Záznam tiskové konference 11.11.2003 – 16.00

Mgr. Zuzana Maléřová, tisková mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

„Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po 38. zasedání rady a v úvodu bych hned omluvila pana primátora, který z důvodu pracovního zaneprázdnění se nemůže zúčastnit tiskové konference a poprosila bych na úvod

o slovo pana náměstka Bürgermeistera.“

Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Takže ještě jednou také dobrý den, já myslím, že stěžejní body dnešního jednání rady tady dobře zosobňujeme, protože když to vezmu v časovém pořadu jednání, rada nejprve bez zásadních výtek a nebo větší diskuse schválila tři body týkající se dalšího rozhodnutí v přípravě protipovodňové ochrany Prahy, poreferuji já, kolega Klega byl předkladatelem materiálu, který se kompetenčně srůstá taky se mnou, a to je záměr vzniku národního fotbalového stadionu ve spolupráci s fotbalovým svazem - má na starosti on a kolega Blažek měl velký blok vyhlášek a legislativních iniciativ. Takže nejprve k povodňovému bloku – rada schválila doplňkové vybudování povodňové trasy ve Velké Chuchli podle ulice Dostihové, která by byla schopná chránit část území ne proti hladině povodně srpen 2002, ale proti průtokům zhruba do 2300 m³,

což jsou hlavně velké vody z Berounky, které se tudy dostávají dovnitř přes chuchelské závodiště a tam je škola a nějaké bytové objekty. Tento val poměrně nízký za nevelké investiční náklady, odhad asi 5 mil., je schopen chránit tuto část Chuchle proti povodním na Berounce.  Druhé, poměrně důležité rozhodnutí udělala rada v Troji, kde nám chybělo schválení trasy povodňových linií. Situace tam byla komplikovaná, protože se musela prověřit trasa v návaznosti na uvažovanou výstavbu mostu silničního a tramvajového v souvislosti s výstavbou okruhu. Navrženou trasu rada schválila a v podstatě může začít projekční příprava pro poslední etapu z hlediska schváleného časového harmonogramu. To je ochrana vlastní Troje s dokončením konec roku 2005,  takže tento čas lze stihnout. Víme, že nejsme schopni chránit ani zámeckou zahradu trojského zámku ani vlastní ZOO, kde ten způsob ochrany se řeší úplným předistrubuováním a přehodnocením rozmístění jednotlivých pavilónů a využití té záplavové části pro aktivity, které v podstatě svým způsobem snesou přechod řeky bez značných škod. Posledním rozhodnutím rady k povodňovým liniím je rozhodnutí o tom, že pro příští rok zajistíme provizorní protipovodňovou ochranu Karlína. Nejsme schopni to zajistit na úplnou povodeň, jak jsme zažili v srpnu 2002, ale proti povodni řekněme, na kterou se např. původně vše projektovalo, to je průtok 1890 m³. Je možné náklady zhruba za 5 mil. vyprojektovat, namontovat novou ochranu s využitím starého drážního tělesa a zhruba za 15 mil. pořídit mobilní  přečerpávací zařízení, které tak jako tak bude plně funkční v rámci krizového managementu Prahy, protože spodní vody za povodňovými liniemi budou ohrožovat Prahu vždy, záleží na době průtoku té nejvyšší hladiny povodně, takže příští rok se bude realizovat provizorní ochrana Karlína do průtoku zhruba těch 4400 m³, což je známá povodeň z roku 1890. Všechny tři tisky byly svým způsobem plněním úkolů usnesení rady z února, z března a ostatek máte koneckonců v tiskových zprávách, které máte připraveny, takže děkuji.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji panu náměstkovi, jsou dotazy k protipovodňové tématice? Pokud ne, tak já bych poprosila pana radního Klegu.“

