Anonymní dopis - TV Praha - Relace: Pražský deník - 30.7.2003

No a my se teď ještě jednou vrátíme k anonymovi, který hrozí otrávením pražské vody. Na názor primátora Pavla Béma, kterému byl výhružný dopis určen, se ptal Luděk Jíra.

Zeptám se, stalo se vám někdy, že jste dostal podobný anonymní dopis, ať už za éry starostování, a nebo při jiné funkci?

Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy:

Ve funkci starosty Prahy 6 nikoliv. Nicméně samozřejmě několik výhružných anonymních dopisů jsem dostal. Nikdy ovšem nebyly vzati jako rukojmí vlastně Pražané s rizikem ohrožení a kontaminace pitné vody. Na druhou stranu ve funkci primátora jsem zažil nedávnou kauzu kyanidového vyděrače v pražských nemocnicích.

S jakými pocity jste vlastně otvíral ten dopis, nebo neotvíral, ale četl, protože jste asi netušil, co v něm je?

Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy:

No tak zaprvé samozřejmě s pocitem obrovské odpovědnosti vždy je třeba vyhodnotit, do jaké míry existuje reálné riziko, že to, co se v dopise píše, se může skutečně stát, kontaminovat, otrávit pražskou vodu kyanidem, případně rtutí, nebo deriváty rtuti samozřejmě může ohrozit na životech stovky, možná tisíce obyvatel. To bych řekl je tedy výhružka, která se nemůže vzít na lehkou váhu. Na druhou stranu se přiznám, že se vždy dívám na takovéto dopisy, na takovéto vyděračské pokusy pohledem psychiatra a člověka tedy, který profesionálně jaksi zkušený umí vyhodnotit, nebo je zvyklý hodnotit míru rizika a tak trochu se dívat na profil toho, kdo takový vyděračský dopis píše.

Ještě se naskýtá otázka. Poslední dobou Praha zažívá několik výhružných, ať už to jsou telefonáty a nebo dopisů, hlavně tedy na letišti. Co vy tomu říkáte, vůbec třeba stavu společnosti, jestli s tím má něco společného?

Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy:

No, já myslím, že ono to není nic supernového. Ve společnosti se vždy nachází určitá skupinka nespokojených jedinců, kterým se prostě nedaří a kteří se dostávají do nějaké identifikační krize a situační krize, a ať už z jakýchkoliv důvodů a pohnutek. Někdy to jsou pohnutky, které tedy souvisí s duševním zdravím, nebo duševní nemocí pisatelů a vyděračů. Na straně druhé někdy to jsou chladnokrevné úvahy prostě, které mají za cíl jediné, upozornit na sebe a zajistit, aby tedy sdělovací prostředky se příslušnou kauzou zabývaly, a nebo získat finanční prostředky. Z tohoto hlediska se prostě jedná o činy, které je třeba odsoudit a já tvrdím prostě velmi tvrdě trestat. Já se musím přiznat, že ten odstrašující efekt tvrdých postihů a trestů vnímám jako naprosto zásadní.

Autor: Luděk Jíra