Kongresové centrum Praha, a.s., opět v zisku! Ale co budoucnost?

Vláda ČR projednala tento dvakrát odložený bod na svém zasedání dne 24. 4. 2013, rozhodnutí o jeho schválení nebo odmítnutí však odložila o 2 měsíce s tím, že řečeno slovy premiéra „je velmi nepravděpodobné, že se vláda většinově přikloní k tomu, že by schválila majetkový vstup do KCP“.

„Toto odložení a jeho odůvodnění má negativní dopad zejména do hospodaření KCP. Nicméně druhá možná varianta řešení, spočívající v tom, že stát finanční problémy KCP nijak řešit nebude, znamená velmi vážná rizika nejen pro KCP a jeho jediného vlastníka, Hlavní město Prahu, ale i pro stát,“ říká radní Václav Novotný. Ministerstvo financí by jako ručitel emise dluhopisů muselo příští rok uhradit 55 milionů EUR a úrokový kupon. Celkové pohledávky státu za KCP by se tím vyšplhaly na zhruba 1,65 miliardy korun. Stát by sice tuto částku mohl následně na KCP vymáhat, jenže podle současných rozborů by návratnost byla velmi problematická. Navíc by bylo nutno nahradit i každoroční příspěvek do státního rozpočtu z akcí konaných v KCP ve výši nejméně 360 mil. Kč.

„Pražské kongresové centrum je podle všeho naprosto nenahraditelné u kongresů a konferencí pro více než 1 500 delegátů, a to nejen v rámci hlavního města, ale i celé ČR. Kdyby v KCP zanikla možnost konání velkých mezinárodních kongresů a konferencí, znamenalo by to vymazání Prahy z „kongresové“ mapy Evropy se všemi souvisejícími dopady,“ dodal radní Václav Novotný.

„Kongresové centrum Praha skončilo v roce 2012 se ziskem ve výši 61,1 mil. Kč. Výsledky jsou však velmi citlivé na vývoj kurzu koruny a EURa, protože dluhopisy emitované v roce 1999 se v účetnictví vedou v korunách. Posílení nebo oslabení koruny ve vztahu k EURu o jednu korunu tak znamená růst nákladů nebo výnosů o 55 mil. Kč,“ konstatoval ředitel Kongresového centra Praha Michal Kárník. Takový výkyv sice neovlivňuje cash flow, v účetním hospodářském výsledku se však promítne. Druhou podstatnou položkou ovlivňující hospodaření KCP je pak dluhová služba. Její průměrná výše dosahuje bezmála 40 % hrubých tržeb. V roce 2012 činila 90 mil. Kč na úrocích plus dalších 90 mil. Kč splátky jistin.

I z těchto důvodů sleduje společnost podrobně hospodářské výsledky očištěné od těchto vlivů a mimořádnou pozornost věnuje zejména cash flow. „Očištěné hospodářské výsledky znamenaly v roce 2012 finanční přínos ve výši 41 mil. Kč. Po úhradě všech nákladů, vč. závazků vůči Komerční bance (97 mil Kč) měla Společnost k 31. 12. 2012 k dispozici přes 37 milionů korun. S výjimkou roku 2009, kdy v KCP probíhala řada akcí spojených s Předsednictvím ČR Radě EU, byl rok 2012 z hlediska hospodaření nejlepší za posledních 6 let,“ dodal ředitel centra.

„K 31. 12. 2012 uhradilo KCP z titulu dluhové služby více než 2,5 miliardy Kč. Oproti původním dohodám naprostou většinu ze svého, nikoliv z veřejných rozpočtů. A další cca 2 miliardy ještě zbývají. Kvůli zadlužení nemůže KCP investovat, a to ani do prosté reprodukce,“ řekl radní pro oblast kultury Václav Novotný.

Vnitřní dluh narostl na více než 500 mil. Kč. KCP zadalo, zpracovalo a předložilo akcionáři řadu návrhů, jak tuto situaci řešit. Byla vyhlášena dvě výběrová řízení na prodej části majetku, který KCP nepotřebuje ke své hlavní činnosti. Jedno v roce 2009, druhé pak v roce 2011. Ani jedno z nich však nenabídlo uspokojivé řešení. Vzhledem k tomu, že zásadní část dluhu musí být uhrazena již v dubnu 2014 a zbytek do konce téhož roku, rozhodl vlastník v polovině roku 2012 o zpracování nové analýzy, jejímž cílem mělo být nalezení řešení dluhové služby KCP i jeho dalšího možného rozvoje. Na závěrech této analýzy pak vznikla předběžná dohoda mezi současným jediným akcionářem KCP, hlavním městem Prahou a v budoucnu potencionálním hlavním věřitelem, Ministerstvem financí ČR.  Ta předpokládá majetkový vstup státu, resp. MF ČR do KCP prostřednictvím úhrady celého dluhu s tím, že podíl státu by pak činil cca 70 %. Hlavní město by poté postupným navýšení základního kapitálu o cca 600 – 800 mil. Kč, určeným k umoření vnitřního dluhu KCP – investicím do technologií, vybavení a interiérů, získalo zpět cca 45 %. Zastupitelstvo hlavního města Prahy tento záměr finanční restrukturalizace KCP schválilo dne 28. 2. 2013.