Pavel Klega, radní hl. m. Prahy

„Dobrý den, dámy a pánové. Rada dnes vzala na vědomí záměr výstavby národního fotbalového stadionu v lokalitě na Strahově a uložila mi, abych prověřil majetkoprávní vztahy v dotčeném území a připravil případně k projednání parametry smluvního vztahu mezi hlavním městem Prahou a Českomoravským fotbalovým svazem. Záměr v radě - dnes připravená studie se týká území 170 tis. m², a to konkrétně v lokalitě současného stadionu Evžena Rošického a v jeho nejbližším okolí. Návrh řešení formou přestavby tohoto stadionu a vybudování souvisejících dalších staveb v daném území je v souladu s územním plánem, nicméně je samozřejmě potřeba dál prověřit vztahy v tomto území, to je zejména z hlediska územního plánování a koeficientů zastavěnosti, což jsou technické otázky a bude to předmětem dalších jednání v budoucnosti poté, co je budeme spojovat s dostatkem informací. Já se domnívám, že je zřejmé, že z tohoto pohledu je Praha město, které je v srdci Evropy a sportovní stadion, resp. fotbalový stadion, který by vypovídal o současné kvalitě výkonů našich reprezentantů v Praze není a ten, který je v současné době využíván, což je stadion Sparty na mezistátní utkání, je jeden z nejmenších ve střední a východní Evropě. Dále se domnívám - tím, že se tam umožní rozvoj této lokality s umístěním tohoto stadionu, bude nastartována postupná regenerace celého Strahova a naváže na již realizované tréninkové centrum, které vzniklo na místě současného spartakiádního stadionu tak, jak ho v tuto chvíli známe. Samozřejmě otázka, která může zaznít a pravděpodobně zazní, kam s atletikou. Jak Českomoravský fotbalový svaz, tak svaz atletický jsou si toho vědomy a odpověď je v podstatě jednoduchá. My si to uvědomujeme, uvědomují si to všichni účastníci tohoto záměru, tohoto projektu, který je připravován a je několik představ, přičemž jedna je velmi konkrétní – stadion Na Julisce je připraven

po určitém zásahu a opravách služby atletice poskytnout na úrovni, která odpovídá požadavkům současnosti. Děkuji.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Můžu poprosit o dotazy?“

Kuptík, Metro

„Já bych se jenom zeptal, kde na to město vezme peníze? Nebo takhle. Bude to platit fotbalový svaz a nebo to bude platit město nebo dohromady, nebo bude tam nějaká státní dotace? Vůbec ty představy o zaplacení těch úprav a jestli tím pádem už by i Juliska měla sloužit jako atletický stadion, jestli se na ty úpravy vezmou peníze v rozpočtu města, nebo jestli to upraví třeba armáda?“

Mgr. Zuzana Maléřová

„My vás hrozně špatně slyšíme.“

Pavel Klega

„Já jsem rozuměl, jestli můžu jenom reakci, představa je taková, že na město by to nemělo mít zásadní dopad. Jedna věc, která je důležitá a město se bude podílet svým majetkem na tomto projektu, zatím není přesně definováno, jaká bude konstrukce smluvního vztahu a právě to bude otázkou dalšího jednání, zda-li se bude jednat o nájemní půjčku těchto pozemků, financovat rekonstrukci a přestavbu bude Českomoravský fotbalový svaz se svými partnery, podíl města bude zde zřejmě na podobné vybudování nebo resp. opravu infrastruktury v dané lokalitě, ke které by stejně muselo dojít.“

Jan Bürgermeister

„Já bych toto rád doplnil, rada kromě schválení záměrů výstavby národního stadionu, který je záměrem Československého fotbalového svazu a je nám tady partnerem, tento záměr podporuje jednak tím, že ve vymezené oblasti jsme připraveni náš majetek poskytnout výpůjčkou, respektujeme tímto iniciativu fotbalového svazu a jsme si taky vědomi, že v nějakém rozsahu bude muset dojít k přeřazení řekněme priorit  investic do infrastruktury tak, jako se tomu děje při výstavbě haly Sazky, kde investice na výstavbu nové komunikace dostala zelenou. Díky této souvislosti proto rada také uložila Útvaru rozvoje města zpracovat v souvislosti s upřesněním dokumentace k územnímu plánu v širším rozvojovém území vztahy v návaznosti na uvažované území, které není celá plocha Strahova, ten záměr nezahrnuje vlastní sletový stadion, ten největší na světě, toho se tento záměr netýká a ty širší vazby nutně souvisí s možností dopravního napojení s možnými náklady na dobudování infrastruktury, která od doby, kdy statisíce lidí putovali na Strahov za spartakiádou, zestárla a už neodpovídá řekněme 21. století. Rada v tuhle chvíli podporuje záměr výstavby, vše ostatní se musí pečlivě zdokumentovat projekčními silami partnera fotbalového svazu. Také jsme schválili memorandum o spolupráci mezi hlavním městem Prahou a fotbalovým svazem, kde jsou v nejjednodušším rámci jasně formulovány zásady budoucí spolupráce jak postupovat tím terénem dál, abychom neztráceli zbytečně čas a aby závazky fotbalového svazu, rozsah projektu, nepřekročily plánovanou míru, tzn. i ty části komerční, které provází možnost financování takového záměru, to je vznik hotelu, vznik nějakých kancelářských a obchodních ploch. Pokud se to podaří zrealizovat, znamenalo by to podstatné vyřešení dlouho spícího problému co se Strahovem, co s jeho už dost málo využívanými, v podstatě vybydlenými prostorami. Já osobně to vítám i tak, že fotbalový svaz se zavazuje opravdu atletům pomoct k novému stadionu buď v prostoru Strahova, nebo na zmíněné Julisce, a koneckonců Praha by tak získala další důstojný stánek pro lehkou atletiku, protože Rošického stadion je vybydlen  v tuto chvíli.“

