Téma Ranního Plusu: Zklidnění dopravy na pražské magistrále.

Moderátor: Za jeden z nejtěžších úkolů, které kdy řešil, označil dánský urbanista Jan Gehl přeměnu pražské magistrály. Hlavní město chce na ní zklidnit dopravu, a požádalo proto zkušeného architekta o pomoc. Z rušného tahu by se měl stát městský bulvár, přívětivější pro chodce. Po několikaměsíční práci představil urbanista své vize. Jako první by podle něj měla Praha změnit bezprostřední okolí dopravní tepny.

Filip Titlbach, reportér: „Je to tady takové provizorní, mně to přijde – celou dobu“, říká mně Libor, který má u sebe kočárek a který právě teď čeká na magistrále na zelenou. „Člověk si tady přijde trochu takový ohrožený.“ Magistrála, která v současné době připomíná dálniční koridor, protíná střed hlavního města. Odděluje třeba budovu Národního muzea od Václavského náměstí. Denně po ní projede přes 100 tisíc aut. „Já myslím, že je to škoda. Když máte ve městě dvě tak významná místa, jako je muzeum a Václavské náměstí, měla by být propojená. Magistrála by měla sloužit nejen autům, ale také lidem, cyklistům, komunitám – prostě celému prostoru. Praha by se měla snažit přetvořit magistrálu na bulvár“, popisuje navrhované změny při pohledu na rušnou dopravní tepnu ředitelka Gehlova architektonického studia Henriette Wamberk. „Kdybyste řekl, že se vše změní za 10 let, byl byste velmi optimistický. Myslím, že musíme být víc trpěliví," dodává Vamberk. Studii urbanista představil vedení města. Praha by podle Gehla měla nejprve začít s menšími změnami v blízkosti magistrály a přilehlých parcích. „Znamená to zajímavý designový nábytek nebo mobiliář, lavičky, pojízdné kavárny, nějaké řešení toho, jak tam funguje zeleň - jestli se na ni smí, nesmí, jestli je dostatečně čistá, aby se na ni lidem chtělo," říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská z Trojkoalice. Mezi změny, které může město udělat hned, patří podle primátorky Adriany Krnáčové z hnutí ANO taky vybudování dalších přechodů pro chodce. „Aby tam lidé nemuseli přeskakovat přes magistrálu v nebezpečí života," popisuje primátorka. Gehlovo studio představilo pražským politikům i dlouhodobější vizi, která popisuje cílový stav kolem r. 2050. Magistrát by se podle projektu měl zamyslet nad tím, jestli taky nepřestavět úsek mezi hlavním nádražím a Hlávkovým mostem. Tam stojí část magistrály na pilířích. Dánští urbanisté navrhují mosty zbourat a ulici položit na zem. Dostali by tak prý prostor cyklisté i pěší a kolem průtahu by mohly vzniknout nová náměstí a parky. S dánským studiem spolupracoval na projektu Pražský institut plánování a rozvoje. Ten pro magistrát připravuje podklady při územních změnách. V čem současná podoba magistrály škodí městu, popisuje mluvčí městských urbanistů Marek Vácha: „Když třeba dneska se chcete dostat z I. P. Pavlova na hlavní nádraží, tak použijete metro. A to je něco, co je v západních metropolích už passé. Je to pár metrů od sebe a vlastně nemáte jak jít pěšky. Je to bizarní situace, protože největší přestupní uzel v Praze a hlavní vlakové nádraží není propojené pěšky? Tak tam je asi někde chyba," dodává Vácha. Jak vytvořit příjemné městské prostranství, radí urbanista Jan Gehl metropolím po celém světě. Jeho služeb využily třeba Moskva, Vídeň, Londýn nebo New York. Ještě jako mladý architekt se v 60. letech proslavil uzavřením rušné kodaňské třídy pro auta. Ulice se tehdy se svým víc než kilometrem stala nejdelší pěší zónou na světě – jak připomíná Marek Vácha: „V té době to byl víceméně šok, že si někdo dovolí v 60. letech uzavřít ulici pro auta, když byl automobilový průmysl v laufu. Ale zpětně, když se na to díváme, tak to byla hodně nadčasová vize. To bylo něco, co městu víceméně pomohlo. Ono se říká, že pokud se budou lidé pohybovat po centru města pěšky nebo na kole, tak i v tom městě třeba víc utratí, takže to i ekonomicky pomáhá městu.“ Praze ale radí dánské studio magistrálu měnit postupně. Architekt a urbanista Peter Gero, který pomáhal přetvořit vzhled německého Hamburku, to ale vidí jinak: „Já bych to nejdřív měnil postupně, co se týká konceptu, ale co se týká realizace, tak podle možností bych co nejvíc prostředků zkoncentroval na rychlé řešení. Já ty malé plížící se koncepty nevidím jako řešení. Vždyť v roce 2050 už ani vy možná nebudete žít. A to je škoda.“ O tom, jak Praha nakonec magistrálu upraví, teď budou jednat politici. První změny by měly být vidět nejpozději příští léto.

Moderátor: U tématu zůstaneme. Naším hostem je Petra Kolínská, náměstkyněprimátorky za Stranu zelených. Zatím tedy není, paní náměstkyně, jasné, co z doporučení Gehlova studia se bude realizovat a co ne?

