Lidé v zátopových pásmech dostanou zcela jasnou vizi,

Metro - 26. 2. 2003
tvrdí náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister

Téměř jeden a půl miliardy korun bude stát Prahu vybudování protipovodňových zábran. Hotové by měly být do poloviny roku 2005 a výrazně ochrání území
Holešovic, Karlína, Malé Strany, Sedlce, Troje, Radotína a Zbraslavi.

"Je to jedna z priorit vedení města. Peníze na protipovodňové zábrany se musí sehnat stejně rychle, jako se sehnaly na obnovu zatopeného metra," říká Jan Bürgermeister, náměstek primátora zodpovědný za územní rozvoj Prahy. Zároveň ale upozorňuje, že některé lokality se při nejlepší vůli nepodaří tímto způsobem ochránit. "I přesto ale potřebují mít lidé co nejdříve jasno, jak se mají o svou budoucnost v zátopových pásmech postarat," dodal Bürgermeister.

Jakým způsobem a v jaké podobě budete protipovodňové zábrany budovat?
Rozhodli jsme, že se protipovodňové zábrany budou stavět na výšku hladiny tak, jak ji narýsovala řeka Vltava při srpnové povodni s tím, že budou mít ještě
rezervu asi třicet centimetrů. Technické řešení bude stejné, jak ho Pražané poznali na Starém Městě, to znamená montované hliníkové stěny, v některých
případech se využijí stávající zdi, jenom se přemění na odolnější - to se týká například Kampy. Budovat se budou také valy. Tuto technologii využijeme
především v oblasti Karlína a v území na jih od Prahy.

Kolik budou tyto protipovodňové zábrany stát a jak budou dlouhé?
Zábrany budou dlouhé asi deset kilometrů. Jejich výška ale bude různá, půlmetrovou zídkou počínaje přes dvoumetrový val až po 3,5metrovou konstrukci
konče. Stát budou kolem 1,4 miliardy korun. Je to dost peněz, ale musíme je najít stejně, jako jsme je našli na opravu metra. Je to pro město priorita.

Budou protipovodňové zábrany chránit všechny lokality ve městě, které výrazně zasáhla srpnová povodeň?
Chceme k tomu dospět. Zatím ale stále zůstává složitou otázkou, co udělat s územím mezi řekou a těmito protipovodňovými liniemi. Je tam jak spousta aktivit, které tam zůstat nemohou, tak i stavby řádně zkolaudované a plně využívané v souladu s platným územním plánem. Například v oblasti Lahovic a Lahoviček je celá řada rodinných domků, které nejsme technicky schopni ochránit. Tam budeme
muset s vlastníky jednat, co bude dál. Buď si zvyknou žít s rizikem, že velká voda pro ně znamená zaplavení jejich majetku, anebo se rozhodnou ty lokality opustit a my jim budeme muset být schopni pomoc, aby si mohli najít místo pro bydlení někde jinde.

Jak jim chcete pomoci?
Jsme na začátku této cesty. Budu prosazovat, abychom vyšli z jednoduché úvahy. Lidé si tam stavěli své domky někdy od 20. a 30. let minulého století, mají je řádně zkolaudované a vždy se jim tam to bydlení povolovalo. Nemůžeme jim proto nyní způsobovat novou škodu. Stačila ta jedna od povodně. To znamená, že budeme hledat nějaké řešení, kde se přihlásíme k určité solidaritě za řešení jejich problémů. Jednání musí být individuální, zde musí ale pomoci i starostové dotčených městských částí.