Zuzana Maléřová

„Paní Šprunková?“

Šprunková, Blesk

„Kolik to bude stát?“

Jan Bürgermeister

„Tady v rámci podepsaného memoranda musí být iniciativní fotbalový svaz, on si musí sehnat partnera, on musí zajistit financování, jinak nic nevznikne. My víme, že vyvolané investice v nějakém blízkém rozsahu Dlabačova apod. budou břemenem města. Musíme si uvědomit, že jinde ve světě jsou takové stadiony často spolufinancovány samosprávami v mnohem větším rozsahu, jestli náklady na tu vyvolanou infrastrukturu budou 5 % celkových nákladů nebo 8 %, to opravdu ukáží studie, ale fotbalový svaz se jednoznačně zavázal, že zná cestu k těm několika miliardám, které by mohly Strahov zrekonstruovat a udělat z něj moderní sportovní centrum v Praze. Jedno z dalších moderních sportovních center v Praze.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, další dotaz?“

????

„K tomu sportovnímu stadionu jedna věc. Je fakt, že Česká republika je jediná, která takový stadion nemá, třeba Rakousko i Slovensko mají daleko větší stadiony, náš stadion na Spartě je hrozně malej, ale jestli pro tento národní stadion fotbalový bude větší využití? Nějaké jiné využití kromě toho fotbalu?“

Jan Bürgermeister

„To je jednoduchá odpověď. Prostě pokud tento sport bude tak úspěšný jako je dnes a investice do tréninkových ploch na velkém spartakiádním stadionu přinesou novou generaci fotbalistů, tak ta čísla jsou jasná. Na zápas s Holandskem byl zájem 60 tis. vstupenek, prodalo se jich 17,5 tis., víc se nesmělo a 40 tis. lidí v Praze nebylo v době tohoto zápasu. Z poloviny můžeme říct, že je to škoda, protože by utráceli v provozovnách v centru města, je to prostě další ze segmentů, kterým můžeme podporovat rozvoj turistického ruchu. To je jeden z koncepčních cílů města, takže nejde jenom o to, jestli to uživí fotbalový svaz, to je jejich záměr, jejich plán, jejich developerský projekt, ale rozhodně uvítáme, pokud Praha bude moct, na takhle významných akcích víc návštěvníků.“

Zuzana Maléřová

„Pan náměstek Paroubek.“

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora hl. m. Prahy

„Já chci říct, protože jsem, jak už jsme to řekl v radě, jeden z mála aktivních fotbalových fanoušků v městské radě, takže chodím velmi často na fotbal, pozoruji tu situaci ve světě a znám ve světě ty národní fotbalové stadiony a musím říct, že ony tak moc nejsou využívány, skutečně několik dní v roce, takže to není nic takového, co by bylo překvapivé na některých těch stadionech. Samozřejmě nejsou využívány jenom na sport, ony jsou třeba využívány na kulturu, na velké koncerty, čili to bude velký přírůstek nejen pro sportovní život města, ale i pro společenský život.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další dotazy? Tak pokud nejsou, já bych nechala slovo panu náměstkovi.“

