Mrázovka a čtvrté céčko hlásí - 18012002
Přinášíme informace o aktuálním stavu výstavby dvou největších veřejných dopravních stavbách v Praze – stavbě městského dopravního okruhu Radlická – Strahovský tunel, která je známa spíše jako „Tunel Mrázovka“ a o stavbě první části čtvrtého provozního úseku trasy C. Více se o stavbách můžete dozvědět na www.okruhsmichov.cz, www.metrostav.cz či www.metroprojekt.cz. Na první a třetí adrese je možno stavby virtuálně projet, na prostřední adrese je podrobně popsán transport tubusu metra přes Vltavu, který byl ukončen uložením tunelu do definitivní polohy 12. října minulého roku. Radlická – Strahovský tunel.Ražby nadále probíhají pod obytnou zástavbou a proto se stále pokračuje vertikálně členěným porubem tak, aby byly minimalizovány poklesy na povrchu. Ty se stále pohybují mezi dvěma až třemi centimetry, což je podstatně méně, než je podmínka stavebního povolení, kde je povoleno maximálně 60 mm.Postup je patrný i z přiložených fotografií. Nejprve se vyrazí a primární obezdívkou ze stříkaného betonu zajistí levá boční štola, pak pravá boční štola, následuje horní část zbývající prostřední části, pak střed a nakonec spodní část. Při ražbě u stropu se výrub navíc zajišťuje šikmo vpřed vrtanými pilotami, které tvoří nad tunelem jakýsi deštník a brání vypadávání stropu. Boky i strop tunelu se navíc přichycují k okolí zemními kotvami. Počet i délka kotev, zrovna tak, jako síla stříkaného betonu je určována projektantem a odsouhlasována investorem stavby vždy podle konkrétních geologických podmínek. Je tak zabezpečena nejen bezpečnost razicích prací, ale i kontrola celkových nákladů. Na fotografiích je vidět nejen postup ražby tunelu, ale i tunel s vyčištěným dnem, které je připraveno k výstavbě vlastního silničního tělesa. Čtvrtý provozní úsek trasy C.Postup ražeb je uveden v přiloženém přehledu prací, zrovna tak jako dalších prací na povrchu. Ve stavebním oddílu 01, tedy na pracovišti u dnešní stanice metra nádraží Holešovice byly osazeny a vyzkoušeny zábrany proti velkým vodám. Stalo se tak proto, že provozovaná část metra není již chráněna proti vltavským povodním zeminou a metro je třeba zabezpečit proti vodě i v době stavby. Celá síť pražského metra je postavena tak, aby nebyla ohrožena ani stoletou vodou, tedy povodní, která se statisticky objeví za sto let. V Praze je za tuto stoletou vodu považována povodeň z roku 1891, která například pobořila Karlův most. Ochrana těch stanic, které jsou v zátopové oblasti, je řešena buď tak, že je stanice umístěna nad předpokládanou úrovní stoleté vody – proto je třeba stanice Invalidovna o několik schodů nad terénem. Nebo jsou v okolí stanice připravena hradítka, která přístupu vody zabrání – tak je například řešena ochrana stanice Křižíkova. Na východním vestibulu stanice Palmovka jsou drážky pro hradítka umístěny přímo v chodbě z vestibulu, která vede do ulice Na Žertvách.
Přílohy:
foto1-18012002.jpg (met)
foto2-18012002.jpg (met)
foto3-18012002.jpg (met)
Týdenní přehled- IVC-18012002.xls (met)
mrazovka-postup praci-18012002.doc (met)
Přílohy:
foto1-18012002.jpg (met)
foto2-18012002.jpg (met)
foto3-18012002.jpg (met)
Týdenní přehled- IVC-18012002.xls (met)
mrazovka-postup praci-18012002.doc (met)
18. ledna 2002
18. ledna 2002