Pořad Den podle... Petra Šimůnka: Španělsko truchlí po teroristickém útoku a hledá podezřelého útočníka. Jak je proti podobným útokům chráněna/nechráněna Praha?

Petr Šimůnek, moderátor: Celé Španělsko truchlí a taky hledá 18letého Moussu Oukabira, podezřelého ze včerejšího teroristického útoku. Při něm přišlo o život 14 lidí, 17 dalších je v kritickém stavu, celkově je téměř stovka lidí zraněna. Mezi oběťmi jsou Španělové, Italové, Rumuni, Holanďani, mezi zraněnými pak Francouzi, Němci a lidé dalších národností z celého světa. O tom, že by mezi nimi byli čeští občané, naštěstí nejsou žádné informace (vypadá to, že nikoliv). Útok, který je připisován islamistickým džihádistům a jako obvykle se k němu přihlásil IS/ISIS (Islámský stát), vyvolává znovu otázku, jestli se moderní Evropa může podobným útokům vůbec bránit, nebo dokonce vyhnout. Jak by se to mohlo udělat? To je otázka pro Oldřicha Bureše, vedoucího Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity. Může tomu Evropa (velká města, turistická centra) nějak zabránit, aby se takové věci stávaly?

Oldřich Bureš: Stoprocentně se bohužel teroristickým útokům, obzvlášť tohoto typu, kdy pachatelé jsou ochotni obětovat svůj vlastní život, předejít nedá. Teroristé mají vždy výhodu překvapení a ty cíle, které mohou zasáhnout, jsou tak početné a široké, že uchránit všechno a všechny bohužel nelze.

Petr Šimůnek, moderátor: Když se tomu nemůžeme stoprocentně vyhnout, dá se to aspoň nějak omezit? Jasně – prací zpravodajských služeb, policie apod. Ale mohou se města nebo ta turistická centra bránit nějak preventivně?

Oldřich Bureš: Škála těch protiteroristických opatření je skutečně široká. Minimálně už od útoku 11. září 2001 v Americe je to v podstatě otázka, která je kladena stále dokola... Ta škála opatření je široká, konkrétně u těchto útoků v těch městech samozřejmě jsou ty fyzické bariéry a otázka samozřejmě je, kde všude je chceme rozmisťovat a jak to pak, řekněme, blokuje ten běžný život v těch městech. Ukazuje se třeba v Londýně, že i když se zabarikádovaly podobně značné části toho centrálního Londýna, tak v nedávných měsících došlo k útokům v částech, kde ještě ty bariéry nastaveny nebyly, a nastavit je v těch větších městech všude není možné. Takže z mého pohledu je klíčové to, snažit se předcházet tomu, aby lidé vůbec chtěli teroristické útoky tohoto typu páchat, což je ale velmi komplexní otázka příčin terorismu a radikalizace. A v tomto ohledu zatím víme pouze, že ty motivy jednotlivců pro páchání násilí a za politické účely jsou tak rozdílné a rozdílní lidé ve stejných podmínkách a lokalitách se k tomu uchylují a neuchylují, takže bohužel převádět nějaká konkrétní doporučení do praxe je stále velmi složité.

Petr Šimůnek, moderátor: Dá se čekat, že po tomto útoku v Barceloně zase zesílí volání po větším omezení svobody pohybu celkově v Evropě, po prověřování, kdo vlastně v Evropě žije, kdo sem přijíždí?

Oldřich Bureš: Já si myslím a doufám, že nikoliv. Je dlouhodobou otázkou svoboda versus bezpečnost, možná bychom tam mohli dostat i spravedlnost, která vyvstává po každých teroristických útocích... Jedno z možných opatření je vždycky mít více pravomocí pro tajné služby, policii i více policistů, nicméně opět platí, že nemůžeme policistu postavit všude, a co se týče těch opatření, tak potom vyvstává otázka, v jaké společnosti chceme žít – jestli chceme kontrolovat všechno anebo jestli se raději smíříme s tím, že stoprocentní bezpečnost a ochrana není možná. Ale žádné jednoduché odpovědi na to neexistují – různé společnosti si na to odpovídají různě.

Petr Šimůnek, moderátor: Podle jednoho z posledních výzkumů společnosti Chatham House více než polovina lidí v Evropě si přeje, aby byl uplatněn kompletní zákaz na migraci lidí z muslimské části světa. Je tohle řešení?

Oldřich Bureš: Já si myslím, že minimálně krátkodobě to není řešení a ani to není ten skutečný problém. Mezi těmi imigranty, kteří jsou nejčastěji ze Sýrie, popř. z Blízkého východu, bylo několik jedinců, kteří se podíleli prokazatelně třeba na přípravě teroristických útoků v minulých letech v Paříži a později v Bruselu, nicméně je potřeba říct, že z těch milionů lidí, kteří do Evropy přišli, jsou to jedinci, maximálně desítky jedinců. Na druhou stranu je samozřejmě dlouhodobý problém, jak tyto imigranty budeme integrovat. Ze stávajících vědeckých výzkumů vyplývá, že Evropě se to příliš nedařilo, a potomci těch imigrantů z minulých vln, to znamená ze 70. let, případně z 80. let, a jejich děti, případně vnuci, v dnešní době výrazně častěji než běžní Evropané páchají ty teroristické útoky. Pravděpodobně to mohou být i ty, o kterých se bavíme nyní – v Barceloně. Tam se jednalo, dle dosavadních údajů, o tři Maročany a pouze jednoho Španěla.

Petr Šimůnek, moderátor: A jak je to vlastně v ČR? Tady máme málo migrantů, i z muslimských zemí, málo muslimů obecně, ale přeci jen – Praha je 5. nejnavštěvovanější město v Evropě – znamená to, že se Praha také může stát potenciálně cílem? Protože je tady každoročně několik milionů turistů (přes 6 až 7 milionů turistů).

