Hřib: Spoléhat na jiné, že v Praze udělají změnu, je alibismus

V čele hlavního města Praha oficiálně působí nový primátor Zdeněk Hřib (Piráti). V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ uvedl, jaké plány má se svěřeným městem, co je podle něj největším problémem a proč nesouhlasí s označením, že bude jako exprimátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Jste primátorem města Prahy. Jaký chcete být lídr Prahy?

Rozhodně ten nejlepší a hlavně pirátský (smích) . My jsme jako celá koalice slíbili, že budeme pro město změnou, a to hodláme plnit.

V médiích se po vašem zvolení začaly objevovat články typu: lékař, který nikdy neléčil, politik bez zkušeností... Jak na tato označení reagujete?

Pravda, nikdy jsem během mého angažmá ve zdravotnictví neléčil. Ale dlouhodobě jsem se zabýval vylepšením zdravotnického systému jako celku. Dělal jsem v oblasti zvyšování efektivity a kvality veřejných služeb. Manažerské zkušenosti taky mám a rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že jsem nezkušený.

Proč jste se vůbec rozhodl kandidovat na post primátora?

Z mého pohledu to vnímám jako službu lidem kolem mě. Jde ale také o to, že jsem si v určitém okamžiku uvědomil, že když budeme spoléhat na to, že tu změnu udělá někdo jiný za nás, je to alibistické a může se stát, že k té změně ani nedojde. Mám tři děti a byl bych nerad, kdyby mi za pár let oznámily, že se stěhují například do Vídně, protože v Praze nejsou schopny pořídit si bydlení. Proto jsem se rozhodl problém v Praze řešit osobně.

V médiích se objevily spekulace, že budete stejný jako Adriana Krnáčová. Co si o tom myslíte?

Spíš mě trochu mrzí, že mě spekulanti nesrovnávají s exprimátorem Svobodou.

Proč?

Když se stal primátorem, byl na tom prakticky podobně jako já teď. Měl vystudované zdravotnictví, navíc když vstupoval do komunální politiky na primátorský post, neměl žádné formální zkušenosti s pražskou komunální politikou. Troufnu si tvrdit, že já mám lepší startovací laťku, protože komunální politice jsem se věnoval.

Nicméně si myslím, že tato situace není ojedinělá, vždycky vás budou do jisté míry srovnávat s vaším bezprostředním předchůdcem. Myslím si, že naše koalice má výrazně lepší startovací podmínky než ta předcházející.

V čem?

Od začátku máme programovou shodu, která byla dosažena celkem hladce. Také máme velmi dobrý tým odborníků, kteří jsou jednoznačnými profesionály ve svých gescích. To je velké plus a výhoda.

Chcete prosazovat změny. Jak toho chcete dosáhnout?

Obecně, těch změn, kterých chceme dosáhnout, je hodně. Kdybych měl vyzdvihnout ty nejdůležitější, tak kromě infrastrukturních dopravních staveb, řešení krize bydlení a digitálních služeb, je také třeba zmínit sázení stromů. Chceme za osm let vysázet milion stromů a lidem se ten nápad líbí. Už se mi ozývají dobrovolníci, kteří by se ke mně chtěli přidat.

Je reálné za takovou dobu vysázet jeden milion stromů?

Podle mě je ten cíl dosažitelný. Sice odpůrci tohoto plánu se dělí na dva tábory, přičemž jeden tvrdí, že je to příliš ambiciózní plán, a ti druzí tvrdí opak. Měli by se mezi sebou domluvit.

Zpět ale k vašim plánům... Uvedl jste, že chcete zlepšit komunikaci magistrátu jak uvnitř, tak i navenek. Proč? Není dostačující?

Myslíme si, že v předešlé koalici komunikace hodně vázla. My to chceme napravit a chceme, aby si například občan mohl určit, jaké informace chce dostávat od úřadů, a následně by mu byly doručovány e-mailem. Rovněž je potřeba zlepšit komunikaci i s opozicí tak, aby na věcné otázky opozice odpovídali radní na zastupitelstvu. A co se týká té vnitřní komunikace, je potřeba se zaměřit na nesmyslné administrativní úkony, které zdržují úředníky právě v té samotné komunikaci s obyvateli. Není přeci možné, aby si mezi sebou posílali přes chodbu naskenované orazítkované papíry! Zkrátka, chce to jinou metodiku.

V čem bude podle vás největší problém, který v Praze vládne a nebude snadné ho jen tak vyřešit?

To je dost složitá otázka, protože těch chyb je vícero. Obecně teď v tuto chvíli je tou nejurgentnější záležitostí řešení stavů mostů. Aktuálně probíhá nezávislá analýza mostních konstrukcí. V Praze je asi 760 mostních konstrukcí a z toho zhruba 285 z nich jsou ty předepjaté konstrukce, což je stejný typ konstrukce, jako byl ten most v Janově nebo trojská lávka. Stejnou konstrukci má i Barrandovský most. V minulosti byl tento typ velmi oblíbený, neboť se jednalo o efektivní a ekonomickou stavbu. Teď se ale ukazuje, že tato konstrukce nebyla zase tak dobrým nápadem, protože nikdo nepředpokládal, že do toho bude zatékat.

Ve městě je však těchto typů několik a je nutné zjistit jejich stav. Teď proto probíhá předběžná analýza, potom půl roku až rok bude probíhat podrobnější diagnostika a následně vznikne plán, jak se bude dál v případě mostů postupovat.

Kromě toho se také věnujeme dalšímu problému, kterým se stalo umrzání lidí bez domova na ulicích. Troufnu si říct, že se nám podařilo tento problém vyřešit zajištěním nouzového ubytování.