Záznam z tiskové konference dne 2.3.2004 – 16.00

Mgr. Zuzana Maléřová, tisková mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy

„Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci, je to devátá v tomto roce, pravidelná po radě, čili po deváté radě a vidíte, že dnes je zastoupení velmi hojné, takže já tady vítám pana primátora dr. Béma, vítám pány náměstky, pana náměstka Bürgermeistera, pana náměstka Paroubka, pány radní, pana radního Šteinera, pana radního Klegu, pana radního Slezáka a máme velice milého hosta, pana Jana Koukala, vám asi ze známých důvodů. Takže já bych v úvodu předala slovo panu primátorovi.“

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

„Hezké odpoledne, dámy a pánové, pravděpodobně pro sdělovací prostředky asi nejatraktivnější zpráva, dlouho očekávaná, je výběr a rozhodnutí doporučení komise, která v systému dvou kol vybrala patnáct kandidátů, v prvním kole pět kandidátů, v druhém kole nakonec hlasy čtyři ku jedné členy výběrové komise doporučila řediteli magistrátního úřadu uzavřít pracovní poměr s panem doktorem Koukalem, téměř šestiletým exprimátorem hlavního města Prahy, na funkci vedoucí pražského zastoupení pražského domu v Bruselu. Pana dr. Koukala jsem si dovolil při této příležitosti na tiskovou konferenci pozvat, ne snad proto, že byste ho neznali, ale protože mu možná budete chtít položit několik otázek a myslím si, že teď k tomu je ten optimální čas a prostor, že bych si dovolil, paní tisková, jestli proti tomu nebudete nic mít, vytvořit otázky buď na mne samozřejmě nebo na pana doktora Koukala.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji pane primátore a pan Koukal je teď váš, náš, takže se ptejte.“

Burda, rádio Hortus

„To první bude spíš v takové té legračnější poloze, jestli by nám pan exprimátor neslíbil, že to nedopadne tak, jak s jedním eurokomisařem, který přijel do Bruselu

a za týden se vrátil zpátky, že to nechce, za druhé, myslím si, že archiv magistrátu odmítl vaši cedulku ještě jako primátora a to všechno je v legraci. Teď naprosto vážně: dům v Bruselu, jakým způsobem prezentace Prahy a jaké prezentace ve spojení se středními Čechami, protože tady byla podepsána dohoda, děkuji.“

Dr. Jan Koukal

„Chtěl bych říci, že základní teze toho pražského domu není pražské velvyslanectví nebo zastupitelství, je to jakási prodloužená noha pražské správy, otevřená samozřejmě pro všechny, kteří o to mají zájem a kteří to potřebují, protože my de facto nevytvoříme nové zastoupení, ale vytváříme jakousi depozituru v městě, které bude výrazně ovlivňovat životní úroveň a vůbec všechny procesy, které nás ve městě v budoucnu očekávají, čili z toho důvodu já si myslím, že to bude taková otevřená brána a ne nějaké velvyslanectví, velvyslanecký post. Co se týká spolupráce se středními Čechami vím, že 16.3. se otevírá středočeský dům, dostal jsem předběžně dokonce pozvánku, což považuji za předčasné, protože ještě před dvěma hodinami jsem samozřejmě byl teprve ve výběru, ale spolupráce nepochybně bude a jisté předběžné koncepční úvahy mám a mohu o nich hovořit.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte další otázky?“