Rodinné domky v Lahovicích ale nejsou jediným problémem...
My máme dvě složité linie, pro které se začínají zpracovávat studie a kde rozhodnutí o jejich dalším využití padne v průběhu tohoto roku. Za prvé musíme
promyslet možnou ochranu oblasti od Císařského mlýna dál na sever po levém břehu Vltavy k Sedlci včetně ochrany ústřední čističky odpadních vod na Císařském
ostrově. Za druhé není zcela jasné, jak táhnout povodňovou linii v Troji a do jaké míry ochránit zoologickou zahradu, zejména její spodní část. Dosud otevřený zůstává i problém některých průmyslových podniků na jih od Prahy, v okolí Radotína. Už nyní víme, že pro některé části území budeme muset zrušit platnost územního plánu a znovu promyslet jejich využití Ta diskuse je před námi, ale musí proběhnout co nejrychleji v průběhu následujících šesti měsíců.

Kdy tedy budou protipovodňové zábrany hotové?
Maximálně jsme zkrátili časový harmonogram přípravy projektu jejich výstavby. S výjimkou oblastí Sedlce a Troje by měly být hotové do konce roku 2004, v
Radotíně a na Zbraslavi v prvním pololetí 2005. Pokládáme za mimořádně důležité vrátit lidem do těchto území, která Vltava zaplavila, důvěru v bydlení, v investování a k opravám velkou vodou poškozeného majetku. Do konce roku 2004 proto chceme dokončit protipovodňovou ochranu Holešovic, Karlína, Malé Strany, Prahy 5 a Prahy 12. To samozřejmě neznamená, že v případě takové povodně, jakou
jsme si prožili loni v srpnu, bude v tomto území klid. Podzemní vody dál zůstanou problémem a sklepy se jistě opět zaplaví tak, jako na Starém Městě, ale
nemělo by už hrozit takové ohrožení domů a majetku, jehož jsme byli svědky nyní.

Kde očekáváte nejostřejší střety při projednávání změny využití území?
Nejvážnější problémy očekávám v územích mezi řekou a protipovodňovými liniemi, kde do budoucna chceme vytvořit rekreační zázemí centra města a kde některé
aktivity budou muset skončit. Jedno z takových míst bude v oblasti Rohanského ostrova. Bezesporu ale zde mohou zůstat stavby sloužící sportu a rekreaci za
jasně daných technických podmínek. Například zahrádkářská kolonie tam ale ve stávajícím rozsahu přežít nemůže. Místo ní počítáme s parkem s veřejnou zelení.

Dáte zahrádkářům možnost získat náhradu někde jinde?
Pokud si někdo bude chtít vybudovat zahrádku na jiném místě, je skoro povinností města mu takové území najít ve spolupráci s Českým svazem zahrádkářů. Je samozřejmě otázka, kolik lidí takové řešení uspokojí a zdali tento můj názor bude mít dostatečnou podporu i v zastupitelstvu města.
Mám ale pocit, že lidé postižení povodní nyní potřebují hlavně slyšet, na jakou ochranu svého majetku se mohou spolehnout ze strany města a o co se musí postarat sami.

Dokážete jim takovou jasnou vizi vůbec dát?
Musíme jim ji dát. Je nesmírně důležité, abychom byli schopni v co nejkratší době říci jasnou vizi a jasný časový horizont, jak postižená území musí do
budoucna vypadat. Tuto jasnou vizi musíme lidem sdělit nejpozději na začátku příštího roku. Někdy v roce 2005 chceme mít Prahu definitivně uklizenou po
povodni a ochráněnou před další možnou povodní.
Bude se moci v záplavových územích vůbec stavět?
V záplavových územích se stavět bude. Mezi řekou a protipovodňovými zábranami ale bude jejich ochrana nikoliv kolektivní, nýbrž individuální. Každý vlastník objektu či pozemku v takovém území bude muset nějak chránit svůj majetek. Bude muset mít svůj povodňový plán a vědět, co udělá, když přijde velká voda, aby měl škody co nejmenší. Pokud v tom území bude někdo chtít stavět, bude muset nejen
respektovat územní plán, navíc bude nutné splnit stanovené technické podmínky pro výstavbu speciálně stanovené pro záplavové území.

Kde se je dozví?
V městské vyhlášce, kterou v současné době připravujeme. Nyní se vyhodnocují připomínky k ní. Předpokládám, že nejpozději od letošního července by mohla začít platit.