Ing. Jiří Paroubek

„Já velice děkuji, protože o co jsem přišel později, o to dřív odejdu, protože dneska mám mimořádně nabitý program, já se omlouvám i kolegům. Já bych chtěl říci velice stručně, protože dnes byla projednávána vlastně taková závěrečná verze aktualizace bilance příjmů a výdajů rozpočtu hlavního města Prahy a limitů běžných a kapitálových výdajů. Chtěl bych říci, že jsme těsně před zpracováním té definitivní verze rozpočtu, já předpokládám, že budu rozpočet předkládat v takové té definitivnější verzi příští týden do rady, rozpočet pracuje s objemy výdajů a dluhové služby v rozsahu 36,3 mld. korun, k tomu ještě přijdou, abyste si dovedli představit ty objemy, další peníze z převodů investic, které nebyly realizovány v tomto roce, což budou řádově miliardy korun a eventuelně další potřeby tak, jak se dohodneme, pokud se dohodneme, na použití cizích zdrojů. Takže v tuto chvíli z těch vlastních zdrojů města a dotací ze státního rozpočtu z neinvestičních dotací na školství, na oblast státní správy, tak můžeme počítat s částkou 36,3 mld. korun. Chtěl bych říci, že byl předložen také aktualizovaný harmonogram tvorby rozpočtu, předpokládáme stále, že předložím návrh rozpočtu na zastupitelstvu 18.12. a že definitivní návrh rozpočtu bude schválen nejpozději 4.12. a tam budou zapracovány ještě eventuelní úpravy, které vzniknou z projednávání rozpočtu 25.11. Chtěl bych říci, že tento rozpočet, jak jsem ho charakterizoval v městské radě, je mimořádně náročný pokud jde o výdaje, protože v posledních dvou letech jsme dá se říci utlumili s ohledem na povodně výdaje, zejména v oblasti běžných výdajů, ale někde i v oblasti kapitálových výdajů,  jenom připomínám, že z 15 mld. korun, které jsme museli získat na odstranění povodňových škod, zhruba třetinu jsme našli v rozpočtu města. Takže to je obrovský objem a určitým způsobem se to promítlo a teď se to promítá zpětně do rozpočtu, protože za ty dva roky se ten život ubíral trošku dále a my dneska musíme rozpočtem vyjádřit pokrytí některých výdajů, které jsme v těch posledních letech nechtěli v tom rozpočtu vidět. Abyste si představili některé ty nové výdaje, o kterých budeme hovořit a které jsou do rozpočtu zapracovány, na opravu Karlova mostu je dáno 90 mil. korun, myslím, že je to častá otázka od vás, nemine týdne, že bych ji nedostával, takže předpokládám, že do této částky se dá ta oprava dokrýt. Pan náměstek Bürgermeister říká že ne, já si myslím, že je to velká částka, je to rozhodně méně než, připomínám, byly ty představy před 3 – 4 lety, takže i kdyby nakonec to byla částka mírně vyšší, tak by to bylo méně než těch 300 – 400 mil., které byly frekventovaným číslem někdy před 3 - 4 lety. Myslím, že povodeň nám ukázala, že zřejmě takováto obrovská suma asi nebude potřeba. Velká navýšení jsou v oblasti čištění a zeleně. V oblasti starých skládek se objevují desítky milionů korun navíc, v oblasti údržby zeleně městských částí, kde vlastně ty výdaje stagnují několik let, navyšujeme sportovní granty o 25 mil. korun, dáváme navíc peníze na provoz kamerového systému, dáváme peníze navíc do oblasti obnovy vodohospodářské infrastruktury, takže tam ty peníze,  tam ten rozsah obnovy a investic dosáhne částky celkově asi 1,5 mld. korun v rozpočtu města bude vyjádřeno zhruba 280 mil. korun. Na výkupy nemovitostí myslím, že by mohl velmi podrobně o tom hovořit  pan radní Klega, 15. mil. navíc proti tomu roku 2003. Velkým výdajem bude také rezerva, která byla vytvořena ve výši 150 mil. korun na spolufinancování projektů z fondů EU. Jsme připraveni samozřejmě při předpokládaném navýšení rozpočtu v červnu příštího roku navýšit ještě více, teď jde o to, abychom ty projekty začali vytvářet a tím samozřejmě dostali do rozpočtu města z těch fondů EU prostředky. Takže myslím, že je tam řada zajímavých výdajů, s kterými se budete setkávat v těch příštích týdnech a já předpokládám, že už v tom příštím týdnu budu mít k dispozici takový objemný fascikl rozpočtu, že nebudu hovořit už jenom o limitech a bilanci. To je charakteristika, ale k zapamatování 36,3 mld. korun z těch prostředků plus ty další.“

