Zápis z 11. zasedání výboru pro infrastrukturu ZHMP

 

Zápis z 11. zasedání Výboru pro infrastrukturu ZHMP,

 

konaného dne 26.1.2004 v 09:00 v Nové radě.

 

 

 

 

 

Přítomni: pánové Froněk, Habrnál, Horák, Mach, Poche, Šulc,

  paní Sedláčková, Vlastníková

 

 

Omluveni: pánové Hurda, Klega, Langmajer, Lukavský, Pázler

 

 

Hosté:   pan Otakar Čapek – generální ředitel Kolektory Praha, a.s.

pan Oldřich Fiala – Kolektory Praha, a.s.

 

 

Omluveni:  pan Toman, Svoboda, Hulinský, Štrof

    paní Ondráčková

 

 

PROGRAM:

1. Program jednání na 1. pololetí roku 2004

2. Prezentace společnosti Kolektory Praha, a.s.

3. Dotazy

 

 

Ověřovatel zápisu: pan Horák

 

 

 

 

Ad. 1

Předseda výboru přivítal přítomné na prvním zasedání výboru v tomto roce. Samostatně přivítal a představil představitele společnosti Kolektory Praha a.s.. Po té se věnoval prvnímu bodu zasedání a přednesl návrh programu jednání jednotlivých zasedání výborů v 1. pololetí roku 2004:

únor     představení společnosti Pražské služby

březen    Městské investice – OMI

duben     posílení rozpočtu z nově vzniklých zdrojů

květen    prohlídka Ústřední čistírny odpadních vod

červen    jednání o rekonstrukci Ústřední čistírny odpadních vod

 

Pan Mach doporučil sladit termíny zasedání výboru se zasedáními volených orgánů. Připomněl, že rozpočet na rok 2004 již počítá s tímto přebytkem zejména proto, že je deficitní.

 

Předseda výboru upřesnil, že první bod dnešního programu je právě určen k tomu, aby se sladila zasedání výboru s povinnostmi členů výboru a připomněl, že již na minulých zasedáních bylo členy výboru schváleno, že zasedání výboru bude vždy ve středu od 9:00 a tento harmonogram bude pevně zabudován do programu radnice.

Rovněž upřesnil, že první jednání o přebytcích probíhá v RHMP nikoliv ve výborech. A zdůraznil, že přebytek v rozpočtu zabudován není (není ještě přesně stanovena výše přebytků) i, že k 31.12. je daňový výnos vyšší, než jaký byl předpokládán. Po upřesnění bude vše projednáno na finančním výboru. Připomněl také, že účetní uzávěrka se provádí jako předběžná k 15. až 17. lednu, ale konečná uzávěrka je až koncem ledna po oprávkách. Předseda výboru tuto diskusi uzavřel s tím, že toto bude projednáno na jednom z příštích výborů.

 

Pana Horáka zajímalo, zda je možné na výboru projednat koncepci ochrany ovzduší, kde nastalo mnoho změn. Proběhla i diskuse o potřebě vzniku mezioborové komise, která by měla o této problematice diskutovat, neboť zasahuje do několika oblastí.

 

Předseda výboru připomněl, že infrastruktura zasahuje do kompetencí 3 radních a je nutné rozlišovat a dodržovat co nespadá do výboru infrastrukturu a spadá do Výboru životního prostředí či Výboru dopravy.

 

Paní Sedláčková požádala o společné zasedání výborů či seminář k tématu ÚČOV.

 

Předseda výboru společné zasedání vítá zejména s ohledem na to, že ÚČOV bude projednávána ve většině výborů a i ve Výboru pro infrastrukturu bude tato problematika projednávána jistě několikrát podle aktuální potřeby.

 

Paní Sedláčková upozornila na vlastní zkušenost z ostatních výboru, kde jsou diametrálně odlišná stanoviska ve většině výborů a vyjádřila přesvědčení o nutnosti společné orientace.

 

Předseda výboru přislíbil, že možnost zorganizování semináře na toto téma, za účasti výborů, projedná na zasedání představenstva PVS.

 

HLASOVÁNÍ O NÁVRHU:

Výbor infrastruktury schvaluje takto předložený program na 1. pololetí roku 2004 zasedání Výboru pro infrastrukturu ZHMP.

 

Hlasování:

Pro	Proti	Zdržel se
6	0	0

 

Návrh byl přijat jednohlasně.

 

 

Ad. 2

Prezentace společnosti Kolektory Praha a.s. se ujal pan Čapek.

Úvodem řekl ve zkratce základní historické a technické údaje a možnosti. Podrobněji popsal dokonalý zabezpečovací systém fungující automaticky již několik let a stále se modernizuje a zdokonaluje. Zdůraznil skutečnost, že kolektory jsou stavby, které mají bezporuchově sloužit nyní i v budoucnosti. Pokračoval popisem činnosti společnosti a průběžně komentoval videoprojekci. Tuto videoprojekci obdržel každý na CD.

