jestli nechtějí. A když chtějí, tak vlastně vždycky se dá najít nějaký způsob. Kdybych byl v dluzích hodně, tak se dá domluvit, jestli by, třeba se dá domluvit. Je to primárně o tom, jestli lidi chtějí nebo nechtějí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když ta motivace není, tak je možné ji vzbudit?

Michal PETR, psycholog
--------------------
No, to je těžký. To je těžký. Já nerad říkám, že něco není možný, ale zatím se spíš setkávám s tím, že když někdo nechce, nebo sice říká, že chce, ale ve skutečnosti nechce, tak velmi těžko. Pokud můžu, můžeme to pojmenovat, můžeme mluvit o tom, co to znamená. Ve chvíli, kdy nechtějí udělat nějakou změnu, to jsou takový ty příběhy, kdy člověk přijde s problémem, já začnu vymýšlet řešení a on na to řekne, ano, ale to nejde, protože ... A když se bavíme o tom protože, tak on řekne, no ano, ale to nejde, protože zas nějakej jinej důvod. Takže ... A když se i potom mluvíme o tom, že vlastně má pořád výmluvy pro to, proč nejdou některý věci dělat, tak často ty lidi to sice můžou nějak nahlídnout, ale řeknou, že prostě nemají na to, aby dělali nějakou větší změnu. Protože to je často i o přístupu vůbec k řešení problémů, k životu obecně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy pracujete s těmito klienty na lodi Hermes. A vstupenkou na tuto loď je, aby člověk byl zdravotně soběstačný a nebyl pod vlivem alkoholu. Tak předpokládám, že vy se s lidmi, kteří používají alkohol v nějaké nadměrné míře, příliš na té lodi nesetkáte. Nicméně určitě s nimi máte zkušenost. A ptám se na to proto, že mě zajímá, jak často se z vaší zkušenosti u lidí bez domova vyskytují takzvané duální diagnózy, to znamená, že ti lidé třeba mají neléčenou schizofrenii a následně požívají alkohol. Takže vlastně na těch ulicích působí jako alkoholici, kteří se, zjednodušeně řečeno, nezřízeně chovají, válejí, pokud vás požádají o nějaké drobné, tak si hned za ně jdou koupit alkohol. Ale vlastně málo lidí ví, že ti lidé by potřebovali jiný druh pomoci, nejdříve, než tedy protialkoholní léčbu. Tak jakou zkušenost s těmito lidmi máte?

Michal PETR, psycholog
--------------------
No, řekla jste to správně. Tím, že na lodi spíš jsem se setkal s lidmi, já to řeknu takhle. Setkal jsem se s lidmi, kteří byli jasně potřeba léčit třeba na schizofrenii, přesně nějakou medikací. A opravdu psychiatrickou pomocí. A setkal jsem se i s lidmi, kteří byli, když to taky zjednoduším, vlastně opravdu měli potíže s alkoholem. A pouze bez nějaký větší psychiatrický diagnózy. Ale tohle, co popisujete, se samozřejmě děje. Ale tím, že takhle výrazný ty případy na tý lodi už nejsou. Protože ty lidi, kteří opravdu nejsou schopni přijít na loď bez toho, aby byli napití, tak s těma já se odborně vlastně nesetkávám.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co podle vás nejvíce pomůže lidem ze strany společnosti nebo magistrátu, samozřejmě asi v těchto mrazivých dnech to, když je někde postaven zateplený stan či nějaké přístřeší, aby lidé neumrzli. Pak je ještě druhá věc, že jsou lidé, kteří nejdou právě třeba z důvodu vlivu alkoholu spát do těchto teplých míst a hrozí jim až umrznutí. Tak co je pro takové lidi největší pomoc ze strany společnosti podle vás?

Michal PETR, psycholog
--------------------
Já si myslím, že to, co jste vyjmenovala, je to, co společnost aspoň teď třeba minimálně v Praze nabízí. Já si myslím, že třeba když by šlo o to, což může udělat třeba jednotlivec, tak si myslím, že lepší než dát peníze je třeba dát deku nebo nějakej, nějaké oblečení. Jestli třeba lidi chodí kolem někoho a ví, že tam dlouhodobě bývá, tak dát nějakej kus oblečení, kterej jim doma už neslouží, nebo kterej by rádi darovali, tak si myslím, že to je tak úplně nejlepší, co člověk může udělat. Protože je teplo. Těžko můžete nastěhovat člověka k sobě domů.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořil psycholog lodi Hermes poskytující služby lidem bez domova Michal Petr.
