01122004-rozhovor-Listy hl. m. Prahy-Význammné pražské stavby v roce 2004

Listy hlavního města Prahy | 12.1.2004 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: (epe)

Díky mistrovství světa v ledním hokeji získá letos Praha multifunkční arénu pro sedmnáct tisíc lidí, v polovině roku se dočkají obyvatelé Severního Města nového úseku metra a především motoristé uvítají zprovoznění tunelu Mrázovka. Právě o těchto významných stavbách jsme hovořili s náměstkem pražského primátora – ing. Janem Bürgermeisterem:

* Hlavní město čeká v letošním roce dokončení několika významných staveb. Patří k nim mimo jiné velká víceúčelová hala Sazky ve Vysočanech, nová linka metra na Severní Město a dostavba tunelu Mrázovka. Která z těchto významných událostí je podle Vás tou nejdůležitější a proč?

Srovnávat tyto tři stavby se nedají, každá z nich má opravdu zcela jiný význam. Hala Sazky v první řadě ukazuje světovou úroveň českého stavebnictví i schopnost organizovat takovou stavbu v extrémně krátkém čase. Důležité je, že Praha bude mít moderní víceúčelovou halu, která jí chyběla. Nová linka metra na severní terasu města je důležitá v prvé řadě pro lidi, kteří v této části města žijí a každý den jezdí za prací. Je to mimořádný impuls pro rozvoj území v těch částech, které ještě na svou příležitost čekají. Koneckonců územní plán města právě tento akcent metra výrazně využívá. Tunel Mrázovka je dlouho očekávaná stavba pro centrum města. Není to ještě to finále, na které toužebně čekáme, abychom mohli omezit dopravu v centru hlavního města po magistrále a po levo i pravobřežní komunikaci, ale je to výrazný krok, který pomůže zklidnit především Prahu 5. Usnadní i dopravu ostatním částem Prahy, ale sám o sobě ještě řešením není. My musíme realizovat okruh zvláště v jeho severozápadní části. Tam nám výrazně chybí propojení Strahovského tunelu s magistrálou na sever od mostu Barikádníků. Tento projekt bude podle mě jeden z nejvýznamnějších pro Prahu a doufám, že i modernější co se týká způsobu financování.

* Výstavbu nejmodernější haly ve střední Evropě provázely od začátku problémy a její osud visel ještě začátkem minulého roku na vlásku…

Potíže s výstavbou haly byly problémem vztahu hokejového svazu ke státu a jeho schopnosti pomoci při organizaci mistrovství světa v hokeji a v první řadě i problém Sazky a jejího vztahu k vlastníku pozemku. Pokud se ale Sazka rozhodla někde stavět, tak to byly běžné problémy, které doprovázejí organizaci tak obrovské akce jako mistrovství světa v hokeji a výstavbu haly v prostorách, jež opustil těžký průmysl. Já jsem si už rok naprosto jistý, že hala stát bude. Tempo, které stavební firma nasadila od samého začátku dává jistotu, že se vše podaří.

* První akcí v nové hale bude v dubnu mistrovství světa v ledním hokeji. Počítá se ale také s dalším programem…

Důležité bude pro Prahu ne to, zda se podaří uspořádat mistrovství světa v hokeji, to už jsem komentoval. Velkým problémem ale bude, jestli se hala Sazky bude schopna do budoucna sama financovat. Je to pro mě mimořádně důležité, protože to bude vážný příspěvek do diskuse o schopnostech Prahy, investorů v hlavním městě, veřejného sektoru i všech jiných organizací, jak připravovat velké akce světového významu. Tedy je plánovat v určité logice a řádu věci tak, aby se nestavělo jen na dluh nebo Potěmkinovy vesnice. Pořádání těchto akcí by mělo být impulsem pro další rozvoj města a do budoucna obohacovat jeho život. Koneckonců bude to nesmírně důležitý argument v diskusi o tom, jestli je či není Praha schopna pořádat akci podstatně větší. Myslím tím olympijské hry.

* Také okolí haly dozná významných změn…

To je jeden z důležitých důvodů, proč Praha od začátku podporovala výstavbu víceúčelové haly do prostoru, který opustil těžký průmysl. Musíme si uvědomit, že v Praze 8 a 9 za posledních deset let zcela vymizel těžký průmysl, který zde ovládal velké oblasti. Je třeba ukázat velké možnosti využití zmíněného území a zároveň tak trochu přinutit město i stát, aby byly soustředěny infrastrukturní investice i do této části Prahy. Znova to potvrzuje význam budoucí úspěšnosti provozu víceúčelové haly. Úspěch bude jistě podnětem pro další investory, aby se zamýšleli nad rozvojem tohoto území (město zde velký pozemkový majetek totiž nemá), aby vše plánovali v určitém kontextu, nespěchali se závěry. Tato nesmírně perspektivní část Prahy, která je přímo navázaná na centrum a je spojena metrem i ostatními dopravními stavbami, by se měla rozvíjet v kontextu potenciálu, který opravdu má.