Jan Bürgermeister

„Já bych přece jenom rád upřesnil téma Karlova mostu. 90 mil. je kvalifikovaný odhad ne na opravu Karlova mostu, tam budeme ve fázi analýz a studií a pečlivého mapování terénu pro samotný Karlův most a jeho problémy s chemismem

a s kamením, těch 90 mil. je úplná shoda a to je zpevnění dna podél mostu přes všechny pilíře tak, aby řekněme další povodeň opravdu nemohla udělat škodu. Je to jednoznačná shoda, tady nejsme v konfliktu v názoru mezi specialisty, prudký proud přetvořil dno poměrně dramatickým způsobem a jedině, jak by mohl Karlův most spadnout při povodni,

je podemletí nebo ztráta stability nebo pootočení pilířů a jakýmsi zpevněním dna na širokém pruhu proti vodě i po vodě

je velmi rozumným a nutným krokem k ochraně této památky a těch 90 mil. velmi pravděpodobně zcela pokryje tyto náklady včetně obnovení ledolamů, což je spíš už jen turistická atrakce. Jak bude pokračovat rekonstrukce nebo nebude v dalších letech, uvidíme příští rok, kdy mají experti říct konečné slovo. Já jenom abychom k tématu Karlova mostu nedali nepřesnou informaci.“

Zuzana Maléřová

„Ano, prosím na mikrofon?“

Ziegler, MFD

„Já bych se zeptal pana náměstka Paroubka na rozpočet. Ta částka 36,3 mld. korun, znamená to, že to jsou výdaje?“

Jiří Paroubek

„To je výdajová část.“

Ziegler, MFD

,,Znamená to, že rozpočet bude vyrovnaný, nebo se počítá se schodkem?“

Jiří Paroubek

„Tak v tuto chvíli můžeme říci, že ten rozpočet je vyrovnaný, ale my uvažujeme

o pokrytí určitých kapitálových výdajů typu protipovodňová opatření, pak určité výdaje kapitoly tři - doprava, konkrétně nákup autobusů, nákup tramvají, buď  z cizích zdrojů, nebo z přebytku hospodaření roku 2003. Cizí zdroje, to je v zásadě úvěr nebo emise obligací. O tom proběhne samozřejmě diskuse a předpokládám, že v příštím nebo přespříštím týdnu také vás seznámím s aktualizací dluhové služby města a tam potom úvahy budou rozvedeny. Předběžně říkám, že ta úvaha

je možná jít dvojím způsobem buď z přebytku hospodaření, pak by to znamenalo podvázat investiční výdaje v příštím roce anebo jiné investiční výdaje v příštím roce, anebo zapojení cizích zdrojů.“

 Zuzana Maléřová

„Děkuji, další dotazy? Tak jestli nejsou, tak poprosím pana náměstka Blažka.“

Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Já k těm méně podstatným věcem, dnešního dne projednala městská rada

a odsouhlasila řadu novel, vyhlášek o místních poplatcích tak, jak to vyplývá z novely zákona o místních poplatcích

a v podstatě chci říci, že přestože jsou to nové vyhlášky, tak v řadě případů se jedná v zásadě o reakci na tuto novelu zákona a hlavně o zpřehlednění stavu v městské legislativě. To jsou vyhlášky z roku 1990, které byly postupně novelizovány a z důvodů jakési právní jistoty, nebo řekněme lepší orientace, tak proto městská rada souhlasila s tím, že všechny tyto vyhlášky  v plném znění od nového roku budou mít novou podobu, tak, aby každý, kdo se v tomto bude chtít zorientovat, nemusel zpátky listovat osmi, šesti, deseti novelami, protože zákon o hlavním městě Praze na rozdíl od zákona o sbírce zákonů neumožňuje vyhlašovat tzv. úplné znění, tak jak je k tomu zmocněncem předseda vlády nebo předseda Poslanecké sněmovny, pokud těch novel je příliš a pokud je ta orientace ztížena při právních předpisech. Rada odsouhlasila konkrétní změny, které jsou uvedeny v těch tiskových zprávách, já bych se určitě zmínil o poplatku ze psů, což je záležitost, která pochopitelně bude mít předpokládám největší odezvu a to je návrh, který dnes městská rada schválila a předkládá ho zastupitelstvu, které to bude projednávat zřejmě 27.11. stejně jako všechny ostatní vyhlášky o místních poplatcích. Ano, v tomto návrhu se navrhuje zvýšit poplatek z 1000 na 1500 korun na jednoho psa a stejně tak bude za každého dalšího psa o 50 % na částku 2250 korun za každého druhého a každého dalšího psa. Důvodů je samozřejmě řada, já bych potřeboval uvést, že sazba tohoto poplatku se neměnila a nezvyšovala více jak 7 let, je pochopitelné, že náklady a ceny se od té doby za těch 7 let jednak zvedly a jednak pochopitelně je třeba říci, že výnosy z tohoto poplatku, které jsou v současné době