Hosty dnešního padesátiminutového vydání Studia STOP, které posloucháte na okruhu Českého rozhlasu jsou ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Jahn a ředitel krizového centra RIAPS psycholog Tomáš Holzner. Pánové, z vaší zkušenosti, kdo se stává člověkem bez domova? Neboli bezdomovcem. Pane řediteli Jahne.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak, je to skupina lidí, kteří například vzhledem k nemoci, onemocněli, nemocenské dávky jim nevystačily na nájem, soukromník je z bytu vyhodil a v tu chvíli máme bezdomovce. Další skupina jsou nezodpovědní lidi, kteří nemají tu ekonomickou, finanční gramotnost, takže si berou nezodpovědně půjčku za půjčkou, následně přichází exekuce a rázem máme další bezdomovce.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste během předělu hovořil o takovém zajímavém případu mladého muže. Můžete říci také, proč někteří mladí lidé vlastně se uchylují k bezdomovectví, aniž by museli, dá se říci, v začátku.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
No, jsou to lidé, kteří nechtějí prostě pracovat. Nechtějí žít nějaký ten obyčejný normální život a chtějí si ho žít podle sebe. Takže přestali chodit do práce, stačí jim to, co si vyžebrají, vyškemrají. A ono jim to stačí na velmi pohodlný život. Ten klient mi sám říkal, že si vyžebrá denně 2 tisíce korun. A popíjel tam skotskou whisky, popíjel tam značkové pivo. Říkal mi, že se chodí koupat do erotických privátů a podobně, takže jako ten člověk si to zvolil za svůj životní styl a tak to žije.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se zamyslíte nad tím, je to, předpokládám, mladý člověk. Jak bude vypadat za 20 let jeho život?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
No, ono mu to teď nevadí, teď mu to přináší, řeknu, požitky. Nebo tu "svobodu". Za 20 let samozřejmě on bude tím špinavým zapáchajícím bezdomovcem, který se tady bude válet, protože se z něj stane alkoholik, přijdou nemoce a neléčené nemoce, protože nebude mít na to peníze.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si o jednotlivých typech lidí, kteří si volí cestu bezdomovectví, nebo se na ni dostanou, myslí ředitel krizového centra RIAPS psycholog Tomáš Holzner? Kde se ztratí třeba u člověka mladého motivace chtít normálně fungovat a vlastně pracovat?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
No, já bych to pojmul, že bych zkusil povědět, co tak jako lidé bez domova mají společného, takovou společnou charakteristiku. A to si myslím, že je, jsou velmi často nevýhodné podmínky v dětství, to jest v bazální rodině, kde nemuseli zažít pevné nosné vztahy. Případně rodiče chyběli úplně. A takový člověk samozřejmě do života budoucího dospělého méně vybaven než, než ti, kteří měli to štěstí a zažili milující rodiče. A tam samozřejmě ten člověk je určitým způsobem handicapován a na té cestě životem se setkává s mnoha úskalími, které není schopen zvládnout. Nemá například dostatečné volní vlastnosti, aby zvládl docházet pravidelně do práce, nebo zvládal ty nároky pracovní, které dnešní doba vyžaduje. Obvykle ti lidé také mají potíže v sociálních vztazích. A chybí tam pevné nějaké sociální vazby. A když se potom objeví nějaké problémy, tak samozřejmě ten člověk je mnohem náchylnější padnout na tu ulici.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli hraje finanční gramotnost nebo spíše finanční negramotnost u lidí, kteří se dostávají následně do krize, proto, že jsou zadluženi?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Já myslím, že to je zcela jednoznačná souvislost mezi finanční negramotností a potencionálním bezdomovectvím.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to vznikne, že člověk není schopen ukočírovat své finance a třeba žít skromněji, co člověka vede k tomu, že se takto zadluží?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Hm, tak těch faktorů bude jistě taky víc. Jeden z nich jsem už zmínil, a to je vlastně rodina, protože ať chceme, nebo nechceme, tak přebíráme nějaké vzory chování od svých rodičů a pokud je například rodič alkoholik a máma nezaměstnaná, jo, například, a mají potíže s hospodařením, tak se to samozřejmě promítne potom i do toho, jak hospodaří jejich děti. A další věc, kterou je asi potřeba zdůraznit je i současná doba, kdy žijeme rychle, máme potřebu mít všechno rychle. A půjčka je taková jedna z nejlehčích variant, jak se k těm věcem dostat rychle.