Petra Kolínská: V tuto chvíli nás čeká příprava harmonogramu a těch konkrétních kroků, také vyčíslení jejich nákladů. Ráda bych, aby byl tento materiál schválen do konce prázdnin, protože ta půlroční spolupráce by neměla přijít vniveč a nemělo by to skončit jen jako další šanon někde v regále.

Moderátor: Na základě čeho jste vybrali právě Jana Gehla?

Petra Kolínská: Dobrá otázka – děkuji za ni. Je to jeho zkušenost s přeměnou podobných městských tříd v jiných městech světa a je to hlavně jeho koncept, který je založen na tom, že město netvoří budovy a ulice mezi nimi, ale zejména lidé a aktivity, které na veřejných prostranstvích/veřejných prostorách konají. Tenhle ten jeho přístup nám pomohl zejména v tom, podívat se na magistrálu trochu jinýma očima a potvrdit, že magistrála má na víc funkcí – má na víc než být jen rušnou dopravní tepnou.

Moderátor: Kolik stály služby tohoto dánského urbanisty?

Petra Kolínská: Ta půlroční spolupráce stála město něco málo pod dva miliony.

Moderátor: Je už jasné, kdy bude rozhodnuto o budoucnosti magistrály? Máte nějaké datum, do kterého se chcete rozhodnout, nebo nějaký limit?

Petra Kolínská: Součástí té komunikace a spolupráce s kanceláří architekta Gehla bylo právě i poznání, že takto dlouhou komunikaci s tak významnou dopravní funkcí nelze měnit ze dne na den a že je to opravdu práce na několik – až desítek – let, ale zároveň, že bychom měli začít hned s určitými kroky, které třeba neomezí kapacitu magistrály pro automobily. Takže ty kroky budou opravdu postupné...

Moderátor: A nějaký časový limit, do kdy byste chtěli mít hotovo, stanoven nemáte?

Petra Kolínská: Myslím si, že ten správný postup je stanovovat si úkoly třeba na nejbližší 3 – 4 roky, ty pak vyhodnotit, nakolik se podařily, tj. nakolik byly úspěšné, a podle toho pak tu proměnu buď akcelerovat, nebo naopak utlumovat; souvisí to také s tím, jak se podaří organizovat automobilovou dopravu v Praze jako celek, protože jedno z poznání z kanceláře architekta Gehla bylo, že přes polovinu aut, které používají magistrálu, jezdí po centru města, to znamená, není to tak, že by lidé městem projížděli, ale většina těch cest se odehrává v centru města. A pokud se třeba Praha někdy rozhodne pro mýtný systém, tak samozřejmě se využívání magistrály dramaticky změní.

Moderátor: A co se tedy, paní náměstkyně, dá dělat teď hned?

Petra Kolínská: Teď hned se určitě dají doplnit např. přechody. Konkrétně nám kolegyně z Dánska doporučily, abychom přechod, který už teď existuje u muzea a spojuje vlastně Václavské náměstí s muzeem, rozšířili na celou šířku – nebo skoro na celou šířku – Václavského náměstí, tak aby za stejný časový úsek mělo šanci touhle tou atraktivní zónou projít mnohem víc lidí.

Moderátor: Na tom už nějak konkrétně pracujete?

Petra Kolínská: V té prezentaci to byl jako jeden z konkrétních návrhů. Jak v té reportáži říkala paní primátorka, doplnit přechody si magistrála zaslouží, protože jsme také zjistili, že denně přejde magistrálu skoro 100 tisíc lidí – to je obrovské množství – a zaslouží si, aby ta cesta byla příjemná a bezpečná. Kromě doplnění přechodů také plánujeme nasadit autobusovou linku mezi Prahou 2 a Prahou 4, která by některé zastávky měla právě na magistrále.

Moderátor: Paní náměstkyně, jaká je celková vize toho, jak by magistrála podle vás měla vypadat? Měly by tam být více vidět cyklisté nebo chodci nebo by měl být nějakým způsobem redukován ten silniční provoz? Jak to je?

Petra Kolínská: Já si myslím, že hlavní je povzbudit i jiné funkce – to znamená kolem magistrály, tam, kde jsou už nyní budovy a ulice, by měl lépe fungovat obchod, kavárny, např. i I. P. Pavlova bychom rádi zase znovu vrátili funkci náměstí.

Moderátor: A je to reálné při tom současném provozu?

Petra Kolínská: Myslím si, že ano, protože např. povzbudit obchody a kavárny, aby otevřely podél magistrály, na to nemusíte úplně snižovat počet aut, které tou ulicí jezdí, stačí, když tam např. vytvoříte nově prostor pro parkování, tak aby obsluha zásobování těch obchodů byla umožněna a aby se tam dalo zaparkovat, když si něco jdete koupit.

Moderátor: To by mělo být řešeno jak – nějaký speciální pruh nebo nějaké podzemní parkoviště?

Petra Kolínská: Jedním z pracovních návrhů je zúžit pruhy, tak aby jich tam zůstal stejný počet, ale aby zároveň vzniklo místo právě na parkování nebo na osazení stromů.

Moderátor: To by nemělo zase negativní dopad na plynulost provozu v Praze?

Petra Kolínská: Pokud zachováme počet pruhů, tak se tam vejde stejný počet aut jako dnes.