12 velkoměst, včetně Londýna, Paříže nebo Los Angeles, se zavázalo, že od r. 2025 budou nakupovat jen autobusy s nulovými emisemi. Jak je na tom Praha?

Michael Rozsypal, moderátor: Britské hlavní město se chlubí nejvyšším počtem hybridních autobusů v Evropě. Má jich více než 2 tisíce. Londýnu to ale nestačí. Společně s dalšími 11 městy z celého světa se zavázal, že od r. 2025 bude nakupovat už pouze autobusy s nulovými emisemi.

Helena Berková, reportér: Tiché jízdy elektrobusem a čistšího ovzduší si zřejmě v dohledné době bude užívat čím dál víc lidí – aspoň v Londýně, Miláně, Kapském městě, Seattlu nebo Kodani. Celkem 12 velkoměst se v Paříži zavázalo, že za 8 let už jiné autobusy kupovat nebudou a že do r. 2030 omezí provoz aut na fosilní paliva. Základní body prohlášení shrnuje pařížská starostka Anne Hidalgová: „Chceme, aby chodci a cyklisté měli v našich městech víc místa; chceme zlepšit systém MHD a snížit počet aut v ulicích. Začneme těmi, která nejvíc znečišťují prostředí, a postupně budeme omezovat auta na fosilní paliva.“ Starostka Barcelony Ada Colauová dodává: „Všechny autobusy zakoupené pro systém městské dopravy budou vozidla s nulovými emisemi. A v r. 2030 už bude většina ulic v centrech našich měst bez škodlivých emisí.“ Zmíněných 12 měst, včetně Barcelony a Paříže, patří do skupiny C40. Ta vznikla v r. 2006 z iniciativy tehdejšího londýnského starosty Kena Livingstona. Dnes sdružuje přes 90 velkoměst, která se v duchu pařížské klimatické dohody snaží omezovat emise skleníkových plynů. A s tím souvisí i snaha omezit provoz aut nebo, jak starostové říkají, vrátit město lidem – jak dodává Ada Colauová: „Rozšiřujeme zelené zóny a plánujeme mnohem víc cyklostezek. Vracíme ulice lidem. Určitě jste už slyšeli o našem projektu tzv. superbloků.“ S tímto projektem přišla barcelonská radnice už loni. Cílem je omezit dopravu na několik ulic – jinými slovy skoro 60 % ulic, kde dnes jezdí auta, by se mělo stát součástí tzv. občanského prostoru. Superbloky jsou pak jakési miničtvrti, které auta objíždějí. Původ plánu takových miničtvrtí je na sklonku 19. st. Přišel s ním katalánský urbanista Ildefons Cerdá. Caroline Watson – odbornice skupiny C40 na nízkoemisní vozidla – označuje písemné prohlášení dvanáctky měst za zvýšení laťky a výzvu soukromému sektoru k investicím do ekologie ve městech. Starosta Las Angeles Eric Garcetti se netají optimismem: „Když se pustí do práce starostové a města, svět se změní. Myslím si, že se na sebe navzájem můžeme spolehnout a že společně najdeme řešení problémů, s nimiž se dnes potýkají lidé na celém světě.“

Michael Rozsypal, moderátor: U tématu ještě zůstaneme. Naším hostem je náměstekpražské primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek z ČSSD. – Pane Dolínku, kdy bude mít Praha všechny autobusy s nulovými emisemi?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Není to tak jednoduché. Praha samozřejmě sází na elektromobilitu v prvé řadě v oblasti veřejné dopravy, proto jsme schválili plán rozšíření tramvajové sítě, tramvajových tratí v příštích 20 letech. Jako páteř chceme mít v Praze tramvaje. Ten důvod je dvojí: Ten první je – nízké emise, a ten druhý – když jezdí autobusy, které nemají emise, tak pořád nám víří prach a ty drobné částečky nám pořád poletují vzduchem, a proto ty tramvaje jsou ještě ekologičtější.

Michael Rozsypal, moderátor: Jak vy se – jako hl. m. Praha – stavíte k té iniciativě těch 12 světových velkoměst, o kterých jsme slyšeli v předchozím příspěvku?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Teď to chci říct – že sázíme na tramvajovou síť, na posílení železniční sítě a na přebudování autobusové sítě na elektroautobusovou. Spustili jsme před několika dny zkušební linku, která v tomto složitém – kopcovitém – terénu v Praze by mohla fungovat. Když se nám ověří během půl roku, že funguje, začneme takto páteřní linky nahrazovat všude elektrobusy... Takže věřím, že do 5 – 7 let bude hlavní obslužnost v Praze prostřednictvím nízkoemisních nebo bezemisních prostředků. Další věc je, že máme aktivitu EkoLogis – spolupracujeme s více než 40 firmami, včetně cargo firem, na tom, že oni začínají používat více a více dopravní prostředky pro výkon své práce, které nejsou tak zatěžující pro životní prostředí.

