Hluk bude Pražanům ničit zdraví ještě dlouho
Mladá fronta Dnes - 18.1.2003
Podtitulek: Téma
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Praha Stovky milionů korun by mělo podle zákona o ochraně veřejného zdraví investovat město Praha do protihlukových opatření, aby chránilo obyvatele bytů před nadměrnou hlučností z dopravy. Jenže zřejmě nebude.
Úředníci raději požádali hygieniky o výjimku ze zákona, přestože hluk v řadě ulic vysoce překračuje povolené normy. Například na Vinohradské a podél magistrály naměřili odborníci místo maximálně možných 72 decibelů o 20 víc. Hluk z dopravy je tady, ale třeba i v Evropské, Plzeňské a v desítkách dalších ulic centra tak vysoký, že hygienici varovně zdvihají prst. "Město sice má hlukovou mapu, takže víme, kde je jaký problém a jak by se měl řešit, ale pro lidi z toho zatím nic nevyplývá," řekl Václav Sedláček z odboru rozvoje dopravy magistrátu a vysvětluje: "Jakákoliv ochranná opatření jsou neskutečně nákladná. Doufáme proto, že dostaneme výjimku. Už s ohledem na to, že město loni postihly povodně." Lidem, kterým hluk vadí, zatím radí jediné: "Zbývá naděje. Vyčkat, až budou potřebné peníze."
Městský hygienik Petr Šimša tvrdí, že k výraznému snížení hlučnosti by přispělo poměrně jednoduché a laciné řešení: snížit rychlost, jakou jezdí tramvaje. Ze současných 60 na 40 kilometrů v hodině. "Tramvaje jsou totiž obzvlášť v noci nejvýraznějším zdrojem hluku," říká hygienik. Ze studie, kterou před časem dělali dopravní odborníci, podle něj vyplynulo, že by snížení rychlosti nepřineslo ani nijak tragické prodloužení jízdní doby tramvají. "Na té nejdelší trase by to znamenalo asi čtrnáct minut navíc," uvedl.
Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová však tvrdí, že městského dopravce o takový krok dosud nikdo nepožádal. "Víme, že hygienik toto vykládá na nejrůznějších sympoziích a přednáškách, ale písemně jsme nic nedostali," řekla.
Žít v hlučném prostředí přitom není žádná legrace. "Začne se objevovat předrážděnost, neurózy, hučení v uších, nedostatek soustředěnosti a pokles pracovních schopností. Potíž je v tom, že lidé často ani netuší, že jejich problémy mohou pramenit z hluku," řekl ušní lékař Jaroslav Křivánek. Výzkumy Světové zdravotnické organizace navíc dokazují, že v hlučných oblastech lidé spolykají víc pilulek na uklidnění. Zatímco normálně užívají tyto léky asi čtyři procenta lidí, v místech s větším hlukem je to téměř čtyřikrát více.
"Lidé by se proto neměli bát před hlukem bránit. Jde o jejich zdraví a pohodu," tvrdí předseda Sdružení na ochranu nájemníků Stanislav Křeček. "Radím proto obrátit se na majitele domu s žádostí o snížení nájemného. Majitel by měl totiž podle zákona zajistit nerušené užívání bytu. Nebál bych se jít i k soudu, zrovna nedávno se nám jeden takový případ podařilo vyhrát," popsal Křeček.
Co může způsobit život v hlučném prostředí?
nedoslýchavost
poruchy spánku
úzkost, stres
migrény
psychická onemocnění
snížení imunity
neurózy
nesoustředěnost
vysoký tlak
civilizační choroby
Podtitulek: Téma
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Praha Stovky milionů korun by mělo podle zákona o ochraně veřejného zdraví investovat město Praha do protihlukových opatření, aby chránilo obyvatele bytů před nadměrnou hlučností z dopravy. Jenže zřejmě nebude.
Úředníci raději požádali hygieniky o výjimku ze zákona, přestože hluk v řadě ulic vysoce překračuje povolené normy. Například na Vinohradské a podél magistrály naměřili odborníci místo maximálně možných 72 decibelů o 20 víc. Hluk z dopravy je tady, ale třeba i v Evropské, Plzeňské a v desítkách dalších ulic centra tak vysoký, že hygienici varovně zdvihají prst. "Město sice má hlukovou mapu, takže víme, kde je jaký problém a jak by se měl řešit, ale pro lidi z toho zatím nic nevyplývá," řekl Václav Sedláček z odboru rozvoje dopravy magistrátu a vysvětluje: "Jakákoliv ochranná opatření jsou neskutečně nákladná. Doufáme proto, že dostaneme výjimku. Už s ohledem na to, že město loni postihly povodně." Lidem, kterým hluk vadí, zatím radí jediné: "Zbývá naděje. Vyčkat, až budou potřebné peníze."
Městský hygienik Petr Šimša tvrdí, že k výraznému snížení hlučnosti by přispělo poměrně jednoduché a laciné řešení: snížit rychlost, jakou jezdí tramvaje. Ze současných 60 na 40 kilometrů v hodině. "Tramvaje jsou totiž obzvlášť v noci nejvýraznějším zdrojem hluku," říká hygienik. Ze studie, kterou před časem dělali dopravní odborníci, podle něj vyplynulo, že by snížení rychlosti nepřineslo ani nijak tragické prodloužení jízdní doby tramvají. "Na té nejdelší trase by to znamenalo asi čtrnáct minut navíc," uvedl.
Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová však tvrdí, že městského dopravce o takový krok dosud nikdo nepožádal. "Víme, že hygienik toto vykládá na nejrůznějších sympoziích a přednáškách, ale písemně jsme nic nedostali," řekla.
Žít v hlučném prostředí přitom není žádná legrace. "Začne se objevovat předrážděnost, neurózy, hučení v uších, nedostatek soustředěnosti a pokles pracovních schopností. Potíž je v tom, že lidé často ani netuší, že jejich problémy mohou pramenit z hluku," řekl ušní lékař Jaroslav Křivánek. Výzkumy Světové zdravotnické organizace navíc dokazují, že v hlučných oblastech lidé spolykají víc pilulek na uklidnění. Zatímco normálně užívají tyto léky asi čtyři procenta lidí, v místech s větším hlukem je to téměř čtyřikrát více.
"Lidé by se proto neměli bát před hlukem bránit. Jde o jejich zdraví a pohodu," tvrdí předseda Sdružení na ochranu nájemníků Stanislav Křeček. "Radím proto obrátit se na majitele domu s žádostí o snížení nájemného. Majitel by měl totiž podle zákona zajistit nerušené užívání bytu. Nebál bych se jít i k soudu, zrovna nedávno se nám jeden takový případ podařilo vyhrát," popsal Křeček.
Co může způsobit život v hlučném prostředí?
nedoslýchavost
poruchy spánku
úzkost, stres
migrény
psychická onemocnění
snížení imunity
neurózy
nesoustředěnost
vysoký tlak
civilizační choroby
20. ledna 2003
20. ledna 2003