Jednání pražského primátora s premiérem

Moderátorka:

Pokud se podaří nastavit relokační mechanismus pro přerozdělování ukrajinských uprchlíků mimo hlavní město a budou fungovat, je vedení Prahy ochotné uvažovat o znovuotevření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině. Řekl to pražský primátor Zdeněk Hřib po jednání s premiérem Petrem Fialou a ministrem vnitra Vítem Rakušanem.

Zdeněk Hřib, primátor, hlavní město Praha (Piráti):

Já jsem tedy na dnešní schůzce panu premiérovi Petru Fialovi vysvětlil tu situaci s uprchlíky v Praze z pohledu samospráv a přiblížili jsme si to rozdílné vidění situace. Já myslím, že jsme dosáhli určitě vyšší úrovně porozumění, než s jakou jsme na tu schůzku přicházeli. Já jsem tady zmínil to, že v Praze je čtyřikrát více uprchlíků než v některých jiných krajích, že i podle stanovisek odborníků nezávislých je nutné, aby došlo k onomu 30 tisíc uprchlíků z Prahy, jinak hrozí velký sociální problém. To tedy je to, co říká Daniel Hůle z renomované organizace Člověk v tísni. A že vlastně z mého pohledu opravdu nedává smysl registrovat uprchlíky v místech, kde se o ně neumíme postarat. Protože tím akorát dochází k tomu, že za státní peníze bychom vytvářeli problém na místě, kde ho potom budeme muset za státní peníze řešit. Nyní jsou totiž k dispozici již statistická data. A to jednak tedy na městské datové platformě Golemio.cz, ale také v tom vládním datovém modelu, které ukazují to, které kraje jsou přetížené a kde je ještě volno a musí být řečeno to b, tedy co s tím bude dělat. My jsme za Prahu měli v zásadě dva hlavní cíle a požadavky. Oba vycházejí de facto ze stanovisek nezávislých odborníků. Já můžu, těch odborníků je vícero, co to říkají, tady můžu zmínit například tu analýzu PAQ Research, která tedy vyšla 16. 3., což je před třemi měsíci, což shodou okolností byl den, kdy jsme se setkávali jako hejtmani s vládou. A já jsem tam zmiňoval tyto dva požadavky. A oni jsou uvedené i tady v té analýze. V podstatě jde o to, že u obou těch požadavků se nám podařilo dosáhnout pokroků. A jsou to tyto dva požadavky. Zaprvé tedy, že budeme společně hledat soubor motivátorů, tedy opatření, které přesvědčí uprchlíky k přesunu do těch méně zatížených oblastí, kde o ně bude zajištěna péče na dostatečné úrovni. Já jsem toto již navrhoval dříve, aby to bylo řešeno pomocí toho, že tedy bude omezeno vyplácení těch dávek v místech, kde již je podle toho vládního datového modelu plno. To jsem navrhoval tedy 16. května. Dnes ráno, tedy po měsíci, jsem dostal to podrobné právní stanovisko, které tedy my budeme teď zkoumat. A z toho budeme vycházet, jak tedy postupovat dále. Já jsem přesvědčen, že je to o tom, že musíme přestat hledat způsoby, proč, pardon důvody, proč to nejde a najít ten způsob, jak to půjde. A já jsem přesvědčen, že ty možnosti tady jsou. To znamená, to jsou ty motivátory. A navazuje ten další krok, když se teda podaří někoho přesvědčit, tak by měl vzniknout na straně státu koordinační mechanismus pro relokaci uprchlíků ve spolupráci se samosprávami. To je velice důležité. Protože pochopitelně v těch místech, kam budou relokováni ti lidé, tak to budou muset organizovat primárně starostové v těch obcích a jejich úřady. A plus by měla k tomu být samozřejmě dostatečná IT podpora. Tak o tom vlastně mluví i ty odborná doporučení a tak jsme o tom mluvili i tehdy toho 16. 3. na vládě. Jde tedy v podstatě o nějaký IT systém, který bude propojovat tu nabídku těch možných umístění a tu poptávku po umístění uprchlíků.