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro ředitele Centra sociálních služeb Praha Tomáše Jahna. Co tedy vlastně je nejúčinnější pomocí pro lidi bez domova? Vy už takový nástroj dokonce máte.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak, my se snažíme těm lidem pomáhat celoročně. Toto jsou mimořádná opatření a mimořádné situace, které řešíme. My máme ucelený program, který se nazývá Z ulice do bytu. A opravdu my jsme schopni a už jsme to v několika případech dokázali toho člověka opravdu v terénu najít, přes loď Hermes, ubytovnu a azylové domy ho dostat až do sociálního bytu, které, který mu můžeme pronajmout na rok až tři roky. Ten člověk už ale musí pracovat, má vyřízené všechny doklady. Je oddlužený a je schopen právě zase nastoupit, jak říkal pan kolega, do té práce, je schopen do té práce pravidelně chodit, mít ty pracovní návyky, mít hygienické návyky a naučil se i soužití se svým okolím. No, a potom po 3 letech mu městská část nebo i hlavní město Praha může snázeji přidělit byt. Protože už má tu konkrétní zkušenost s tím člověkem, že je schopen v tom normálním životě fungovat. Naše centrum má 8 takovýchto bytů, které máme už plně obsazený, takže opravdu jsme dotáhli už 8 rodin, bych řekl, zpátky do společnosti. Ten projekt funguje rok a půl.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vašeho pana kolegu Tomáše Holznera. Jak to, že jeden z těch lidí, kteří žijí bez domova, tu motivaci a vůli najde a druhý nikoliv? K tomu vrátit se do normálního života.

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Samozřejmě je mnohem těžší dostat z ulice člověka, který tam žije již několik let. A v podstatě přijmul tu identitu bezdomovce. To se uvádí, že vlastně do toho jednoho roku, kdy člověk žije na ulici, tak je taková největší pravděpodobnost, že se ten člověk podaří vrátit do toho normálního života, jo. Co tam je za faktory, které pomáhají tomu návratu, tak je to jistě to, když ten člověk někdy v minulosti nějakým způsobem fungoval, byl schopen chodit do práce, měl nějaké nosné vztahy kolem sebe. A jistě je užitečné, pokud jde na tyto vztahy navázat po tom návratu vlastně z té ulice. Protože to je jeden z takových motivů, kteří ti lidé často uvádí, že se jim podaří navázat znovu kontakt s rodiči, se sestrou, s bratrem, se sourozenci.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou máte zkušenost konkrétní s lidmi bez domova, kteří se dostali do toho vašeho krizového centra RIAPS a vy jste je nějak nasměrovali dál k tomu, aby se třeba znovu zařadili nebo tu krizi jste jim pomohli zvládnout?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Hm, tak ono se většinou právě jednalo o lidi, kteří ještě bez přístřeší nebyli. To byli právě lidé, kteří k tomu směřovali, ale podařilo se to odvrátit. Tím, že se podařilo stabilizovat jejich psychický stav, a poté se začlo hledat řešení, co dál.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan ředitel Jahn doplnění.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Já bych jenom chtěl doplnit pana kolegu, že při cestě na ten návrat stačí pouze v některých případech vyřídit doklady tomu člověku. Protože on přijde sem člověk z Ostravy, který tady pracoval, práce byla zrušena, nebo o ni přišel, okradli ho tady, no, a on nemá najednou ani peníze na cestu zpátky. Zůstává tady v Praze na ulici a nám se podařilo takovému člověku vyřídit doklady, on najednou mohl jet zpátky, tam si vyzvedl důchod a začal fungovat. Po roce a půl prostě, který strávil na ulici, tak se vrátil do společnosti. Velice rychlý návrat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se nepřímo dostal k tomu, o čem jsem chtěla dále hovořit, o těch vašich nabízených službách. Tedy službách Centra sociálních služeb Praha. Co vlastně nabízí? To sociální poradenství, právní, ekonomické, udělejte takové příklady.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak, právní poradna tam je to asi jasné. Chodí tam klienti s pracovními smlouvami, zdali to můžou podepsat, protože řada zaměstnavatelů se opravdu snaží z těch našich klientů vytěžit a nabízí takové podmínky, porušují tvrdě zákoník práce. Takže jsme rádi, že ti klienti mají k nám důvěru a přijdou s tou smlouvou, poradí se, zdali to mohou podepsat nebo ne. Takže to je právní poradna. Do ekonomické poradny zase přichází lidé, kteří jsou zadluženi, neví, co s půjčkama, neví, jak hospodařit s penězmi, s penězi. Takže tam naše, naše ekonomky a právničky jim poradí. Sdružujeme půjčky, vyhlašujeme osobní bankroty.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak často se stává, že lidé takzvaně najdou zaměstnání, ale ten zaměstnavatel je nevyplatí?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