* Z dopravního hlediska je pro Prahu událostí "číslo jedna" zprovoznění nového čtyřkilometrového úseku trasy metra C z holešovického nádraží do Ládví…

Z dopravních staveb, které v tomto roce dokončíme, je to událost bezesporu nejdůležitější. V podstatě se dotkne více jak desetiny pražských obyvatel. Je to ještě významnější zkvalitnění hromadné dopravy než je nově otevřená tramvajová trať na Barrandov. Pro mě je ovšem důležité, abychom v roce 2004 v první řadě promysleli umístění nových tras metra. Otrase C už je rozhodnuto, existují tam stavební povolení a vše ostatní už je věcí investora. Tím je Dopravní podnik a hlavní město Praha.
 
My ale máme velký dluh: Nemáme dosud umístěné definitivní prodloužení trasy metra A z Vítězného náměstí v Dejvicích někam dál. V územním plánu se bohužel tímto směrem neuvažovalo. V souvislosti s diskusí o železničním spojení Kladno–Praha a železničním propojení letiště s moderními rychlovlaky, které budou mít svoje nádraží ve středu města, naléhavě roste potřeba jasně vědět, kam metro v tomto směru prodloužit. Jsou zatím dvě varianty, z nichž jedna doporučuje využít metro jako propojení velkých sídlišť na Petřinách a v oblasti Bílé Hory. Druhá varianta upřednostňuje přiblížit metro k letišti do oblasti Dlouhého lánu. Tuto diskusi musíme letos dokončit a zahájit projednávání změny územního plánu. Druhou takovou trasou, kterou lze realizovat pomocí PPP projektu, to znamená se zapojením investic ze soukromého sektoru, je zcela nová trasa metra D. Ta by propojovala centrum města a oblast Prahy 2 a 3 v blízkosti Hlavního nádraží s jihem města až ke Kunraticím a Libuši. Je zřejmé, že Praha tuto trasu potřebuje, v územním plánu už je. My bychom teď měli rozhodnout o jejím definitivním umístění do terénu tak, aby se mohly rozeběhnout přípravné práce. To z pohledu mých kompetencí je mnohem důležitější úkol pro rok 2004 nežli z povzdálí sledovat, zdali se plní termíny, kvalita a dodávky prací na severu. Já jsem rád, že město našlo zdroje ukončit trasu C až za Prosek. Tam jsou obrovské rozvojové předpoklady pro Prahu, netýká se to jenom možného výstaviště – buď bude nebo nebude, ale týká se to i velkých prostor, které čekají na svůj rozvoj – jak v bytové funkci tak v oblasti obchodu a služeb.

* Za osm měsíců čeká Prahu ještě další důležitá událost, kterou jste už zmínil, a sice zprovoznění tunelu Mrázovka. Ten výrazně urychlí jízdu aut po městském okruhu přes Smíchov. Jak bude upraveno okolí v oblasti vyústění tunelů?

Tato věc je opět rozhodnutá. Rekonstrukce starého Smíchova jasně ukazuje, jak obrovskou dynamiku a možnosti tato území mají. Já nemám obavy, že by se nevyužila každá vhodná parcela v tak atraktivní lokalitě jaké je centrum Anděla, kde je jeden portál Mrázovky, druhý portál tunelu vede ke Smíchovskému nádraží. To je území, které na svou příležitost čeká. Hodně záleží na vlastníkovi pozemku, kterým jsou České dráhy, kdy najdou odvahu a začnou řešit prodej pozemků, které dráhy již nepotřebují. My pak budeme připraveni svými studiemi na úrovni konceptu územního plánu nebo regulačního plánu k tomu, abychom mohli vlastníkovi pozemku i budoucím investorům jasně pojmenovat kapacitu, možnosti příležitosti v daném území. Je důležité, že je nejvyšší čas začít s projekty, které budou ukazovat finále po dostavbě tunelové soustavy, jež vytvořilo městský okruh od jihu – od Strakonické k severu na výpadovku na Mělník. V momentě, kdy budou tyto stavby dokončeny, bude možné přistoupit k rekonstrukci Severojižní magistrály v oblasti od Florence k Nuselskému mostu. Je nesmírně důležité uzavřít všechny projekční přípravy, abychom přesně věděli, jak bude Praha vypadat po rekonstrukci magistrály a také jak bude vypadat její kapacitní doprava, tramvajové tratě, které magistrálu překříží a svedou dopravu z Vinohrad nazpět na Václavské náměstí. Mám jasnou představu, že je nezbytně nutné, aby vlastní výstavba okruhu západní části z jihu na sever byla doprovázena jasným a finančně zajištěným plánem, jak co nejrychleji řešit dopravu v nejvlastnějším centru Prahy. To souvisí například i s jednosměrnými pravo a levobřežními komunikacemi v oblasti Smetanova nábřeží, Malé Strany. Tyto problémy musí být dopředu vyřešeny tak, abychom po zprovoznění západní části vnitřního okruhu neztratili čas. To jsou pro mne priority nejen pro tento rok, ale i rok příští.

