Archeologická naleziště na území Pražské památkové rezervace

Nejstarší pozůstatky lidské činnosti na území hl.m Prahy, jehož výrazný reliéf vytvořil tok Vltavy a jejích přítoků, patří období staršího paleolitu. Jejich stáří je zhruba 500 000 let. Pozůstatky tábořišť a především nálezy kamenných nástrojů dokládají přechodný pobyt tehdejších lovců zvěře a sběračů přírodních potravin i v období mladšího paleolitu.


Výrazné klimatické změny umožnily, že zhruba v 6. tisíciletí př. n. l. se na území Čech objevují a usazují první zemědělci. Tito neolitičtí zemědělci  (neolit = mladší doba kamenná), na rozdíl od předchozích pravěkých kultur,  již budují trvalé osady. Toto období je počátkem trvalého osídlení a přítomnosti člověka na území Pražské kotliny.


Počátky Prahy, pozdějšího významného města a centra českého státu, jsou spojeny Archeologicke plochy 1 s knížecím rodem Přemyslovců, kteří přenesli ve 3. čtvrtině 9. století své dosavadní sídlo z Levého Hradce na strategicky významnou ostrožnu nad soutokem Vltavy a Brusnice. Na levém břehu Vltavy se vytvářilo podhradí, jehož územní rozvoj byl však ovlivněn a omezen poměrně prudkým sklonem terénu od Pražského hradu k Vltavě. Osídlení se proto záhy přesunulo i na pravý břeh Vltavy, nejprve do blízkého sousedství toku řeky, později i na vzdálenější území.    


Podoba památkové rezervace v hlavním městě Praze, vyhlášené nařízením vlády
č. 66/1971 Sb. o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, je vytvářena stavební činností, trvající již více než tisíc let. Přirozenou součástí ochrany z hlediska památkové péče jsou tedy rovněž archeologická naleziště a pozůstatky stavební činnosti, stejně jako veškeré další dochované projevy lidské činnosti z minulosti. Dochované urbanistické, architektonické a kulturně historické hodnoty vedly k tomu, že toto území je od roku 1992 prohlášeno za památku světového kulturního dědictví UNESCO.  Česká republika je jedním ze signatářů Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy (Granada 1985)  a Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (Valetta 1992).


Archeologické výzkumy v Praze probíhají téměř výlučně v souvislosti se stavebními Chráněné lokality archeologické2zásahy a jsou tedy svým charakterem výzkumy záchrannými. Jejich četnost, zejména v důsledku stavební činnosti v posledních letech, umožnila vytvořit detailní obraz vývoje osídlení Prahy včetně takových informací, jakými jsou podoby raně středověkých komunikací a veřejných prostranství. Je však nutné si uvědomit, že provádění zemních stavebních prací, včetně předchozího archeologického výzkumu, přináší sice získání movitých archeologických nálezů, ale vede současně k destrukci a nenávratnému zničení archeologického naleziště.  Z tohoto důvodu byl pro území Pražské památkové rezervace archeology vytvořen rejstřík lokalit s archeologickými terény a situacemi (viz mapa), které je nutné před zemními zásahy ochránit a zachovat je tak i nadále jako součást našeho kulturního dědictví i pro příští generace.

 

 

1. září 2004
1. září 2004