Dotace hlavního města Praha vůči městským částem dosáhly historického maxima
Podle vlastních údajů z konce června 2017 poskytlo hlavní město Praha městských částem na investičních a neinvestičních dotacích jen v letošním roce více než 3,3 miliardy korun. Městské části tak na dotacích z magistrátu obdržely více než za poslední dva roky dohromady.
- 3 minuty čtení
Vedle účelových dotací městské části dostávají příspěvky na provoz v podobě tzv. Finančních vztahů (FVz). Tato významná položka rozpočtu hlavního města Prahy za uplynulé roky doznala značného posunu. Stačí se podívat na vývoj financí, které hlavní město Praha (HMP) poskytovalo v jednotlivých letech městským částem (MČ) formou FVz na jejich provoz. V letech 2013 – 2015 se jednalo o 3 282 mil. Kč, 3 384 mil. Kč a 3 531 mil. Kč. Hranice čtyř miliard byla poprvé překročena v rozpočtu na rok 2016 (4 056 mil. Kč), zatímco pro letošní rok už rozpočet počítá s částkou 4 232 mil. Kč. Od roku 2013 tak došlo k nárůstu provozních výdajů MČ o nebývalých 28,9 %.
Co se vývoje Finančních vztahů hlavního města k jednotlivým městským částem týče, jedná se o částku v rozmezí 2 900 Kč – 5 400 Kč na jednoho obyvatele. Po přičtení příspěvku na školáka ve výši 2 000 Kč se pak celkový příspěvek na jednoho obyvatele pohybuje v rozpětí 3 060 Kč – 6 030 Kč.
V souvislosti s financováním MČ ze strany HMP nesmíme rovněž opomenout finance na investice a údržbu. Jejich vývoj byl v období let 2013 – 2017 následující: 515 mil. Kč, 1 073 mil, Kč, 1 147 mil. Kč, 2 124 mil. Kč a 3 302 mil. Kč! Ve srovnání s rokem 2013 se tak jedná o 6,4 násobek. Při pohledu na objektivní ukazatele tak lze o „macešském“ přístupu HMP směrem k MČ hovořit jen stěží.
Z výsledků hospodaření MČ za rok 2016 dále vyplývá, že 48 z celkového počtu 57 městských částí ukončilo své hospodaření s přebytkem, který v úhrnu činil 1,4 miliardy korun. Na svých bankovních účtech pak mají MČ v tomto okamžiku více než 21 miliard korun, v průměru asi 16 721 korun na každého obyvatele. S těmito prostředky je ale potřeba efektivně hospodařit. Podle údajů z prvních sedmi měsíců letošního roku je ale patrné, že městské části čerpaly běžné výdaje ve výši 45,3 % (přičemž by se toto čerpání mělo pohybovat na úrovni 58,3 %) a čerpání kapitálových výdajů, tedy prostředků na investice, je plněno pouze na 15,5 %.
Na základě výše uvedených čísel je zřejmé, že finanční situace MČ je výrazně lepší, než tomu bylo v době nástupu současné koalice na magistrát. Z celkového pohledu skončil rok 2016 na úrovni takřka 1,6 násobku předchozího volebního období. Zároveň je ovšem nutno konstatovat, že zmiňované tempo růstu provozních výdajů HMP směrem k MČ (28,9 %) je dlouhodobě neudržitelné. Přestože byl v minulých letech proces navyšování Finančních vztahů spojen s řadou objektivních důvodů – systém financování MČ byl založen na nevyhovujícím mechanismu výpočtu, Praha musela zohlednit náklady MČ na státní správu, inflaci, MČ byly dlouhodobě podfinancované a bylo potřeba navýšit příspěvky na školáka. Všechny tyto problémy HMP směrem k MČ však byly v uplynulých letech vyřešeny. Proto v současné době neexistuje racionálně obhajitelný důvod pro navyšování běžných výdajů, vyjma jednoho – tím je případné další navyšování příspěvku na školáka.
„Uvidíme, jakou prognózu příjmů pro rok 2018 vydá Ministerstvo financí. V případě, že příjmová stránka rozpočtu překročí naše aktuální očekávání, jsem připravena uvažovat o navýšení příspěvku na jednoho žáka. Jsem přesvědčena, že výdaje do vzdělání mají své opodstatnění,“ říká k tomu Eva Kislingerová, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy pro rozpočet.