Firma hodlá zasypávat studny, město však tvrdí, že o tom nic neví

Mladá fronta Dnes - 23. 8. 2000
Praha - Většinu z více než sto dvaceti městských studní, které se nacházejí na území metropole, město v příštím roce pravděpodobně zruší. Protože většina studen není funkční, přibližně polovina není veřejně přístupná a žádná z nich neobsahuje pitnou vodu, město uvažuje o jejich zasypání štěrkopískem. To tvrdí Pražská vodohospodářská společnost s odvoláním na usnesení městské rady. Radní Miloš Máša, v jehož kompetenci je správa městského majetku, namítá, že rada o studnách nikdy nejednala.
"To jsem nikdy neslyšel, že budeme likvidovat studny. Je to asi nějaký manévr Pražské vodohospodářské společnosti. Bez vědomí města nemohou nic takového rozhodovat," oponoval Máša jejich tvrzení, že o zasypáni historických studen štěrkopískem rozhodlo vedení města.
Pražská vodohospodářská společnost, jejímž stoprocentním akcionářem je město, se odvolává na usnesení rady ze 14. března roku 2000. A obrací se na různé instituce se sdělením, že s vlastníkem těchto vodních zdrojů byla projednána jejich likvidace.
"Voda je závadná, a navíc v takových místech, kde nelze'zajistit pásmo hygienické ochrany. Proto jsme navrhli likvidaci studen. Materiál jsme předložili radě a ta ho odsouhlasila," sdělil Jiří Kubát, ředitel správy majetku vodohospodářské společnosti. Podle Máši tisk z rady obsahoval pouze zmínku o studni v Šárce a Lahovicích. K památkářům však už přišla právě v těchto dnech žádost o posouzení zasypáni desítek studní v Pražské památkové rezervaci. "Zatím jejich vyjádřeni v ruce nemáme," řekl Kubát.
"Předpokládáme, že to budou řešit případ od případu a některé studny zachovají pro jejich architektonickou a estetickou funkci," dodal Kubát. Dalšími argumenty pro rušení studní je podle něho nebezpečí, že do nich někdo spadne, když bezdomovci kradou litinové poklopy na povrchu. Studen mu lito není, protože většina z nich není funkční a nemá čerpadlo. "To není žádný argument," reagoval radní Máša. "Já osobně bych zasypání studen nedoporučoval, kdybychom o tom na radě jednali. Ale nejednali jsme o tom," trvá na svém Máša. Vodohospodářská společnost přitom už nabízí některým městským částem, aby v případě zájmu převedli veřejné studny z majetku města do svého vlastnictví. Redakce MF DNES má některé kopie této korespondence k dispozici. O záměru však kupodivu nevědí městští hygienici ani hasiči.
"Podle mě je to nějaký výmysl. Současný trend je opačný a s vodou se zachází šetrně. Při výpadu městského vodovodu, například při živelních pohromách nebo zemětřeseních, by existence veřejných studní získala na důležitosti. Jestli se to stane, není to dobré," obává se ředitel městské hygienické stanice Jaromír Sobota. Podle odboru krizového řízení podzemní vody už jako alternativní zdroj nefungují. "Dříve to byla strategická zásobárna vody. Nyní je voda v nich kontaminována, a pro ochranu obyvatelstva tedy nemají žádný význam," sdělil Josef Lička z magistrátu.
Hasiči nicméně připustili, že za jistých okolností by vodu ze studní čerpat mohli. "O jejich rušení vůbec nic nevíme. Já osobně bych uvítal jejich průzkum a teprve pak rozhodnutí, co s nimi," řekl hasič Petr Vodička. Zjištění vodohospodářské společnosti, že většina studen je nefunkční, není pro hasiče podstatné. "Stejně bychom z nich čerpali vodu vlastní technikou. Pro nás je důležité, jaký je tam příjezd, kolik vody studna dává a jaká je sací výška. Nepamatuji se, že bychom v posledních letech brali vodu z nějaké studny, ale kdybychom věděli, že vhodná je, bylo by to možné," dodal hasič.
MARTINA KLAPALOVÁ

Miloš Máša, radní
Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (PVS) skutečně předala v roce 1999 hl. m. Praze materiál, kterým navrhuje vyřazení nepotřebného vodohospodářského majetku (hmotného investičního). A v rámci tohoto nepotřebného majetku je skutečně uvedeno mimo jiné i větší množství studní k vyřazení, případně i likvidaci. Soupis poměrně rozsáhlého majetku určeného k vyřazení byl také už schválen usnesením ZHMP č. 17/25 ze dne 30. 3. 2000, včetně položky „Veřejné studny“. Byl to ovšem jen první krok k řešení problému, jak naložit s nepotřebným majetkem a v současné době se zvažuje, jakým způsobem bude dále naloženo se studnami, které jsou vyřazeny z vodohospodářského infrastrukturního majetku. Tedy z majetku, který přímo slouží k zásobování hl. m. Prahy pitnou vodou. A z tohoto pohledu jsou uvedené studny z hlediska vodohospodářské společnosti nepotřebné.
Ale to neznamená, že v některých případech nemohou přejít do majetku někoho jiného a být dále využívány Proto byly také na městské části rozeslány dopisy, kterými PVS žádá o stanovisko k navrženému způsobu likvidace nebo k eventuelnímu převzetí. A některé městské části už předběžně projevily zájem. O osudu studní, z nichž nějvětší část už svému účelu neslouží a nachází se mimo území Pražské památkové rezervace, v okrajových částech města, tedy ještě rozhodnuto není. A i v případě, že bude rozhodnuto o likvidaci některých studní, přičemž bude postupováno v každém případě jednotlivě, je ještě nutné podle stavebního zákona na každou studnu požádat o povolení ke zrušení místně příslušný stavební úřad. Tento úřad také ještě vypíše řízení, kde se jeho účastníci ke zrušení vyjádří. To znamená, že účastníci nemusí se zrušením souhlasit a bude na další úvaze, zda studnu dále provozovat. K tomu je ale současně nutno určit režim zajišťování kvality vody (většina studní nezaručuje nezávadnost vody) a zajištění bezpečnosti (údržba a zajištění poklopů) a další náležitosti, které k provozování takovéhoto vodního zdroje patří. Dále je také potřeba určit způsob financování dalšího provozu - pro lepší představu například čerpací zkouška vydatnosti, nutná pro požární účely pokud by studna měla být takto využívána, stojí zhruba 50 tisíc korun.
Pokud jde o další kroky z mé strany, příští týden bych chtěl o věci jednat s generálním ředitelem PVS Jiřím Šotolou, který se vrátí z dovolené. A také s náměstkem primátora Petrem Švecem, v jehož působnosti jako člena rady vodohospodářské stavby jsou, dojednáme další postup. Ale chci zdůraznit, že v první fázi šlo o to vyčlenit z majetku města zařízení, která vodohospodářská společnost provozuje, ale která už nevyužívá a z ekonomického hlediska ani využívat nemůže. Je to krok logický, ale jak jsem uvedl, není tím ještě řečeno, jaký bude osud studní, protože k rozhodnutí o něm povedou až kroky, které jsem výše naznačil.