Richtrův dům na Malém náměstí se zřejmě dočká nového využití

Zástupci hlavního města Prahy hledají nejoptimálnější variantu, jak naložit s významnou pražskou historickou památkou - Richtrovým domem na pražském Malém náměstí. Objekt prošel mezi lety 1987 – 1996 náročnou rekonstrukcí, jejímž cílem bylo podle projektu ze začátku 80. let vybudovat zde kanceláře sloužící k obchodním účelům. Podstatnou část uvedené rekonstrukce financoval stát, a to až do roku 1993, kdy byl objekt na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ČR převeden do vlastnictví hlavního města Prahy. V současné době se ale ukazuje, že tento způsob využití historického objektu v centru Prahy je již komerčně nezajímavý, jelikož nemůže konkurovat nově vybudovaným obchodním centrům.

  • 4 minuty čtení
logo prahy - tiskový servis HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Odbor Public Relations
Tisková zpráva

 

Městský majetek

 

Richtrův dům na Malém náměstí se zřejmě dočká nového využití

/Zpráva z 9. jednání Rady hl. m. Prahy dne 15. března 2005/

 

Zástupci hlavního města Prahy hledají nejlepší variantu, jak naložit s významnou pražskou historickou památkou - Richtrovým domem na pražském Malém náměstí.  Objekt prošel mezi lety 1987 – 1996 náročnou rekonstrukcí, jejímž cílem bylo podle projektu ze začátku 80. let vybudovat zde kanceláře sloužící k obchodním účelům. Podstatnou část uvedené rekonstrukce financoval stát, a to až do roku 1993, kdy byl objekt na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ČR převeden do vlastnictví hlavního města Prahy. V současné době se ale ukazuje, že tento způsob využití historického objektu v centru Prahy je již komerčně nezajímavý, jelikož nemůže konkurovat nově vybudovaným obchodním centrům.

 „Zásadními důvody tohoto komerčně nezajímavého stavu jsou zejména prostorové dispozice objektu, jehož změny pro docílení v dnešní době požadovaného „office“ uspořádání jsou limitovány památkovou ochranou  - v části situované na Malé náměstí místnosti o výměře 50 až 90 m2. Nevhodná je i vnitřní komunikace v objektu – pavlače, nedostatečná kapacita výtahů. Nemovitost také postrádá další v dnešní době požadovaný technický standard – vzduchotechniku. Dalším významným nedostatkem je špatná dopravní dostupnost s nulovou kapacitou parkovacích stání,“ uvedl ředitel odboru obchodních aktivit Magistrátu hlavního města Prahy RNDr. Peter Ďurica. Jak dodal, při tomto způsobu využití tyto technické parametry Richtrův dům ekonomicky znevýhodňují s novými administrativními komplexy.

Majoritním nájemcem prostor v Richtrově domě byla PPF banka, která v květnu 2004 požádala město o ukončení nájemní smlouvy. Poté bylo osloveno 24 realitních kanceláří (včetně kanceláří s mezinárodní působností) a 15 státních, resp. vládních subjektů a organizací (vybraná ministerstva a úřady) ke zjištění zájmu o pronájem. Realitní kanceláře vesměs doporučovaly změnu způsobu využití, což se potvrdilo  i tím, že  dva tří zájemců, navrhovali přestavět předmětné prostory na hotel. „Společným rizikem uvedených nabídek je rekonstrukce předmětných prostor spočívající především ve změně jejich dispozic. Požadavky orgánů památkové péče mohou negativně ovlivnit ekonomiku projektu, tj. zvýšit předpokládané náklady na rekonstrukci a případně i prodloužit dobu jejího trvání a z toho vyplývající ohrožení schopnosti nájemce platit dohodnuté nájemné.  Důsledkem tohoto rizika může být v krajním případě i ukončení činnosti nájemce již v průběhu přípravy stavby, a nebo v horší variantě v samotném jejím průběhu, resp. po dokončení přestavby,“ uvedl Mgr. Aleš Cejnar z odboru obchodních aktivit. Podle něj je třeba zvážit další majetkovou alternativu, tj. prodej nemovitosti. Ten je třeba posuzovat i s ohledem na načasování prodeje, resp. stavu prodávané nemovitosti.  Z tohoto pohledu je prodej objektu v současném stavu výhodnější než prodej po rekonstrukci, jejíž výsledek nemusí vyhovovat potřebám všech případných zájemců a zvýšení ceny nemovitosti nemusí korespondovat s náklady na rekonstrukci. 

 

Příloha:

Richtrův dům (č.p. 459) se nachází mezi Malým náměstím a Michalskou ulicí. Vznikl spojením několika různě se rozvíjejících stavebních objektů ve 13. století. Jedná se o podsklepený objekt, který je tvořen ze dvou hlavních, vzájemně propojených částí. Část situovaná do Malého náměstí (přední dům) má čtyři nadzemní podlaží a podkroví a část situovaná do Michalské ulice (zadní dům) má tři nadzemní podlaží a půdu. V úrovni prvního nadzemního podlaží (přízemí) se nachází veřejně přístupný průchod spojující Malé náměstí s Michalskou ulicí.  Ve střední části objektu jsou dvě atria lemovaná balkony a terasami.  V suterénu objektu jsou rozsáhlá klenutá sklepení, která jsou v současné době využita částečně jako restaurace a částečně jako prodejna skla. V přízemí objektu jsou mimo vstupní haly do předního domu ještě další prostory restaurace a prodejny skla a samostatný obchodní prostor (nyní galerie).  Ostatní prostory objektu jsou řešeny jako kanceláře.

 

V Praze 15.3.2005

 

_____________________________

Pavel Klega – radní hl. m. Prahy

do funkce zvolen 28.11.2002, dříve působil jako manager, působnost v oblasti správy městského majetku, hospodářské politiky a infrastruktury města

_____________________________

 

Za správnost: Eva Petržílková / tel. 236 002 578


 

Jiří Wolf
Tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

Tel.: 737 208 979, 236 002 348
Fax: 236 007 092

E-mail: jiri.wolf@cityofprague.cz

Oddělení Public Relations OPR MHMP

Tel.: 236 002 355, 236 002 972
Fax: 236 007 093

E-mail: tisk@cityofprague.cz

Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01  Praha 1

15. března 2005
15. března 2005