Oldřich Bureš: Potenciálně se cílem může stát jakékoliv město, resp. v podstatě cokoliv. Teroristé si vybírají ty cíle podle toho, aby maximalizovali jednak mediální pozornost a jednak, aby měli ten moment toho překvapení... Takže paradoxně pokud se zaměříme více na ochranu např. letišť, tak tím pádem můžeme teroristy přimět, aby útočili na jiné cíle, které tak ochráněné nejsou. Ale z hlediska relativního porovnání Praha vs. Paříž nebo vs. Londýn nebo jiná velká města Západní Evropy si dovolím tvrdit, že Praha je relativně bezpečné město.

Petr Šimůnek, moderátor: Přesto, že, jak jsem říkal, v žebříčku nejnavštěvovanějších měst je pátá, právě po místech, která už teroristické útoky zažila – Paříž, Londýn, Barcelona, Istanbul...

Oldřich Bureš: Ano, ale podíváme-li se na historii těch teroristických útoků, počty radikalizovaných osob, případě počty tzv. zahraničních bojovníků, což jsou občané států EU (Evropská unie), kteří odešli do Sýrie, případně do Iráku bojovat v řadách IS/ISIS (Islámský stát) a někteří se (uvádí se až 30 %) vracejí, tak v tom ČR naštěstí nijak na špici není. Takže co se týká rizika teroristických útoků v ČR, tak podle veřejných/dostupných údajů tajných můžeme soudit, že bezpečnostní situace ČR je stále poměrně dobrá.

Petr Šimůnek, moderátor: A stejnou otázku – jak a jestli bude na události v Barceloně nějak reagovat i Praha, jsem položil pražskému radnímu pro bezpečnost Liboru Hadravovi.

Libor Hadrava: Praha pochopitelně spolupracuje s Policií ČR, která je určena na boj s terorismem. Když se toto stalo v Berlíně, tak víte, že byla v Praze provedena bezpečnostní opatření, tj. Praha zareagovala, a to v součinnosti s Policií ČR. Byly instalovány tzv. city bloky, a to v místech, kde je největší koncentrace osob. I na to jsme teď připraveni s tím, že budeme reagovat na to, co nám policie řekne, protože my nedisponujeme tajnou službou, nedisponujeme informacemi o tom, zdali něco hrozí nebo ne. Ale jak řekl pan předseda vlády a ministr vnitra, zatím tyto informace nemají.

Petr Šimůnek, moderátor: Přece jen člověk nemusí být velký analytik, aby se nepodíval na statistiky: Praha je 5. nejnavštěvovanější město Evropy, patří mezi 20 nejnavštěvovanějších měst z celého světa. V té čtveřici měst před námi (Londýn, Paříž, Barcelona, Istanbul) se už bohužel něco stalo, všude už bohužel byl nějaký útok. Znamená to, že Praha by mohla být na řadě? Uvažujete takto?

Libor Hadrava: Já tyto informace nemám. My jsme pochopitelně závislí na tom, co nám řekne Policie ČR.

Petr Šimůnek, moderátor: Tak jinak: Znamená to pro vás, že musíte být daleko opatrnější a že budou ta bezpečnostní opatření možná větší, než byla dosud – možná větší, než byla reakce na ten Berlín?

Libor Hadrava: Jak jsem uvedl, my máme připraveno opatření, tak jak bylo v reakci na ten Berlín, dokonce jsme to udělali vlastními silami, má to Správa služeb, a společně i s IZS (Integrovaný záchranný systém) dokážeme zareagovat ještě rychleji.

Petr Šimůnek, moderátor: Auto jako zbraň – to je nová věc v teroristických útocích právě v Berlíně, v Nice, ale taky v Londýně. Je Praha v tomhle tom stejně zranitelná jako ta ostatní města, nebo méně? Nebo co můžete dělat, aby byla méně zranitelná?

Libor Hadrava: Jak jsem řekl úvodem: Jde o to, že my spolupracujeme s policií, to znamená s Krajským ředitelstvím Policie ČR. V reakci na to, co se teď stalo, jsme o to víc na přímém spojení s ředitelem a ostatními složkami.

Petr Šimůnek, moderátor: A že by se teď okamžitě někde rozmisťovaly bloky nebo něco podobného, o tom se neuvažuje?

Libor Hadrava: O tom se teď neuvažuje. Nemáme informace, že je to potřeba. My sami od sebe toto nečiníme, a to z těchto důvodů: Za prvé nechceme omezovat občany a návštěvníky Prahy a zase – je to na součinnosti s policií.

Petr Šimůnek, moderátor: Čili teď nemáte žádné informace, a tím pádem nechcete nic speciálního dělat – jenom v reakci na Barcelonu?

Libor Hadrava: Ano. Jsme pochopitelně připraveni zareagovat – jsme připraveni tyto bloky instalovat, s tím problém nemáme, ale je to v součinnosti s Policií ČR.

Petr Šimůnek, moderátor: Když budu trošičku protivný – v Barceloně taky včera neměli žádné informace o tom, že se něco chystá... A kdyby tam bývaly ty bloky byly, tak asi na tom mohli být s bezpečností lépe...

Libor Hadrava: Můžu-li hovořit za sebe, resp. za radního pro bezpečnost, my vytipovaná místa máme – to bylo řečeno už v úvodu – a bylo to vidět i v reakci na Berlín... Nechceme v občanech a návštěvnících Prahy vzbuzovat strach. A toto určitě nechce ani Policie ČR. Já plně chápu vaši otázku, ale jak bylo řečeno odborníky ze stran zpravodajských služeb, ať je to pan senátor Bublan, nikdy nedokážeme tyto útoky úplně eliminovat.