Popsal síť kolektorů již fungujících tak i budovaných. K lednu 2004 provozují 86 km kolektorů a poskytuje servis i několika dalším majitelům. Celá síť je řízena 3 dispečinky z nichž centrálním dispečinkem je dispečink na Senovážném náměstí.

Dále uvedl, že EU vyhodnotila Prahu jako a nejlépe zakolektorované a nejlépe technicky zabezpečené město kolektory a bylo toto doporučeno i ostatním evropským městům (tento Pražský systém převzalo kompletně Německo). Zmínil rovněž, že Kolektory Praha, a.s. je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001.

Závěrem pozval přítomné k prohlídce řídícího centra na Senovážném náměstí a hloubkového kolektoru KC1 (od Senovážného přes Anenské náměstí na náměstí I.P.Pavlova).

 

První dotaz položil předseda výboru:

jaká je hodnota společnosti Kolektory Praha a.s. a jaký majetek obhospodařuje.

 

Pan Čapek odpověděl takto:

základní kapitál

spravovaný majetek 4,4 miliardy Kč

po dokončení kolektoru KC1 a jeho finanční vyvedením bude zvýšení o 1,1.–1,2miliardy Kč, tedy výše obhospodařovaného majetku cca 5,5 miliardy Kč.

 

I druhý dotaz položil předseda výboru:

jaká je potřeba další výstavby, aby měla Praha kolektorovou síť na standardní úrovni., co by se mělo dobudovat a za jakou částku.

 

Pan Čapek připomněl existenci strategického plánu hl.m. Prahy a generelu hl.m. Prahy, které společně s realitou toto určují.

Dále uvedl tyto finanční a časové podrobnosti:

kolektor Vodičkova investice cca za 1,1miliardy Kč

kolektor I.P.Pavlova na Smíchov cca 800milionů Kč

kolektor Revoluční  cca 600milionů Kč

za přibližně 5-6-7let by tato částka byla cca 2,6miliardy Kč a tím by byl velice blízce uzavřen okruh kolektorů, kterým by bylo možné zásobovat Pražskou památkovou rezervaci.

Rovněž ještě zpětně připomněl budoucnost podpovrchových kolektorů. Zkušenosti ukazují velkou efektivnost těchto kolektorů, které jsou budovány při rekonstrukci tramvajových tratí a komunikací, přičemž cena se zvýší jen o 30% od standardní rekonstrukce komunikace (záklopná deska kolektoru je tramvajovou tratí nebo komunikací). Například u rekonstrukce ulice Křižíkova by bylo dobré toto řešení zvážit, neboť do těchto kolektorů lze umístit i kanalizace což se osvědčilo při povodních.

 

Předseda výboru vznesl námět týkající se mnoha dalších kolektorů, které jsou v majetku různých společností a jsou ryze specializované. Zda by nebylo efektivní aby je spravoval jeden správce. Navrhl oslovení těchto majitelů s tímto návrhem a zahájení těchto jednání.

 

Paní Sedláčková se zajímala o cenotvorbu za pronájem vytvářející konkurenční prostředí a zda se uskutečňují organizační kroky vedoucí ke vzniku konzultačního útvaru, který by prodával konzultační služby do i do EU.

 

Předseda výboru navrhl zahájit nabídku a oslovení nejdříve směrem k PRE (kde je HMP význačným akcionářem). Také se zajímal o to jaká je znalost existujících kolektorů v Praze, aby bylo jasné s kým zahájit jednání a jaké služby mu nabídnout.

 

Pan Čapek uvedl, že cesta spolupráce začala být hledána již před 2 lety a výsledkem byl ten, že v Hospodářské komoře HMP vznikla Odborná sekce kolektorů, která sdružila všechny subjekty na území HMP, které se o kolektory zajímají (nejen majitele kolektorů). Výstupy této dobře spolupracující skupiny dostávají i radní HMP. Zároveň pozval přítomné na zasedání Odborné sekce kolektorů. Tato skupina dokončila tzv. technicko-kvalitativní podklady pro projektování, výstavbu a monitoring prostředí v kolektorech (tyto TKP jsou limitem pro získání prostředků na jakýkoliv projekt z kohezních fondů či jiných fondů EU).

Tyto TKP jsou již kompletně dokončeny i na železniční koridory i  dálniční systémy apod. Po schválení HMP bude tyto TKP možné prodat ostatním evropským městům.

Potvrdil rovněž, že kolektory vytvářejí dokonale konkurenční prostředí pro telekomunikační společnosti.

