Pražští senioři mají obavy ze svého bydlení u soukromých majitelů

Obavy z bydlení mají nejvíce pražští senioři v nájemních bytech u soukromých majitelů. Vyplývá to ze statisticko sociologické studie, ve které se 49 % respondentů  jednoznačně vyjádřilo, že mají obavy ze svého bydlení a 32 % vyslovilo částečné obavy.

„Zejména kvůli těmto problémům jsme na Ministerstvu pro místní rozvoj iniciovali přerušení platnosti zákona o jednostranném zvyšování nájemného, respektive deregulaci nájemného. A to do té doby než bude vytvořen systém pomoci lidem, kteří deregulaci nezvládnou, a popsán pojem sociální bydlení,“ vysvětlil radní pro sociální oblast Jiří Janeček s tím, že dopracování tohoto zákona by mělo lidem zaručit spokojené bydlení i po úplném uvolnění nájemného.

Z analýzy, kterou pro hlavní město vypracovala Rada seniorů ČR, vyplývá, že 78 % lidí v seniorském věku zvyšující se náklady na bydlení zatím zvládá. „Pokud se však zákon nezmění, může to být do budoucna pro řadu seniorů žijících ve větších městech velký problém. Domnívám se, že novela tohoto zákona by měla být jednou z priorit budoucí vlády,“ poznamenal radní Janeček. Podle něj se tento problém může prohloubit zejména v soukromém sektoru, z čehož má podle studie obavy 15 % seniorů žijících v Praze.

I když jsou v průměru v Praze vyšší penze o 7,1 % než v rámci ostatních regionů ČR, přesto se téměř 57 % z nich pohybuje pod tímto průměrem. „Skoro třetina pražských seniorů si svou ekonomickou situaci snaží vylepšit výdělečnou činností,“ popisoval radní Janeček s tím, že většinou tito lidé pracují na částečný úvazek nebo formou dohody či smlouvy. Dvě procenta z nich podniká.

Díky tomu si pražští senioři zajišťují i svůj životní styl. Polovina z nich si kromě zimních měsíců zpříjemňuje odpočinek většinou v rekreačních objektech mimo hlavní město. „Sedmadvacet procent seniorů totiž vlastní chatu nebo chalupu,“ upřesňuje předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes. Podle něj zařízení obdobného typu u příbuzných nebo známých využívá k rekreaci i dalších 18 % seniorů. Téměř třetina z nich navíc každoročně jezdí na placenou domácí nebo zahraniční dovolenou.

Přesto od roku 2006 se zvyšuje počet seniorů, kteří pobírají nejrůznější sociální dávky. V roce 2006 to bylo 4545 lidí, v roce 2007 16 804 a v prvním pololetí 2008 už to bylo 18196. „I přes tento zvyšující se počet, se průzkumem zjistilo, že pražští senioři, i když splňují požadavky, z různých důvodů nevyužívají v takové míře zejména příspěvek na bydlení nebo dávky v hmotné nouzi,“ doplnil Janeček.

Potěšující je zjištěný fakt, že u dvou třetin seniorů je dobrý zdravotní stav, nebo vcelku dobrý až uspokojivý. „Hůře hodnotí svůj zdravotní stav většinou lidé nad sedmdesát let,“ upřesnil Pernes.

V Praze 27. 4. 2009

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti záměrů, správy a údržby bytového fondu ve vlastnictví hl. m. Prahy, činnost a rozvoj sítě sociálních zařízení hl. m. Prahy. Oblast národnostních menšin.