Pietní shromáždění k uctění památky představitelů českého odboje

 „Obraz popravy sedmadvaceti představitelů stavovského odboje, který zahájil třicetiletou válku, náleží k nejvíce zakořeněným českým historickým stereotypům. Vždyť i samotný vznik Československé republiky byl prezidentem Masarykem označován jako „odčinění Bílé hory.“ Rozsudek Ferdinanda II., jenž roku 1621 razantním způsobem ukončil vzpurnost nekatolických stavů v Zemích koruny české, přetrval v českém historickém povědomí jako krvavé dílo absolutistické zvůle. Odpor Čechů k panovnickému absolutismu živený v devatenáctém století dlouhodobým neúspěchem snah o vytvoření ústavního režimu, vedl i Františka Palackého k tomu, že své Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě zakončil již rokem 1526 s tím, že dál by nemohl psáti svobodně. Na pláň bělohorskou odmítl svou věrnou českou nohou byť i jen vkročit,“ řekla náměstkyně primátora Marie Kousalíková a pokračovala: „Míváme sklony k tomu vidět dějiny černobíle. Už historik Josef Pekař se ale ptal, co by se bývalo stalo, kdyby na bělohorské pláni zvítězili luteránští a kalvínští žoldnéři – tedy vojsko těch, kteří neváhali panovníkovi, jehož si právoplatně zvolili za krále, zpupně pálit do oken Hofburgu. Jak rychle by se poněmčily české kraje vlivem luteránství? A jak by asi vypadala česká krajina bez poutních míst a barokních cibulí katolických kostelů? Přijali by Češi německý dril a smysl pro pořádek? Jak by vypadal Karlův most bez soch světců? Stala by se Praha centrem německé kultury? Tyto provokativní otázky však nedokázaly překrýt obraz Bílé hory jako národní tragédie ani obraz popravy na Staroměstském rynku jako akt zvůle, jež potrestala ty, kdo chtěli hájit výsady nekatolických šlechticů a náboženskou svobodu většiny českých měšťanů.“

Akce se konala pod záštitou primátora hl. m. Prahy a starosty Městské části Praha 1.

21. června 1621 bylo na dnešním Staroměstském náměstí popraveno 27 reprezentantů českého stavovského odboje poraženého v bělohorské bitvě 8. listopadu 1620. Tato porážka znamenala konec svobody náboženského vyznání v Zemích koruny české na více než dvě století.

Ing. Marie Kousalíková – náměstkyně primátora hl. m.  Prahy pro školství, vzdělávání a volný čas

do funkce zvolena 30. 11. 2006. Působnost v oblasti pražského školství a vzdělávání, rozvoje školství včetně školství alternativního, sledování a hodnocení kvality vzdělávání, činnost v oblasti správy školních a předškolních zařízení. V oblasti volného času spolupráce s organizacemi mládeže, občanskými sdruženími a organizacemi, které se zabývají péčí o mládež, zejména v oblasti volného času mládeže.