Pavel Bém

„Já snad ještě doplním, že závěrečný verdikt výběrové komise byl postaven na třech základních argumentech: za prvé na skutečnosti, že pan doktor Koukal je jazykově vybaven, hovoří plynně anglicky a německy, znalost dvou světových jazyků byla podmínka pro výběr kandidáta, za druhé  zkušenosti z oblasti lobbyingu, řekněme diplomatických nebo zahraničně politických jednání nepochybně pan exprimátor má, musel je získat v době svého působení ve funkci pražského primátora, to byl druhý argument a třetí argument přece jenom reprezentativnost a kredit člověka v zahraničí, který otevírá dveře bruselských administrátorů a představuje se jako bývalý primátor Prahy. Já to teď hodně zjednodušuji, ale nesmírně významná výhoda, která předpokládám v mnoha ohledech do budoucnosti bude, tedy pražskému domu v Bruselu usnadňovat vstup do dosud nám ne úplně vstřícných zákoutí a komnat bruselského rozhodování o strukturálních, kohezních či jiných fondech. Takže očekávání ode mne, jako od primátora, za prvé poměrně rychlá stabilizace fungování tohoto zastoupení tak, aby přinášelo především zisky a výhody pro hlavní město Prahu a nikoliv náklady, za druhé zpracování programu a dílčích projektů pro fungování pražského domu v Bruselu do konce kalendářního roku 2004, za třetí, úzká spolupráce s odborem Evropských fondů a odborem zahraničních vztahů na přípravě a podmínkách čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů pro cíl JPD II a JPD III, no a za čtvrté samozřejmě diplomatická práce nebo diplomatická mise pana exprimátora pana doktora Koukala namířená především

a hlavně na výbor regionů a na evropskou komisi a ty orgány evropské komise, které mají k místním regionálním samosprávám blízko. To jsou čtyři hlavní úkoly, které před novým šéfem pražského domu stojí a já jsem přesvědčen, že  pan doktor Koukal obstojí.“

Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Já bych to rád doplnil možná jedním pohledem, který zde ještě nezazněl. Vstupujeme do EU jako noví členové, pro spoustu politiků a lidí snad pro ně neznámým terénem. Já jsem hrozně rád, že komise rozhodla jak rozhodla z jednoho dalšího důvodu, a to je určité uznání kontinuity vývoje schopnosti uznat respekt k odvedené práci a myslím si, že nám jenom prospěje, když do Evropy pošleme člověka, který může prokázat nejen to, že umí jazyky a má dovednosti, a tudíž se prosadil ve výběrovém řízení, ale že prokázal svoji schopnost řídit město v nelehkých podmínkách a že má za sebou historii, já myslím, že to je samo o sobě hodnota, kterou Evropa uznává a já jsem rád, že se vracíme do historického proudu, kde se nezapomíná a kde se nemaže. Mám k tomu určitou symboliku, mně to dělá upřímnou radost, že komise rozhodla tak, jak rozhodla. Když už se bývalý primátor do nesnadné soutěže přihlásil.“

Pavel Bém

„Na rozdíl od pana Kužvarta považujeme pana doktora Koukala za silného kandidáta.“

Zuzana Maléřová

„Takže pane doktore, řeknete ještě závěrečné slovo.“

Jan Koukal

„Já si myslím, že na mně nejsou závěrečná slova, ode mě se očekává, že přivezu výsledky, které budou prezentovatelné a viditelné, takže já bych chtěl slíbit, co možná bude pro vás zajímavá věc, já bych rád vytvořil jakési malé dvojčátko toho bruselského domu tady v Praze, což by mělo být informační středisko, které by prezentovalo výsledky, které by bylo přístupné Pražanům, které by dávalo prostor pro obecnou informaci, ale také o profesní věci spojené s tím, o čem hovořili kolegové, protože orientace v bruselských administrativních zákoutích je složitá a bude možná ještě složitější. Takže tam bych rád prezentoval všem Pražanům, co ten bruselský dům dělá.“

Zuzana Maléřová

„Já děkuji a protože dnešní rada a dnešní tisková konference je bohatá na informace z rady, tak se do toho pustíme a já požádám pana náměstka Bürgermeistera.“

Jan Bürgermeister

„Jednak jednu už standardní informaci, na základě výsledku výběrového řízení se dá říct, že koncem tohoto roku bude dokončena ochrana Modřan, tzn. dostrojení té hráze a vystrojením tam tudy tekoucích všech možných potoků, ono jich je tam víc, tak aby nezaplavovaly staré Modřany. Já myslím, že tato informace zapadá do takového celistvého proudu toho, čemu jsme se zavázali, že v roce 2005 Praha ochráněna bude a jsem rád, že obchodní veřejné soutěže se zúčastnilo 15 firem, přičemž mezi těmi třemi nejlepšími téměř není rozdíl v ceně, rozhodla o 30 dnů kratší lhůta výstavby, rozhodla o půl roku delší garance atd. čili závod velmi těsný na pásce. Já mám radost, že pražský stavební trh osvědčuje to, že funguje normálně a zdravě, protože ty soutěže mají rozumná kriteria, dají se celkem hladce rozhodnout, což dneska rada snadno udělala. Druhou informaci bych chtěl říct, která není v tiskové zprávě, možná, že není tak podstatná, nyní věřím, že její důsledky se poznají na častějších výstupech tiskových a ostatních informací, rada dala za pravdu řediteli úřadu a řediteli odboru památkové péče a rozšířila o pět lidí odbor památkové péče s výhradní funkcí být servisním orgánem samosprávy