* Definitivně bude také dokončena tramvajová trať z Hlubočep na barrandovské sídliště, první tramvaje zde vyjely na konci listopadu minulého roku. Plánuje se také v naší metropoli zavedení nízkopodlažních tramvají, o kterých se už dříve hovořilo?

Rozšiřování tramvajových tratí, jejich modernizace – resp. výstavba nových tratí v nejmodernějším provedení, jak se ukázalo na zmiňované trati na Barrandov a zavedení tramvají zpět na Václavské náměstí, jsou spojovány s představou, že Prahou budou jezdit moderní tramvaje. Podobně je to s autobusovou dopravou. Já s určitým uspokojením mohu konstatovat, že Dopravní podnik dělá co může, aby se vozový park postupně modernizoval. Nedá se to vyřešit ze dne na den. To musí mít režim nastavený na desetiletí dopředu, ale pokud se ekonomická situace města a Dopravního podniku nezhorší, tak je zřejmé, že po dokončení vnitřního okruhu, dálničního okruhu a po dalších úpravách v magistrále, by Praha za deset až patnáct let mohla být moderní evropskou metropolí, která se nejen nestydí za urbanistické, architektonické a stavební řešení svých nových dopravních staveb, ale kde bude vozový park na úrovni předpisů a řekněme požadavků na technologii vozidel.

* Můžete zmínit i některé další významné události v hlavním městě?

Já pokládám za jednu z nejdůležitějších událostí v oblasti dopravní infrastruktury v roce 2004 zahájení výstavby části dálničního okruhu, který v jižní části propojí D 1 s dálnicí na Plzeň. Překročí tak automobilová doprava Vltavu v jiném prostoru než je příšerný koridor, který vede přes sídliště a vlastně zavádí tranzitní dopravu do vlastního centra města přes Barrandovský most. Ten by měl obsluhovat opravdu jenom vnitřní městskou dopravu. Souvisí to i s našimi úvahami, jak upravit inundační území na soutoku Vltavy a Berounky, jak do nich promítnout zkušenosti nejen z velké povodně, ale jak v co nejkratší době udělat z této části Prahy významnou rekreační zónu pro každodenní život Pražanů s novými vodními plochami a promyšleným zázemím. O jedné stavbě, málo viditelné a dlouhodobě probíhající se ještě musím zmínit. Je to věc, kterou si Pražané málo uvědomují. Jedná se o technickou vybavenost malých městských částí, prstence okolo vlastního města. Investujeme už čtvrtým rokem nemalé prostředky, více jak miliardu korun ročně. Určitá mapa potřeb nových kanalizací, vodovodů a úprav komunikací v těchto částech města existuje a její realizace bude stát dohromady téměř devět miliard korun. Nyní jsme někde v polovině. Já myslím, že moderní metropole musí mít i svá moderní předměstí, která budou atraktivní pro bydlení – pro život, který má úplně jiné kvality než v přehuštěném centru. Podotýkám, že budeme stavět jenom páteřní rozvody. Závěrečné větve, které často vedou do polí, nepatří městu a jsou většinou určeny pro bytovou výstavbu, si už musí dostavět vlastníci pozemků sami. Přesto to pokládám za vysoce efektivní pro kvalitu města jako celku i za nesmírně důležitou investici. Ona to není výrazně bodově viditelná stavba, je rozptýlená na obrovském území. Tam, kde se už stavby dokončily, je to vidět například ve Kbelích. Zmíněné samostatné obce tak "prokouknou" a stanou se jinými adresami. A to je hrozně důležité.

Foto - V těchto dnech se ve Vysočanech staví multifunkční aréna pro 17 000 diváků.

Foto - Nejdůležitější dopravní stavbou letošního roku bude zprovoznění nového úseku trasy metra C. Jednou z nových stanic budou i Kobylisy. Foto: Archiv Metrostav