Mrázovka a čtvrté céčko hlásí - 2.11.2001

Pravidelně přinášíme informace o dvou největších veřejných stavbách v hl. m. Praze, jedné stavbě pro dopravu hromadnou – o stavbě první části IV. provozního úseku trasy C metra a jedné stavbě pro dopravu individuelní – části městského okruhu Radlická – Strahovský tunel, známé spíše pod názvem tunel Mrázovka. Podrobné informace o postupech naleznete v přílohách této informace, zrovna tak, jako několik aktuálních fotografií, kterými se ještě naposledy vracíme k transportu tubusu metra přes Vltavu. Připomínáme, že pro obě stavby jsou otevřena informační střediska ( na metru každé úterý, na Mrázovce každou první středu v měsíci a tedy právě tento týden ) a že je možno se o stavbách dozvědět více i na internetu, kde je např. na adrese www.okruhsmichov.cz a na www.metroprojekt.cz možno virtuálně se stavbami projet.Radlická – Strahovský tunel.Ražby i nadále plynule pokračují na všech pracovištích. Tunel je dobře známý i v zahraničí, o čemž svědčí i frekvence návštěv: jen v posledních dnech tunel navštívili členové podvýboru pro dopravu německého Bundestagu a delegace města Berlína. I diskuse s těmito partnery ukázala, že starosti měst na celém světě jsou si velice podobné – růst individuelní automobilové dopravy, snaha převést větší část městského pohybu na dopravu hromadnou, snaha o dopravu bezpečnější, plynulejší a vstřícnější k životnímu prostředí.Často se v dotazech čtenářů internetových novin pražské radnice opakuje otázka, jak se na životě města projeví již uvedená skutečnost, že celý projekt je zpožděn o tři roky vlivem opakujících se odvolání odpůrců stavby. ( Původní termín zprovoznění celé soustavy staveb od Zlíchova až po ulici Plzeňskou byl totiž 30.9.2001 ). Zkusme tedy počítat:Celá trasa je dlouhá cca 3 km a dle rozborů by po ní mělo jezdit ve výhledu více, než 50 000 motorových vozidel za běžný pracovní den. Uvažujme, že v začátcích toto číslo bude nižší a dosáhne 40 000. Pracovních dní je v roce 252 a 112 dní je volných. Dopravní rozbory dokládají, že při dnech volna je na komunikacích asi o 40% vozidel méně. „Průměrný den“ je tedy 88% dne pracovního. Za rok by tedy automobily měly ujet na této komunikaci více, než 38 milionů vozokilometrů. (40000 x 0,88 x 362 x 3).A tak například: Pečlivé statistiky dopravních nehod v Praze ukazují, že na 1 milion najetých vozokilometrů je na běžné pražské silniční síti ročně 8 až 9 nehod. Na kvalitních komunikacích typu městského okruhu je na stejný počet vozokilometrů 2 až 2,5 nehod. Dá se tedy uvažovat, že při zprovoznění celého tahu Zlíchov – Plzeňská a tedy převedení dopravy z přetížené a nevyhovující uliční sítě na kvalitní komunikaci, ubude na každý najetý milion vozokilometrů zhruba 6 nehod. Ročně by se tedy mělo stát o 228 nehod méně. S těmito čísly se dá pracovat i dále, připomínáme jen některá statistická data: z celkového počtu nehod je 0,17% smrtelných, 1,26% jsou zranění těžká a 8,2% pak zranění lehká.Nebo:Při průměrné spotřebě 8 litrů na 100 kilometrů a při snížení spotřeby o 10% při jízdě na komunikaci, která umožňuje plynulý provoz se ušetří více, než 300 tisíc litrů pohonných hmot. A také například:Když se každá z 12 milionů jízd (40000 x 0,88 x 362) zkrátí o 3 minuty ( kdo dnes jezdí Smíchovem ví, že je to mnohokrát více ) ušetří motoristé 637 tisíc hodin svého času.Z ekonomických parametrů uvádíme pouze již publikovaný údaj a to, že jen vlivem inflace se stavba prodraží městskému rozpočtu takřka o 0,5 miliardy Kč. Existují samozřejmě i údaje, kolik stojí jedna dopravní nehoda, jedna smrt, a nebo jedna tuna emitovaných oxidů síry, či dusíku…..Statistiky jsou samozřejmě věc ošidná, pracují s chybami a je dobře znám výrok pana Winstona Churchilla a to, že věří pouze té statistice, kterou si sám vymyslel. Přesto tato čísla stojí za zamyšlení a jako odpověď je uvádíme, i když s vědomí, že život vždy složitější, než jakýkoliv výpočet.První část IV. provozního úseku trasy C Ještě naposledy se vracíme k největší události minulého měsíce a to k transportu tubusu metra přes Vltavu. Na obrázku 2 je vidět ještě tubus v hloubené jámě na trojském břehu, a to ve fázi, kdy byla jáma zaplavována vodou. Na prvním obrázku je již jáma zaplavena a nad tunel najíždí ponton, na který byla přední část tubusu zavěšena, zatímco zadní část se pohybovala po železobetonových kolejích na dně. Obrázek třetí již ukazuje cestu přes Vltavu. V čele jede člun, který sleduje cestu před tubusem - byl základnou pro potapěče. Tubus je pod vodou, nad hladinu vyčnívá pouze signalisační konstrukce podle které geodeti sledovali, kde se čelo tunelu nachází. Čtvrtý obrázek připomíná práci těch, kteří nebyli vidět – potápěčů. Po celou dobu transportu sledovali stav rýhy ve dně řeky i vlastní tunel.

Přílohy:
foto1-01112001.jpg (met)
foto2-01112001.jpg (met)
foto3-01112001.jpg (met)
foto4-01112001.jpg (met)
mrazovka-prehled3110.doc (met)
Týdenní přehled-IVC3110.xls (met)