Hana Kordová Marvanová: Šibenice na protestech nemají daleko k agresi, zneklidnily mě

Šibenice na demonstracích odpůrců pandemického zákona a vládních protiepidemických opatřeních jsou zneklidňující, mají velmi blízko k agresi a neměly by se podceňovat. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla pražská radní pro legislativu, veřejnou správu a podporu bydlení, a zároveň právnička, Hana Kordová Marvanová (za STAN).

Epidemiologové začínají hovořit o tom, že se blíží konec pandemie. Někteří však vyzývají k opatrnosti. Je podle vás správné stále postupovat podle pandemického zákona?

Tématem je konec jeho účinnosti. Řekla bych, že vláda je teď v pasti rozhodnutí minulého Parlamentu, který podobu pandemického zákona schválil ne úplně v ideální podobě a navíc dočasně. To je velký problém. Pokud bychom tu měli obecnou právní úpravu, za což bych se přimlouvala, tak ta by mohla reagovat pokud možno citlivě na situaci, která přichází. Virus je rychlejší než my a jakýkoliv legislativní proces, takže se může stát, že pandemický zákon bude znovu mimo situaci, která bude aktuální.

Pandemický zákon byl v předešlém volebním období schválen poměrně narychlo. Podle vás je to patrné na jeho kvalitě?

Já si to tehdy jako právnička ze zájmu studovala a bylo jasné, že podoba zákona je poznamenána tou rychlostí, s jakou se projednával. Jednak byl návrh vlády, jednak se to upravovalo ve Sněmovně, byť dohodou většiny politických klubů, ale takhle rychle připravená norma nikdy nemůže být kvalitní. Mě nejvíc sporné připadalo, že se schvaluje speciální zákon na epidemii COVID-19. Myslím, že tady musíme mít obecnou úpravu na kvalitní krizová řízení, která umožňuje nezbytné zásahy, jak by to u takových zákonů mělo být. Ale samozřejmě za situace, kdy také ti, kteří jsou zasaženi, tedy podnikatelé, kterým je zakázána činnost, dostali kompenzace. To byl můj přístup už loni.

K novele pandemického zákona se mluví o tom, že by ministerstvo zdravotnictví a některé úřady měly mít možnost posílat lidi do karantény přes telefonáty či sms zprávu. Zároveň by mohly regulovat činnost provozoven včetně otevírací doby. Je to přiměřené množství moci v rukách jednoho resortu, potažmo úřadů?

Neznám znění toho, co se projednává. Zdůraznila jsem, že pokud úřad má takto výraznou pravomoc, tak musí být spojená s náhradou a kompenzacemi vůči těm, proti kterým je zasaženo. Což, myslím, zároveň i soudy ve svých různých rozhodnutí ohledně pandemie zdůrazňovaly. Musí vše být řádně odůvodněno, mít to zásadní důvody pro konkrétní situaci. Nevím, jestli to tak je. Vidíme v okolních zemích, že se rozvolňuje a přístup států začíná být jiné. Uvidíme, zda to nastane i u nás. Možná, že se o tom pandemickém zákonu mělo začít diskutovat už loni – než začala podzimní vlna – a ne až v tuto chvíli. Obávám se, že každá takováto ad hoc legislativa takto rychle přijímaná, a která reaguje na pandemickou situaci, přichází pozdě, je třeba i nekvalitní a nemá takový vliv, který bychom potřebovali. Poslanci i senátoři budou mít obtížné rozhodování při schvalování novely.

V případě, že by byla schválena, měla by podle vás platit aspoň do konce kalendářního roku, jakožto pojistka pro případ zhoršené situace?

Vyjádřila jsem se, že tyto ad hoc zákony pro jednotlivé případy, ještě časově omezené, nepovažuji za šťastné řešení. Nejlepší by bylo, kdyby vládní legislativa upravila současné zákony, které máme o krizovém řízení a podobně. Myslím, že pandemie ukázala, že tu jsou mezery v právním řádu. Nejsem zastáncem plošných zákazů. Ty musí být využívány velmi umírněně, protože ze svého okolí vím, jak zasáhly spoustu lidí, kteří podnikali. Nebo v práci nedosáhli na příslušné podpory. Naopak jsme viděli, že covidové podpory dostali miliardáři. To ukazuje, že zbrklé jednání na základě nekvalitní legislativy přináší různé škody.

Možná, že to je ten důvod odporu části veřejnosti proti pandemickému zákonu, že se rozhostila taková nedůvěra vůči opatřením. Navíc je pravda, což vím také ze svého okolí, že v trasování či karanténách není jednotný systém. Domnívám se, že ani veřejnost se v tuto chvíli neorientuje v tom, co v tuto chvíli platí a neplatí, například kdo má a nemá být v karanténě či po jakou dobu. Všechny tyto skutečnosti podlomily důvěru v nějakou normu, která bude platit jen na další půlrok.

Aktuálně probíhají demonstrace před Poslaneckou sněmovnou. Vidíme na nich i šibenice a oprátky. Tu měl před svým domem i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Co tomu říkáte?

Poklidné vyjádření názorů je v demokratické společnosti samozřejmě v pořádku. Ale obrázky šibenic mě skutečně velmi zneklidnily, protože to může i k násilí nakonec vést. Mimochodem, v USA často řešili otázku mezí svobody slova – mají tam takové kritérium, které judikoval jejich Nejvyšší soud. Když slova či určité vyjádřené názory mohou přímo vést k násilí, potom je třeba říct dost – že takové výlevy nejsou přijatelné. Na obrázky šibenic se dívám velmi kriticky. Pokud chce někdo protestovat, tak to musí dělat tak, aniž by vyvolával potřeby vyjádřit agresi. Právě od podobných symbolů či slov k agresi nemusí být tak daleko. To je varující a je to na zvážení těch, kteří se takových protestů účastní. Byť to jsou lidé, kteří nesouhlasí se současnými kroky či pandemickým zákonem, tak by se neměli spojovat s aktivitami, kde se objevují obrázky šibenic a i vyhrožování poškozením zdraví či dokonce zabitím. Já to tak vnímám a myslím, že by se to nemělo podceňovat.

Pokud vím, tak zákon o shromažďovacím právu zakazuje protesty před Poslaneckou sněmovnou. Neporušují tak tímto účastníci zákon?

Viděla jsem jenom záběry v televizi, takže to musí spíše řešit městská nebo státní policie. Možná to je přestupek proti zákonu. Tuším, že tam je 50 metrů linie, kde se před budovou Sněmovny nemůže demonstrovat. Nicméně, závažnější jsou projevy vybízející či přímo nabádající k násilí. A nebo projevy, které nejsou před Sněmovnou, ale jsou přímo před bydlišti politiků. Toto závažné je a těmito signály by se policisté měli zabývat, aby se lidé, kteří dnes o pandemii rozhodují, nemuseli bát o sebe a svoji rodinu.

Ministerstvo vnitra chce sjednotit jednání policie právě pro takové případy, jako jsou symbolické šibenice na demonstracích. Je to dnes možné, nebo je potřeba nová norma?

Nemyslím si, že je nutná. Jde o to, jak má norma nastavené mechanismy posuzování a rychlého jednání policie. Ta pravomoci má. Samozřejmě by měla respektovat ústavní právo na svobodu slova a projevu, ale neměla by připouštět, aby docházelo k násilným projevům. Jestli potřebuje nějakou metodiku či metodické vedení, to je možné. Je to vnitřní věc policie a záležitost policejního prezidenta, aby toto nastavil.