Na něco jsem se zeptal, ono se to pak zhmotnilo

PRAŽSKÝ PRIMÁTOR TOMÁŠ HUDEČEK (TOP 09) ŘEKL PRÁVU:

* Rok se zase sešel s rokem, co v tom, který uplynul, bylo z pohledu pražského primátora nejvýznamnější?

Bohužel to byla přírodní katastrofa, která Prahu postihla v červnu a která naštěstí nedosáhla rozměrů z roku 2002. Ukázala, že město je velmi dobře materiálně vybaveno a že samotná instituce, která se o to má hlavně starat, odbor krizového řízení magistrátu, byla v rozkladu, a to jak personálně, tak procesně. Naštěstí skvěle fungovali hasiči, záchranná služba, policie, armáda i strážníci. Stojí mimo město, měl jsem při povodni ale chvílemi pocit, že by všechno nemělo stát na dvou náměstcích a jednom primátorovi. Respektive rozhodování ano, ale na základě podkladů odboru. Bylo to zcela naopak. Kdy bude kulminovat hladina, jsem počítal já. Byla to významná událost a mám pocit, že ji Praha docela zvládla.

* Nebyl pro vás ale rok 2013 také plný střetů? Postupně jste byl ve sporu s exprimátorem Bohuslavem Svobodou, exředitelem DP Milanem Křístkem, exprimátorem Pavlem Bémem a exředitelem magistrátu Martinem Trnkou.

Nikdy jsem si to tak neuvědomil, ale pravda to je. Nemyslím, že jedno s druhým úplně souvisí, i když společnou linkou je směr vývoje města. Mám o něm na základě výchovy a morálního přesvědčení asi jiné představy. Bývalý primátor Svoboda nebyl schopen domluvit se se svou stranou. Z příkladů Pražské plynárenské a tunelu Blanka plyne, že vnitřní rozpory a různé názory v ODS bránily vytvoření jednotného postoje vyjednavačů. Ukázalo se to být pro město naprosto destruktivní. Nesoulad mezi námi tedy vyplynul asi už z výsledků voleb a z ubývající podpory bývalého primátora v jeho straně.

* A dopravní podnik?

Šlo o hlavní tah na branku, který měl směřovat k vyjednání nových podmínek na smlouvu na dodávku tramvají. Současná smlouva hrozí tím, že se DP zadluží až do výše 15 miliard korun, a to pomíjím všechny podvody, které se o té smlouvě už veřejně píšou. Byl to tentokrát věcný rozpor, měl jsem vážný pocit, že tato priorita byla opomíjena.

* Jak si město s tramvajemi 15T stojí teď?

Mám pocit, že se jednání vyvíjejí dobrým směrem. Je to ale také tím, že DP se pod novým vedením začíná profesionalizovat. Začíná odborně zvažovat, jestli se jednání mají vést spíš konfrontačně, spíše domluvou, anebo novým směrem ke zlevnění kontraktu. Tyto zprávy na mě působí dobře. Budeme ale jásat až ve chvíli, kdy bude dojednáno. A koho jste ještě zmiňoval?

* Béma. Pavla Béma.

Konfrontace s předposledním primátorem je v podstatě na denním pořádku, protože všechny problémy, na které na magistrátu narazím, vedou do jeho období. Na objednávky z let 2006 a 2007 se nedá reagovat jinak, bylo to prostě megalomanské vyhazování veřejných prostředků. Faktury a právní nesrovnalosti chodí opravdu v těchto dnech. Mohu si myslet, že chodily už v letech 2010, 11 a 12, jenže ODS nemohla na sebe kydat hnůj za minulost. Problémy byly, neobjevily se dnes, ale dnes nám nic nebrání je zveřejnit. Čtvrtý konflikt, s panem Trnkou, je v podstatě s tím předchozím totožný.

* Menšinová rada TOP 09 stojí od června na ČSSD, její hlasy mají rozhodující váhu. Mohou žádat, ať kohokoli vyhodíte z kola ven, jako v případě radní Evy Vorlíčkové. Nezbývá vám než vyhovět?

Je to otázka domluvy, z kola ven, jak říkáte, nakonec nikdo nešel. Koaliční partner neexistuje, vždycky, když se jedná o menšinovou radu, to hrozí. Uvidíme, jestli se nám podaří potíže překonat. Myslím ale, že Pražané by Prahu nepoznali, kdyby se na nejpalčivějších problémech jako v uplynulém půlroce pracovalo v předchozích dvou letech.

* Může Prahu v příštím roce potkat blackout, rozsáhlý výpadek elektřiny, který se má v únoru cvičit?

Nikdy jsem to neventiloval, ale když jsem se zhruba od května do října v oblasti bezpečnosti na něco přirozeně zeptal, ono se to pak v podobě katastrofy zhmotnilo. Čtyři dny před povodní jsem se zeptal, jestli máme kompletní zábrany a jak dlouho bude trvat jejich postavení. Nikdo v tu chvíli nečekal, že je vzápětí budeme skutečně stavět. Krátce poté jsem se zeptal, zda jsme dobře zásobeni proudem. Byl jsem ubezpečen, že počet trafostanic je dostatečný. Asi týden po tom vyhořela trafostanice na Chodově a vedlejší se zrovna opravovala. Dlouho jsme jeli ve velmi nouzovém režimu, policisté hlídali ostatní rozvodny. Praha byla jen krůček od toho, že by byla na ne zanedbatelný počet hodin ve velkém rozsahu bez proudu. Krátce poté jsem se zeptal, jestli se bez proudu domluví složky záchranného systému. Byl jsem ubezpečen, že vysílačky jsou odstřiženy od veřejné sítě, že se vždycky domluvíme. Asi týden po tom se odbor krizového řízení telefonicky omlouval, že zkolaboval počítačový systém a na něj napojený systém vysílaček. A také znovu řešíme blackout, v západní Evropě se říká, že otázka zní, kdy to přijde, nikoli zda to přijde. Velká města jsou k tomu náchylná, všichni už například v létě mají klimatizace, že to reálně hrozí. Jde o jeden z hlavních úkolů správy města, většina jeho chodu běží docela sama. Je třeba mít důkladně nachystáno, kdo velí, odkud přijíždí, kde je základní tým lidí, který to bude řešit. Pokud po mně má něco zbýt, tak tady toto. I povodeň ukázala, že toto bylo v absolutním rozkladu.