a rozšířit činnost dokumentární, rozšířit servisní činnost pro komisi památkové péče jako poradní orgán rady. Je to nová role krajské samosprávy, podle novely památkového zákona čeká nás obtížný úkol, a to je s ministerstvem kultury a se státním památkovým ústavem pomoct na svět monitorovací zprávě pražské památkové rezervace, té monitorovací zprávě pro UNESCO. Bude se projednávat příští rok, obecně chceme zlepšit vizuální vzhled ulic pražské památkové rezervace, to je teď často citovaný problém. Co s výstavkami zboží, co s prodejem nevkusného zboží ještě přespříliš nabízeného, za třetí máme velký problém, který má rozměr diskuse odborné, a to je další stavební rozvoj bývalých průmyslových periférií tam, kde  v 19. století vznikal průmysl a kde nyní vlastně se začne budovat nové centrum města nebo se rozšíří centrum města a to je další kategorie, kterou památková péče musí zvládnout a musí být poradním orgánem samosprávy v mnohem větším kontextu než byla poslední dva roky. Proč říkám poslední dva roky, podle mě po velmi nezdařené reformě odešel pražský památkový ústav, který platila Praha, odborný grant památkové péče pro potřeby Prahy a měl 80 odborných zaměstnanců, odešel pod stát, pod ministerstvo kultury a od té doby nám zmizel nejen archiv

a spousta podpůrných činností v této oblasti a my to nějak dohnat musíme a jsem pevně přesvědčen, že oněch pět pracovníků tuto mezeru dokáže vyplnit. Opravdu Praha teď nestojí na obou nohách, pokud hledáme vlastní názor v takhle citlivé oblasti jako je péče o památky.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji panu náměstkovi, máte otázky na pana náměstka Bürgermeistera? Není tomu tak, tak já předávám slovo panu náměstkovi Paroubkovi.“

Ing. Jan Paroubek, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Já děkuji, protože moje informace je krátká. Dámy a pánové, myslím, že jsem tady nebyl podvakrát, tak jsem to nechtěl dopustit dneska, i když si myslím, že by stačilo, kdybyste si tu stručnou informaci, kterou tady řeknu, přečetli. Ale chtěl jsem upozornit na jednu dotaci, která přišla ze státního rozpočtu na financování provozu ochranného systému podzemních dopravních staveb - v podstatě pro metro. Jedná se o 45 mil. korun, nás tyto provozní výdaje stojí každoročně zhruba 90 mil. korun, znamená to jinak řečeno, že tento systém sanujeme zhruba z 50 % ze svého rozpočtu, ale nicméně v tuto chvíli přišlo 45 mil. korun, chtěl bych říct, že je to dobrá předzvěst toho, že v krátké době přijde také potvrzení státní dotace z rozpočtu na výstavbu trasy 4C2 metra. To je všechno.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte otázky na pana náměstka Paroubka? Není tomu tak, takže pan radní Šteiner.“