To je velmi často. To se stává velmi často. Hlavně klienti na lodi, kteří jsou nadšení, že získali práci a za 14 dní je tam máme, za měsíc je tam máme zpátky se slzami v očích, že nedostali peníze a začínají v podstatě znova. A to je, to je z psychickýho hlediska hrozně deprimující. Pan kolega mi to jistě potvrdí, že prostě ten člověk neustále padá na dno a jen se zvedne, tak znova upadne. A to je v tom ztráta motivace velmi, velmi rychlá.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli chcete něco doplnit k té psychické stránce takových lidí, kteří třeba nacházejí opakovaně zaměstnání, ale vlastně to nedopadá dobře?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Já si myslím, že to je právě častý případ, jo, který potom vede k té rezignaci a ve ztrátě naděje, že to může být lepší.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Já ještě bych doplnil, máme naše klienty i občany, kteří jsou propuštěni z výkonu trestu. A tam je právě velký problém najít pro ně zaměstnání. Dneska téměř každý zaměstnavatel vyžaduje čistý trestní rejstřík. A tyhle ty lidi jsou v podstatě nezaměstnatelní. A o ty se staráme, snažíme se jim najít práci, alespoň nějakou brigádu. Podařilo se nám několik klientů takto zaměstnat, kdy po opakovaných brigádách je přijali jako kmenového zaměstnance a začali potom fungovat. Ale to je sisyfovská práce a někdy, někdy prostě beznadějná. Někdy jsme z toho úplně na nervy, protože se nám to nedaří. A když se nám to podaří, tak zase máme naopak velkou radost.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by pomohlo lidem, kteří třeba se vrátí po výkonu trestu a nemají většinou možnost se nějak vrátit zpátky do slušného života? Co by jim pomohlo?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
No, tak ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaké kvóty, které by nařizovaly zaměstnavatelům přijmout třeba jednoho takového zaměstnance, nebo co myslíte, že by pomohlo?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Já si myslím, že je zbytečné na nějakého hlídače nebo zametače mít čistý rejstřík. Takže pouze toto by stačilo odstranit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy také poskytujete služby speciální pedagogiky. Co takový speciální pedagog lidem bez domova, jak jim může pomoci?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak to jsou, to doplňuje práce toho psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka. Je to testování nějakých pracovních schopností, nasměrovat toho člověka, na jakou práci by mohl, mohl jít, co je pro něj vhodné za jeho současné situace. Zase je to případ od případu. Tady nelze, nelze dávat nějaké unifikované rady.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje vztah mezi výší dosaženého vzdělání a schopnosti se třeba znovu zařadit po nějaké krizi do společnosti, najít si práci? Vidíte takovou souvislost z vaší práce, pane řediteli, nebo ne?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
No, tak samozřejmě, člověk vzdělaný by měl mít ty myšlenky trošku srovnané. A měl by racionálně řešit tu situaci. Ale ono to v praxi asi tak moc nefunguje.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to z pohledu praxe krizového centra RIAPS a pohledem psychologa Tomáše Holznera a ředitele této instituce? Existuje, nebo vidíte vy jednoznačně, že lidé s nižším vzděláním hůře procházejí krizema a hůře je vyhodnocují?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Určitá spojitost tam může být. Ale já možná bych spíš jako na tu otázku vaši odpověděl z pohledu lidí bez přístřeší. Já si myslím, že přeci jenom vyšší výskyt lidí, kteří se ocitnou na ulici, je právě u těch, kteří mají základní nebo, základní vzdělání, nebo jsou vyučení. A tam samozřejmě to souvisí i s tím, že jejich možnost uplatnění na trhu práce je o něco nižší než těch, kteří mají například vysokoškolské vzdělání.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč by společnost lidem bez domova měla pomáhat?

