Socha svatého Jana Nepomuckého se po obnově vrací do Spálené ulice
Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého se vrací na své původní místo do unikátní kubistické niky, která se nachází ve Spálené ulici v Praze 1. Hlavní město sochu získalo do své správy a nechalo ji ve spolupráci s Galerií hl. m. Prahy (GHMP) citlivě zrestaurovat.
- 2 minuty čtení
- 7 fotografií
„Socha svatého Jana Nepomuckého byla roky v dezolátním stavu. Hned po našem nástupu na radnici jsme dotáhli do konce převod sousoší do správy Galerie hlavního města Prahy, aby mohlo být opraveno. S Galerií také intenzivně řešíme problém bezprizorních soch a památek na území metropole, které mapujeme a restaurujeme. Mám velkou radost, že se sousoší svatého Jana Nepomuckého podařilo zachránit a že originál této krásné barokní sochy českého zemského patrona, jehož život je úzce spjatý s Prahou, bude nadále přístupný všem Pražanům,“ říká Hana Třeštíková, radní pro kulturu a cestovní ruch.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma andílky v kubistické nice nacházející se mezi kostelem Nejsvětější Trojice a domem Diamant bylo dlouhodobě ve velice špatném stavu. Nápravu komplikoval fakt, že nebylo vyřešeno vlastnictví a správa této historické kulturní památky. Rozhodnutím Rady hl. m. Prahy bylo sousoší svěřeno do správy Galerie hlavního města Prahy, která nechala neprodleně sochu sv. Jana Nepomuckého i s oběma doprovázejícími andílky odborně sejmout, protože havarijní stav plintu již nedovoloval další otálení. Všechny figury byly odvezeny do depozitáře a předány k odbornému posouzení restaurátorům. Plastický podstavec zůstal na místě, na zimu byl zakrytý, aby již nedocházelo k další destrukci.
Barokní sousoší je datováno tzv. dedikačním nápisem trinitářů na podstavci, chronogramem s rokem 1717. Dílo z pískovce je vsazeno do kubistické niky (arkády) z roku 1913 uzavírající uličku mezi kostelem a domem Diamant. Původní výklenek, kde sv. Jan Nepomucký stával, byl zbořen v roce 1865. Socha je zapsaná na seznamu kulturních památek, včetně celého areálu kostela Nejsvětější Trojice a bývalého klášterního konventu.
Autorství sochy nebylo dříve přesně doloženo, předpokládalo se, že sochař zřejmě pocházel z jäckelovského okruhu. Po sejmutí sochy a průzkumu se v zádech sochy sv. Jana Nepomuckého nalezla signatura prokazující autorství Matouše Václava Jäckela a datace 1718.
Před zahájením restaurátorského průzkumu nebylo jasné, jak velké je poškození hlavní sochy. V případě, že by poškození spodní části sochy bylo tak závažné, že by narušovalo její statiku, musela by Galerie hlavního města Prahy přistoupit k výrobě sekané kopie sochy světce. Naštěstí se ukázalo, že originál sochy sv. Jana Nepomuckého lze restaurovat. Naopak jeden z andělů zřejmě utrpěl v minulosti závažné poškození pádem z podstavce a byl rozbitý na několik kusů. Neodbornou a vcelku dost neumělou opravou se změnilo gesto jeho levé ruky i natočení hlavy.
„Během restaurování jsme ve spolupráci s odborným restaurátorem Danielem Talaverou a pod dohledem zástupkyně památkové péče dohledali původní podobu a vrátili andílkovi jeho ikonografický význam a gesto, kterým nyní upozorňuje diváka na knihu ve své pravé ruce. Nově také bude po dohodě s památkovou péčí osazena kolem sousoší kovová umělecká mříž volně inspirovaná kubistickou architekturou domu Diamant a mřížovím ve výklenku,“ doplňuje Marie Foltýnová, vedoucí správy veřejné plastiky GHMP.