Radovan Šteiner, radní hlavního města Prahy

„Děkuji, vážené dámy, vážení pánové, já asi nepřekvapím materiálem, s kterým před vás předstupuji, protože jak jsem avizoval zde již dvakrát jeho projednávání v  Radě hlavního města Prahy a skutečně mohu tedy s uspokojením a s poděkováním kolegům konstatovat, že dnes tento materiál projednán byl a byl také schválen, konkrétně tedy návrh na zajištění provozu městské železniční linky Praha – Libeň, Praha – Holešovice – Roztoky u Prahy včetně financování pro letošní rok, tj. pro období duben – prosinec 2004. Jistě si všichni pamatujeme neveselé, leč zajímavé z hlediska pražské integrované dopravy, období po povodních v roce 2002, kdy převážnou část dopravních výkonů zatopeného metra nebo jeho zatopených částí přenášela právě železniční doprava, konkrétně na trase B to byly dvě linky, jednak známý pendl mezi Smíchovským nádražím a Hlavním nádražím a jednak spojení mezi Běchovicemi a Masarykovým nádražím. Po zprovoznění trasy B metra proběhly rozsáhlé přepravní průzkumy, které prokázaly menší využití těch povodňových spojů, čili prokázalo se, že opravdu tyto spoje sloužily jako substituce metra v období jeho nefunkčnosti, ovšem po zprovoznění trasy B se velmi rychle a velmi organizovaně vrátily do metra a tyto železniční linky byly využívané čím dál tím méně. Na druhou stranu existují na území hlavního města Prahy jiné zejména tangenciální, tzn. nikoli z okrajů do centra, ale řekněme podél těch jednotlivých okrajových částí tangenciální linky, které mohou využívat stávající železniční infrastrukturu a kde se domníváme, že využitelnost cestující veřejnosti bude zajímavá a bude to pro ně představovat třeba alternativu k některým jiným druhům dopravy, a to zejména dopravy automobilové. Druhý proces, který jistě také sledujete, je příprava hokejového mistrovství světa 2004 v Praze, v konkrétně nově budované Sazka Aréně, která leží v bezprostřední blízkosti železničního nádraží Praha – Libeň, kde v souvislosti s organizací tohoto mistrovství dochází ještě v těchto dnech a týdnech k rekonstrukci nádražní  budovy a její modernizaci na úroveň 21. století, a také k výstavbě třetího nástupiště, které může sloužit pro městské a příměstské železniční spoje. Zhruba před 3 měsíci jsme proto začali jednat společně s naší příspěvkovou organizací ROPID, která je pověřena organizací pražské integrované dopravy, s Českými drahami o možnosti zavedení tohoto nového řekl bych téměř extraktního železničního spojení Roztok u Prahy s nádražími Praha – Sedlec, Praha – Bubeneč, Praha – Holešovice a Praha – Libeň. Tato linka nebo její možnost zavedení je podmíněna dvěma významnými investicemi státu či jeho organizací do železniční infrastruktury na území hlavního města, a to jednak tedy ta zmiňovaná rekonstrukce a dostavba Libeňského nádraží, ale zejména dokončení té příslušné části prvního tranzitního železničního koridoru mezi Kralupy nad Vltavou a Prahou Sedlcí či Sedlcem, pane starosto Prahy 6?“

Pavel Bém

„Sedlec – Sedlcem.“

Radovan Šteiner

„Sedlcem tedy, děkuji. Takže lze jenom litovat, že stát nebyl tak velkorysý a tak prozíravý, aby tedy tu modernizaci prvního železničního koridoru realizoval i na úseku Sedlce do Prahy, což se bohužel nestalo, přesto zlepšení té železniční infrastruktury nám umožňuje z technického hlediska zavést tuto železniční linku, tento pilotní projekt vlastně městské železniční dopravy. Záměrně neříkám vnitroměstské, protože se jedná de facto o spojení jednoho města tj. Roztok u Prahy s městem druhým, ale de facto v té pražské aglomeraci se dá říci, že je to vnitroměstský spoj. Rada tedy dnes po obsáhlém projednáním a diskusi souhlasila s uvolněním nemalé částky 7,5 mil. korun na financování tohoto pilotního projektu v letošním roce, přičemž v říjnu bude provoz této železniční linky velmi detailně vyhodnocen, budou učiněny závěry ve vztahu k redukci souběžné autobusové dopravy a zejména se těšíme a jsme zvědavi na vyhodnocení změn po zprovoznění 4. provozního úseku trasy C, čili prodloužení céčka z Holešovic do Ládví, které taky může velmi výrazně napomoci využitelnosti této železniční trasy např. spojením oblasti Prahy 6 se severním městem bez použití buď trasy A metra nebo samozřejmě individuální dopravy. Více myslím se můžete dočíst v té zprávě, kterou jsme k tomu vydali, poměrně obsáhlé, pro zajímavost uvedu některá čísla o rychlosti tohoto spojení: mezi nádražím Libeň a nádražím Holešovice bude tento spoj pendlovat v intervalu 7 minut, čili velmi zajímavém a velmi výhodném z hlediska časového intervalu, při použití trasy B a C metra nepochybně ta jízdní doba je podstatně delší. Mezi nádražím Bubeneč, čili jednou z těch cílových oblastí na Praze 6 a nádražím Libeň je to 11 minut, také velmi zajímavý dojezdový čas, určitě bezkonkurenčně rychlejší než automobil v té kritické oblasti Letné, magistrály, Karlína a Libně. Takže, jak jsem již řekl, je to určitý pilotní projekt, zatím jsme rozhodli pouze o jeho zavedení pro období letošního roku, takovým řekněme i z hlediska PR zajímavým začátkem toho spoje bude právě mistrovství světa v ledním hokeji, čili ten spoj by měl měl jít do provozu přesně před začátkem letošního mistrovství světa v hokeji, věřím, že bude