za loňský rok zkalkulovány na 30,36 mil. korun, tak výrazně převyšují náklady spojené jak s provozem ať na straně hlavního města Prahy, odchytové služby Útulku pro opuštěná zvířata, tak na straně městské části, především úklid, čištění komunikací počišťovači a technikou, která je na ty psí exkrementy konkrétně specializovaná, tak obecné čištění chodníků

a komunikací právě v souvislosti s tím, co jaksi způsobují chovaná zvířata na území města. Je potřeba také říci, že nadále jsou absolutně osvobozeny dvě kategorie osob, důchodci budou hradit podle našeho návrhu 200 Kč, pokud projde zastupitelstvem, a po dobu dvou let minimálně jsou osvobozena zvířata, která budou převzata z útulku a stejně tak se jaksi jako motivační faktor zařadilo to, co zůstalo, zůstala částka 300 Kč ročně po dobu dvou let u psů, kteří budou čipováni z vůle jejich majitelů, tím pádem se snažíme samozřejmě motivovat jaksi konkrétní držitele ponovu -  je potřeba říci, to je druhá kvalitativní změna v této oblasti psů a pochopitelně především tedy majitele, aby čipovali své psy a tím pádem osvobodili minimálně o dva roky nebo snížili významně ten poplatek, který je 1500 korun. Já bych k tomu chtěl říci,

že samozřejmě ta druhá změna kvalitativní, která ovšem souvisí se zákony je taková, že už od nového roku nebude poplatníkem ten majitel, chovatel toho psa, ale poplatníkem je tzv. držitel psa, tzn. ten, kdo psa drží, kdo tedy může být osobou jinou než vlastníkem. Ta změna spočívá v tom, že v minulosti nebo v současné době ještě je běžnou záležitostí,

že pes je hlášen někde jinde, než v místě trvalého bydliště u osoby, u které je držen a chován a je hlášen u příbuzného, někde mimo Prahu, v nějaké obci, která buďto nevybírá nebo vybírá velmi nízký poplatek. Čili s tímto zákon počítá a bude záležet na důsledných kontrolách, které musí provádět především Městská policie a místní úřady. Tak to je k tomuto. Jestli je nějaký dotaz?“

Janiš, Právo – otázka bez mikrofonu

Rudolf Blažek

„Ten nám neodpoví, když se ho zeptáme, ale faktem je ta věc, že pochopitelně to, znova opakuji, vychází z důsledných kontrol. Ten pes se dá velmi jednoduše dohledat, jestli ten konkrétní držitel toho psa, který bydlí v konkrétním vchodě, v konkrétním domě, pokud skutečně dojde v uvozovkách na lámání chleba, jestli ten pes se skutečně u něj vyskytuje, protože většinou ten pes je slyšet, je samozřejmé, že se se psem chodí na procházku atd. a venčit a druhá věc je samozřejmě, jestliže někdo bude tvrdit, že toho psa nedrží a v průběhu šesti, osmi měsíců bude dvakrát, třikrát kontrolován Městskou policií v Praze, nemůže tvrdit, že držen nebyl např. Záleží na místním šetření těch konkrétních úřadů, rozhodně ten pes to nepřizná na dotaz, to je pravda. To souhlasím.“

