První dubnový den je Mezinárodním dnem ptactva

 

Na první duben připadá Mezinárodní Den ptactva, který si připomínáme již více než sto let, neboť vznikl v rámci podepsání mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva v roce 1906, která spadá do začátků historie mezinárodní ochrany přírody. 

 

„Na území hlavního města Prahy se vyskytuje řada vzácných nebo chráněných druhů. Z těch, které jsou vázány na vodní prostředí oatří např. potápka roháč, potápka malá, chřástal vodní nebo skorec vodní. Mezi dravci lze sledovat např. motáka pochopa nebo jestřába lesního. Z druhů vázaných na pole a louky jsou to křepelka polní, koroptev polní nebo čejka chocholatá,“  uvedl Petr Štěpánek, radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí.

V  posledních letech byl zaznamenán i výskyt lžičáka pestrého, kopřivky obecné či dudka chocholatého, tedy druhů, které se v Praze v minulosti vyskytovaly, ale v devadesátých letech už jejich výskyt potvrzen nebyl nebo jen ojediněle.Rostoucí počet hnízdících párů lze v posledních letech sledovat např. u ledňáčka říčního.

Ochrana ptactva v Praze má řadu podob. Při probírkách a náhradní těžbě jsou ponechány stojící souše a přestárlé stromy jako tzv. doupné stromy pro hnízdící ptactvo. V případě nových ploch nebo obnovy starých nádrží jsou budovány veřejnosti nepřístupné ostrůvky, které slouží jako zóny pro ptactvo a vodní ptactvo, které tam také hnízdí. Postupující urbanizace města zmenšuje plochy, které jsou k dispozici pro ptactvo.  Radnice a Lesy hl.m. Prahy se tento úbytek snaží kompenzovat opatřeními jako je instalace ptačích budek a ponechání doupných stromů, vyhlašování nových chráněných území a důsledná ochrana biotopů.

„Podpora hnízdění také spočívá v instalaci  ptačích budek, kterých je v pražských lesích a chráněných územích asi 6 500 kusů,“ doplňuje radní Petr Štěpánek.

Jedním z největších současných problémů, se kterým se musí ptáci v Praze potýkat, je obrovský tlak ze strany volně pobíhajících psů, kteří nedovolí zahnízdit ptákům hnízdícím na zemi nebo v nízkých křovinách. Hlavně z tohoto důvodu byl z Prahy vytlačen např. chocholouš obecný a podobný osud možná čeká i čejku chocholatou.

Město trvale usiluje o stabilizaci zeleně a vykupuje pozemky, jako např. v Milíčovském lese. Všechny lesy na území hl. m. Prahy jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení jako lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkcí.  Praha má také řadu lokalit, v rámci projektu Natura 2000, což je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. Způsob ochrany území začleněného do soustavy Natura 2000, určuje každý členský stát na svém území podle svých vlastních zákonů. Mezi tato území patří v Praze například Radotínské údolí, Lochkovský profil, Břežanské údolí, Miličovský les, Blatov a Xaverovský háj, Praha – Letňany, Praha – Petřín a obora Hvězda, které jsou i z hledisky výskytu vzácných druhů ptáků velmi významnými lokalitami.

 

 

V Praze 1.4.2008

Za správnost: Michal Mikšík/ tel. 236 004 402

 

---

Mgr. Petr Štěpánek, CSc. – radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v rámci ekologické politiky města, správy a rozvoje zelených ploch města, tvorby Územního energetického dokumentu. Oblast odpadového hospodářství, oblast cyklostezek, ekologické výchovy a oblast vodohospodářské infrastruktury z hlediska životního prostředí.

---