i využit velmi intenzivně návštěvníky hokejové haly Sazka v období tohoto mistrovství. Samozřejmě je nutno říci, že tento spoj nezavádíme kvůli mistrovství, je to takový řekněme symbolický bod pro zahájení existence tohoto spoje, ale věříme, že bude sloužit k běžnému provozu pro Pražany a obyvatele obcí či měst na sever od Prahy. Děkuji za pozornost.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte otázky na pana radního Šteinera? Nemáte, děkuji, pana radní Klega.“

Pavel Klega, radní hlavního města Prahy

„Dobré odpoledne, dámy a pánové, kromě technických materiálů, které byly předmětem předkladu dnes v radě, byl i jeden, který je takovým evergreenem, a to bylo rozhodnutí o výsledku obchodní veřejné soutěže na dodavatele rekonstrukce usedlosti Ladronka, kde na základě přepracovaného projektu, který ve spolupráci s městskou částí Praha 6 se stal součástí zadávací dokumentace. Rada dnes rozhodla o tom, že tímto dodavatelem bude předkladatel nejvhodnější nabídky, je to společnost Podzimek a synové, kde cena této rekonstrukce je těsně nad 48 mil. korun. Nabídky byly posuzovány podle několika kritérií a kromě ekonomické výhodnosti byly posuzovány i kritéria jako byla lhůta výstavby, smluvní pokuty, záruky a reference ze zakázek obdobného charakteru, protože se jedná o velmi významnou usedlost barokní, památkově chráněnou a reference zde hrály relativně ne zásadní, ale silnou roli při posuzování vhodnosti této nabídky. Tato rekonstrukce by měla být ukončena, nebo ta její zásadní část ukončena do října nejpozději listopadu tohoto roku, a to v rozsahu projektu přepracovaného, kde z toho povodňového záměru, kde ty náklady byly odhadovány kolem 80 mil. korun, jsou dnes právě v té výši, která byla dnes touto soutěží potvrzena a s tím, že tato usedlost se po této rekonstrukci stane zázemím pro již nyní zrekonstruovanou břevnovskou pláň, která je zázemím pro široké okolí a bude v Ladronce tak jak již bylo prezentováno lidová restaurace, sociální zázemí, šatny, s tím, že zde bude možno i pořádání malých kulturních akcí,

a to se také stane zázemím pro aktivitu volného času v této lokalitě.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte dotazy? Takže já požádám pana radního Slezáka.“