Zuzana Maléřová

„Jsou další otázky? Tak pokud nejsou.“

Rudolf Blažek

„Pak je tady řada další poplatků, dalších novel, já bych to tady všechno nechtěl povídat, protože si myslím, že u řady věcí se jedná buďto o změnu, která vyplývá ze zákona a hlavně nezvýšení těch poplatků. Mohl bych zde zmínit to, že u poplatku z ubytovací kapacity se zvyšuje horní sazba na 4,- Kč. Městská rada odsouhlasila návrh, aby dneska z dvou korun za lůžko a den se zvýšila sazba na 4 Kč, ovšem současně s tím proběhla docela rozsáhlá diskuse na téma podíl hlavního města Prahy v tomto případě vůbec na výnosech z cestovního ruchu, protože hlavní město Praha není přímo zainteresováno

na výnosech z cestovního ruchu. Ve spolupráci s kolegou Němcem předložím městské radě do dvou a půl měsíce materiál, který by měl analyzovat tu situaci a já osobně se třeba domnívám a píšu v té důvodové zprávě, že konstrukce tohoto poplatku by spíše měla být asi formulována cestou procentního vyjádření, protože 4 koruny za každé využité lůžko

a den u turistické ubytovny a u hotelu, který je pětihvězdičkový, je velmi významný rozdíl a je otázka, jestli by nemělo být spravedlivější, jestli by ten poplatek měl být, já nechci vyvolat paniku, ale jestli má být jedno procento, dvě procenta nebo půl procenta. Nicméně, když se vypočítává z částky 5000 korun za lůžko a den a když se vypočítává z částky 150, 150 korun, tak je to úplně o něčem jiném a je otázka, jestli by to nebylo spravedlivější a hlavně jestli ty výnosy pro hlavní město Prahu by neměly být vyšší. Pak městská rada projednala rozhodnutí novel, v podstatě vyhlášek - rozšiřuje se poplatek

za užívání veřejného prostranství tak, jak je v důvodové zprávě. Sazby jsou navrženy v maximální výši 10 korun, pouze

u třech případů, tuším, je to u prodejních míst mimo tržiště, kde je to 100 korun za den, pak jsou to lunaparky, to je 50 korun za den a pak je to ještě jedna lokalita, reklamní zařízení, kde je to 100 korun m² a den. Jinak když budete chtít, tak vám dám k dispozici panel těch vyhlášek, je to samozřejmě řada těch materiálů. Myslím si, že ještě důležité je dnes říci,

 že městská rada odsouhlasila zaslat do připomínkového řízení, tedy já zítra zašlu návrh novely vyhlášky o poplatku

za komunální odpad, kdy po vyhodnocení nákladů a konstrukce celé této oblasti, konstrukce jaksi financování, tak se rozhodla, že zde bude kalkulovat s 5% dotací města a vzhledem k tomu, že ten poplatek v současné době tak, jak je vybírán ve stávající výši, bude kalkulován v příštím roce zhruba 12% nárůstem z hlediska výdajů, které jsou s tím spojené, takže se navrhne zvýšení poplatků zhruba o 7 %. Reaguje se tím na nárůst cen v hlavním vstupu a to především pohonných hmot, myslím tím při svozu a likvidaci tohoto odpadu. Nicméně tento návrh je zaslán městským částem ve zkráceném připomínkovém řízení tak, aby se s tím v půlce prosince mohla zabývat zastupitelstva a jedná se v absolutních číslech

o částku někde kolem 40 mil. korun. V absolutních číslech navýšení. Ta konstrukce toho poplatku za komunální odpad tak, jak je dneska koncipována, já myslím, že je vhodnější, je tady psáno v důvodové zprávě, na druhou stranu tady bych mohl složitě kalkulovat podle modelu, o kolik se to konkrétně zvýší ten poplatek, je potřeba kalkulovat, kolik je těch nádob, jak často se vyváží atd., ale nicméně výše poplatku se kalkuluje zhruba o sedm procent. Myslím, že z těch dalších vyhlášek bych spíš reagoval na nějaké dotazy, protože jsem přesvědčen, že ty tiskové zprávy jsou dostatečné a adekvátní.“

Otázka bez mikrofonu

„V zásadě tak, jak jsem předkládal tu vyhlášku s tím daným podkladem, tak pokud by město dnes nezvýšilo ten poplatek o sedm procent, tak by muselo zvýšit tu svoji dotaci o 40 mil. korun. Čili tak jako tak se počítá někde s dotací minimálně 30 mil. korun, to je těch pět procent a vychází to zhruba na 6 mil., aby bylo pro ilustraci,

to 1 % je v absolutním čísle zhruba šest milionů korun. Čili 30,2 % je 72 mil. korun.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další otázky? Tak pokud nejsou, poděkuji panu náměstkovi, vám všem poděkuji za účast a příští týden se těšíme na shledanou.“