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
No, já si myslím, že zejména proto, protože se nejedná jenom o lidi, kteří se nějak na první pohled vidíme, jsou zanedbaní, špinaví, projevují se způsobem, který nám není sympatický. Ale když si vlastně uvědomíme, že i tito lidé to v životě neměli lehké, že často pochází, jak už jsem předtím zmínil, z problematického prostředí, kde měli prostě mnohem menší šanci na to uspět, tak nás to může vést k tomu, že můžeme projevit určitý soucit a empatii. Ničím jiným.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to přináší té společnosti? Pan ředitel Tomáš Jahn, když pomáháme. Nebo co i přináší vlastně vám osobně, nemusíte to nějak strašně specifikovat, to, že vlastně pracujete pro takovouto klientelu. Proč by společnost měla pomáhat bezdomovcům? Většinou se setkáváme spíš s tím, že tato skupina obyvatel je stigmatizována a lidé se moc nehrnou do takové pomoci.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak nežijeme ve Spartě, abychom slabé odhazovali ze skály a žijeme v demokratické společnosti, tak si myslím, že to patří k principům demokracie, pomáhat slabším. A nemohoucím. Takže proto to možná děláme my dva a naši kolegové v praxi. Společnost by to měla dělat, pomáhat všem, kteří to potřebují. Já bych společnost rozdělil asi do dvou skupin ve vztahu k těm bezdomovcům. Jedna skupina ji striktně odmítá, protože je to zapáchající skupina budižkničemů, kteří nic nedělají, pouze, pouze pijí alkohol a zneužívají drogy. A ta druhá skupina, která si uvědomuje, že se velmi rychle může stát jimi, může, můžou se stát bezdomovci, tak ti právě nám pomáhají a ti přikládají ruku k dílu. A řada sociálních pracovníků si možná i takovouto zkušeností osobně prošla, kdy byli na hraně mezi tím běžným životem a bezdomovectvím. Tak proto pomáhají.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
O víkendu by mohl být překonán absolutní český teplotní rekord minus 42,2 stupně Celsia. Tuto teplotu naměřili v roce 1929 u Českých Budějovic. A podle meteorologů by ale mohla být na konci tohoto týdne ještě teplota chladnější. Tak, myslíte si, že pokud teploty padnou ještě níže, že je třeba hlavní město, případně pokud máte informaci o jiných záchytných místech, na to připravena z hlediska té pomoci bezdomovcům? Co se může ještě horšího stát, když by byl větší mráz?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Tak, já doufám, že větší mráz už nebude. Ale i kdyby byl, tak si myslím, že i pan náměstek Kabický by se nechal přemluvit k tomu, abychom popřípadě něco dalšího postavili. Ale, jak říkal, v současné době máme necelých 60 míst k dispozici. Určitě neziskové organizace i my bychom udělali taková provizorní sezení v těch stanech, to znamená na židlích. I to je pomoc, prostě před tou nepřízní počasí. Naši terénní pracovníci, hold bychom vyráželi dvakrát denně na ta samá místa, abychom těm lidem pomohli. Rozdávali jim to teplé oblečení, které, doufáme, od Pražanů dostaneme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik ho potřebujete?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Já nevím ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stovky, tisíce?

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
... počty ... Stovky, stovky.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stovky bund. Teplých bot, čepic. Dobře. Jsme tedy na konci dnešního vydání Studia STOP a doufejme, že teploty se nebudou dále snižovat. Hosty této diskuse byli ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Jahn a také ředitel krizového centra RIAPS psycholog Tomáš Holzner. Pánové, děkuji vám za účast v této diskusi.

Tomáš JAHN, ředitel Centra sociálních služeb Praha
--------------------
Děkujeme.

Tomáš HOLZNER, psycholog, ředitel krizového centra RIAPS
--------------------
Děkujeme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na pořadu spolupracovala Jitka Procházková a Radvít Novák. A ze studia Českého rozhlasu 6 se loučí a klidnou noc přeje Terezie Jirásková.