Jan Slezák, radní hlavního města Prahy

„Takže dobrý den, já jsem předkládal dneska dva tisky, které schválila rada. Jeden byl návrh na přidělení grantu na podporu vzdělávání na území hlavního města Prahy pro rok 2004. Byly zde vypsány tři programy, program č. 1 byl program na podporu rozvoje vzdělanosti a spolupráce s vysokými školami vědeckými a s vysokými institucemi, především v oblasti dalšího vzdělávání managementu škol, učitelů

a středně pedagogických pracovníků. Grantový program č. 2 byl program na podporu osobní asistence pro zdravotně postižené děti a žáky integrované do mateřských, základních a středních škol hlavního vzdělávacího proudu a třetí program byl program na podporu vzdělávání nadaných žáků. K programu č. 1 bylo doporučeno ke schválení 14 žádostí ve výši 4 495 800 Kč, k programu č. 2 bylo doporučeno

a schváleno 13 žádostí ve výši 1 390 900 korun a v rámci programu č. 3 bylo doporučeno ke schválení 14 žádostí ve výši 1 mil. korun. Jinak rada samozřejmě schválila zbytek nevyčerpané části ve výši 3 107 800 Kč na krytí druhého kola  vyhlášení grantů na podporu vzdělávání škol a školských zařízení. Já bych jenom k tomu programu č. 3 řekl, že nás docela mrzí, že ve škole se nežádá o podporu vzdělávání nadaných žáků, protože si myslíme, že těch nadaných žáků máme v Praze spousta a že většina škol by toho programu mohla využít. Takže to je ke grantům. A druhou věc, kterou jsem předkládal, byl záměr na změny  v síti škol

a školských zařízení, tzn. sloučení škol a školských zařízení s účinností od 1.7.2004. Tady bych chtěl říct, že jsme navrhli jednak sloučení tří školních jídelen, jedna je školní jídelna Prahy 3  U Vinohradského hřbitova se SOŠ Praha 3 U Vinohradského hřbitova. Pak je to záměr a sloučení školní jídelny Sladkovského náměstí s Gymnáziem Prahy 3 Sladkovského náměstí a jídelna Praha 2 Podskalská se Střední odbornou školou Praha 2 Podskalská. Dalším záměrem je sloučení SPŠ potravinářské technologie, Praha 2 Podskalská  a VOŠ a OA pro studující při zaměstnání Praha 2, Podskalská 10. Další je učiliště SOU zemědělské Praha  Štěrboholy, K Učilišti 165 se SOŠ a SOU, Praha 10, Aeolova 4. Tam jde o to, že SOU zemědělské dnes prakticky už neučí žádné zemědělské obory a jsou to pouze obory technického směru s tím, že školu navštěvuje čím dál méně žáků, takže tam po  projednání s vedením školy jsme učinili, myslím že i v souladu s i důvodovým záměrem. Další je záměr na sloučení  SOU Uranie, Praha 7, U Uranie 14 se SOU obchodu a služeb, Praha 9, Za  Černým mostem 3. Tam je to totéž, je to malinká škola, která má asi 190 žáků a protože žáci neustále ubývají, tak jsme se rozhodli pro sloučení s tímto velkým učilištěm. Dále záměr na sloučení  Střediska praktického vyučování, Praha 1, Rytířská 10 se SOU, Praha 10, U Krbu 45/521. Považujeme za neadekvátní, aby střediska praktického vyučování byla samostatně právními subjekty, když můžou být pod školou tak jako jiná střediska. Dále záměr na sloučení  Speciální mateřské školy při Fakultní Thomayerově nemocnici, Praha 4, Vídeňská 800 se Speciální základní školou při Fakultní Thomayerově nemocnici, Praha 4, Vídeňská 800, kde považujeme za objektivní, aby tyto školy fungovaly pod jedním právním subjektem, je zbytečné, aby fungovaly dva právní subjekty, a další se záměrem na sloučení Speciální základní školy při nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha 1, Vlašská 36 se Speciálními školami Karla Herforta, Praha 1, Josefská 4. Kde opět došlo k tomu, že vlastně dokonce žádala paní ředitelka již v minulosti, je tam jedna ředitelka a je zbytečné, aby tam byly dva právní subjekty. Tam, kde vlastně slučujeme školní jídelny se školou, tak tam se výběrová řízení nevypisují, pokud samozřejmě ředitel nebo ředitelka neodcházejí do důchodu a tam, kde se slučují školy, jako je třeba U Uranie se SOU služeb nebo SOU zemědělské s technologickou školou, tam budeme vypisovat konkurzní řízení.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte otázky? Pokud tomu tak není, program tiskové konference dnešní je vyčerpán, těším se příští týden. Na shledanou.“