Michael Rozsypal, moderátor: Uvažujete třeba o zpoplatnění vjezdu do centra města osobním automobilům?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Mně se ještě nepovedlo přesvědčit vedení města, abychom se plně připojili k této iniciativě, o které jste hovořili, to znamená, musíme pro to hledat dílčí kroky. A co se týká těchto kroků, tak nízkoemisní zóny jsem měl připravit před dvěma lety, ale většina starostů z pravého břehu Vltavy to odmítla z důvodu neexistence pražského městského okruhu, že nejsou alternativní trasy, kudy jezdit, takže tam je to problém. A co se týká mýtného, tak mýtné nebude v tomto roce ani příštím zaváděno, nicméně veškeré studie pro možnost rozhodnutí o zavedení mýtného v r. 2019 budou připraveny.

Michael Rozsypal, moderátor: A vy byste se přikláněl k tomu, aby bylo zavedeno mýto pro vjezd aut do centra města?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Musíme definovat, co je centrum města, a uvědomit si, že centrum města je poměrně malé ve finále a ty uličky úzké, že stejně dopravu zde musíme dlouhodobě řešit. Proto by zde nějaká forma řešení být mohla. My nejprve omezujeme vjezd do některých ulic a samozřejmě mýtné jako takové by mohlo být, ale máme zde jeden problém – my na mýtné nemáme legislativu v ČR. Takže nejprve nás čeká to, aby stát vytvořil legislativu, do které bychom se mohli případně vejít, a až podle platné legislativy si můžeme říct, zda by Praha mohla mýtné mít.

Michael Rozsypal, moderátor: Takže je to otázka dalších několika let?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Nemyslím si, ta legislativa může být ze dne na den hotová, ale je potřeba, aby MD (Ministerstvo dopravy), resp. MD (Ministerstvo dopravy) a MŽP (Ministerstvo životního prostředí) vytvořily legislativu, která to umožní.

Michael Rozsypal, moderátor: Vy jste zmínil, že ty nízkoemisní zóny nebudou, než bude dokončen Pražský okruh. Kdy bude dokončen Pražský okruh?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Ne, ne, ne – já jsem zmínil, že to jsou přání starostů. My jsme rozjeli letos nové kolo jednání se starosty...

Michael Rozsypal, moderátor: Ale bez jejich souhlasu to asi úplně nepůjde. Nebo ano?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: No, šlo by to velmi složitě, ale teoreticky by to šlo... Ale samozřejmě, co nám – vedení Prahy – úplně nenahrává do karet při jednání o těchto zónách, je, že se objevila např. ta slavná kauza Dieselgate, a to v praxi ukazuje, že jsou vykazovány nějaké hodnoty, ale v reálu ta auta produkují jiné hodnoty, a to zase v řadách Pražanů zvedá počet kritiků těch zón, zda je to vůbec smysluplné nebo ne... Takže vlastně něco je na papíře, něco je v realitě. Proto jsme rozjeli nové projednávací kolo a snažíme se vysvětlit městským částem přínosy tohoto projektu.

Michael Rozsypal, moderátor: Čili bude to předmětem jednání se starosty...?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Je to velmi složité. Politické spektrum v Praze je navíc roztříštěné a ne všichni jsou nakloněni tomu, aby ta doprava byla jako celek udržitelná, to znamená, aby mohla být, ale zároveň, aby měla co nejmenší dopad na životní prostředí – a především na zdraví Pražanů – a snažím se to vždycky pomalu vysvětlit, že neomezujeme lidi v tom, aby se mohli dostat do práce nebo do nemocnice, ale omezujeme je v tom, jakým způsobem se tam mohou dostat, resp. aby to mělo minimální dopad na nás, co zde žijeme.

Michael Rozsypal, moderátor: V zahraničí vidíme nějaká opatření ve smyslu, aby lidé přijíždějící do měst nejezdili autem sami – že třeba, když je víc lidí v autě, tak mají vyčleněn speciální pruh... Uvažuje o něčem podobném Praha?

Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: V tuto chvíli my nemáme tak široké bulváry jako města, o kterých jste hovořili, jako je třeba Paříž nebo Barcelona, my máme užší ulice, maximálně 2+2 pruhy, kromě několika dálnic, nemáme osmiproudé komunikace, kde by se to dalo takto rozselektovat, ale bavili jsme se o tom, že v tuto chvíli bychom podpořili, aby těmi preferenčními pruhy, které jsou pro autobusy, mohly jezdit elektroauta, anebo abychom přesně zvážili, zda by tam mohla jet auta, kde prokazatelně jsou třeba čtyři lidé, ale to je věc, kterou ještě musíme prověřit zkušebně.