Pražský ústav památkové péče je proti zasypání studní v metropoli
Mladá fronta Dnes - 25. 8. 2000
Praha (kla) - Pokud se Pražská vodohospodářská společnost, jejímž stoprocentním akcionářem je město, rozhodne zasypat veřejné studny, jen stěží může očekávat souhlas památkářů. Byla by to škoda, shodli se lidé z Pražského ústavu památkové péče a míní v nejbližších dnech vydat nesouhlasné stanovisko.
"Z principu s tím nesouhlasíme. Jednak z památkových důvodů, protože řada studni má dekorativní funkci a bez vody by působily hluše. Ale i kvůli změně vlhkosti. I když voda ze studní není pitná, dá se jí třeba zalévat," sdělil ředitel Pražského ústavu památkové péče Ladislav Špaček.
Vodohospodářská společnost předpokládá, že letos a v příštím roce zasype štěrkopískem ty z více než sto dvaceti veřejných studni, o které nebude mít nikdo zájem. Město se tohoto majetku březnovým rozhodnutím zastupitelstva vzdalo. Společnost tyto vodní zdroje nyní nabízí jednotlivým městským částem a soukromým majitelům pozemků, na nichž stojí. "Zatím nám odpověděly jen některé městské části, přičemž asi polovina z nich má o studny zájem," potvrdil ředitel správy majetku vodohospodářské společnosti Jiří Kubát.
Pražský ústav památkové péče, jehož vyjádření předchází rozhodnutí památkářů magistrátu, však nesouhlasí s likvidaci ani jediné studny na území Pražské památkové rezervace. Podle radního Miloše Máši nikdo dosud o rušení studen nerozhodl. Vyjádřil se tak i přesto, že vodohospodářská společnost rozeslala obvodním úřadům a památkářům žádost o vyjádření, v níž uvádí, že s městem projednala likvidaci studen. "Byl to jen první krok k řešení problému, jak naložit s nepotřebným majetkem," konstatoval Máša. "O osudu studní, z nichž značná část svému účelu neslouží, ještě rozhodnuto není," dodal. Využít tyto studny, které nejsou napojeny na městský vodovod a voda v nich není pitná, je podle něho problematické. Kdyby je například chtěli začít využívat hasiči, potřebovali by mít v ruce zkoušku vydatnosti studen. Ta podle radního stoji asi padesát tisíc korun.
Praha (kla) - Pokud se Pražská vodohospodářská společnost, jejímž stoprocentním akcionářem je město, rozhodne zasypat veřejné studny, jen stěží může očekávat souhlas památkářů. Byla by to škoda, shodli se lidé z Pražského ústavu památkové péče a míní v nejbližších dnech vydat nesouhlasné stanovisko.
"Z principu s tím nesouhlasíme. Jednak z památkových důvodů, protože řada studni má dekorativní funkci a bez vody by působily hluše. Ale i kvůli změně vlhkosti. I když voda ze studní není pitná, dá se jí třeba zalévat," sdělil ředitel Pražského ústavu památkové péče Ladislav Špaček.
Vodohospodářská společnost předpokládá, že letos a v příštím roce zasype štěrkopískem ty z více než sto dvaceti veřejných studni, o které nebude mít nikdo zájem. Město se tohoto majetku březnovým rozhodnutím zastupitelstva vzdalo. Společnost tyto vodní zdroje nyní nabízí jednotlivým městským částem a soukromým majitelům pozemků, na nichž stojí. "Zatím nám odpověděly jen některé městské části, přičemž asi polovina z nich má o studny zájem," potvrdil ředitel správy majetku vodohospodářské společnosti Jiří Kubát.
Pražský ústav památkové péče, jehož vyjádření předchází rozhodnutí památkářů magistrátu, však nesouhlasí s likvidaci ani jediné studny na území Pražské památkové rezervace. Podle radního Miloše Máši nikdo dosud o rušení studen nerozhodl. Vyjádřil se tak i přesto, že vodohospodářská společnost rozeslala obvodním úřadům a památkářům žádost o vyjádření, v níž uvádí, že s městem projednala likvidaci studen. "Byl to jen první krok k řešení problému, jak naložit s nepotřebným majetkem," konstatoval Máša. "O osudu studní, z nichž značná část svému účelu neslouží, ještě rozhodnuto není," dodal. Využít tyto studny, které nejsou napojeny na městský vodovod a voda v nich není pitná, je podle něho problematické. Kdyby je například chtěli začít využívat hasiči, potřebovali by mít v ruce zkoušku vydatnosti studen. Ta podle radního stoji asi padesát tisíc korun.
25. srpna 2000
25. srpna 2000