Dále uvedl, že v současné době PRE provozuje něco přes 20km tunelů, které obsahují pouze energetické kabely, zde již byla nabídnuta spolupráce, tato jednání nejsou ještě ukončena. Strategickou chybou bylo vybudování tunelu pod Vltavou (Holešovice) pouze pro energetické kabely, kdyby byl postaven kolektor mohlo by být nyní vyhověno zájmům plynařů i teplárenským společnostem. Je nutno toto v budoucnu eliminovat. Dobrá spolupráce je s Telecomem jak při navazování kolektorů či při křížení.

Závěrem odpovědí na tento blok dotazů pan Čapek upřesnil rozdíl mezi kabelovým kanálem a kolektorem:

kabelový kanál je vybudován jen pro jedno médium,

o kolektor se jedná pokud obsahuje 2 a více médií, z toho vyplývá jiný provoz i údržba. Ujistil rovněž, že přeměnu kabelového kanálu v kolektor by společnost Kolektory Praha,a.s. zvládla bez problémů.

 

Předseda výboru souhlasil s konstatováním o obtížnosti podchodu pod Vltavou i s tím, že příliš mnoho firem vlastní tunely, které jsou většinou méně technicky vybavené i zastaralé. Přislíbil podnět radnímu Klegovi (nelze při nepřítomnosti uložit výborem - kontrolní funkce výboru) k napsání dopisu jednotlivým vlastníkům kanálů (podzemních liniových staveb). Zároveň uložil, za výbor, generálním řediteli KP předložit členům výboru návrh řešení – investiční výhled na příštích 5 let. Dále požádal o inventuru podzemních liniových staveb, které by bylo možné rekonstruovat na kolektory na celém území Prahy.

 

Pana Horáka zajímaly povodňové škody v kolektorech (jaké byly, jaká byla jejich úroveň, rychlost sanací těchto škod).

 

Pan Čapek podal tyto obecné informace:

1) povodňové škody činily 90milionů Kč

2) zasaženy byly zejména tyto kolektory:

- kolektor L. Svobody nejvíce zasažen – jediný zasažen vrchní vodou (voda byla nad úrovní poklopů) nikoliv spodní vodou, z toho vyplývá nutnost přetěsnění poklopů, které budou současně chráněny protipovodňovými zábranami,

- kolektor N. Radnice - byl celý pod vodou a zaplaven bahnem, zde proběhla výměna elektroinstalace a sanace betonu pro běžné průsaky,

- kolektor Rudolfinum – byl zasažen až při opadu vody v řece průsakem stěnami, i zde proběhla výměna elektroinstalace a sanace betonu kvalitnějšími systémy chemické ochrany proti běžné tlakové vodě,  navíc zde proběhlo předělání všech chrániček kabelů na plynotěsné a tlakotěsné současně,

- kolektor Karlova ulice (odbočka kolektoru N. Radnice) – úsek 127 m byl konstruován jako absolutně vodotěsný a zde vznikly největší škody přestože se sem voda nedostala (rozlomená spodní deska + bubliny izolace), zde hrozilo poničení vedení sítí i ohrožení jejich funkčnosti, proto zde byla nutná kompletní rekonstrukce.

 

Pan Mach se zajímal o možnost větší prezentace kolektorů a upozornil na rozpor v předloženém tištěném materiálu (20km kolektorů bez energetiky), zajímal se rovněž na příčinu prudkého nárůstu v roce 1990 i o to proč nyní nárůst stagnuje. Jeho dotaz se také týkal toho, jaké jsou finanční rezervy.

 

Pan Čapek vysvětlil filozofii PK, kterou je prezentace samotných kolektorů nikoliv společnosti Kolektory Praha, a.s. jako takové.

Tato propagace byla takováto:

- v ČT2 - seriál Podzemí ČR, kde byl celý díl věnován kolektorům, tento díl měl velký dopisový ohlas

 - odborné časopisy i denníky

- vydávání vlastních videokazet

Ke grafům v matriálech upřesnil, že některé úseky zde znázorňují využití vedením, které jsou v majetku správce sítí, přičemž obsazenost je vyšší (ale nejsou majetkově vyvedeny správcům sítí).

K otázce finančních rezerv uvedl, že probíhá systémem měsíčních plateb a rezervu činní o částka o něco vyšší než je 1 až 1a1/4 měsíční platby (přibližný příjem od správců sítí činí 8milionů Kč měsíčně – jistina tedy činí částku pohybující se okolo 10milionů Kč).

K nárůstu sítí kolektorů mezi rokem 1984,85 – 1990 byl způsobem dokončení rozsáhlých sídlišť, které byly provedeny technikou hloubení. Pozdější (menší) nárůst i nynější budování probíhá technikou ražení, která probíhá pomaleji a je výrazně dražší (700% rozdíl mezi hloubkovým a raženým kolektorem).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

RNDr.Lubomír Habrnál

předseda výboru infrastruktury ZHMP

 

 

 

 

 

  Ing.Petr Šulc              Ing. Petr Horák

tajemník výboru infrastruktury ZHMP         ověřovatel