Primátor Svoboda: Taky jezdím na kole, ale ne v Praze. Cyklopruhy nesmí ohrožovat řidiče ani cyklisty

Na podpis koaliční smlouvy si Praha musela počkat čtyři měsíce. Dlouhá vyjednávání by ale podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) měla zajistit, že bude koalice stabilní. „Máme stejný cíl, jenom jinou cestu,“ ujišťuje v pořadu K věci. ODS už před volbami mluvila o tom, že zruší část cyklostezek. „Jeden druh dopravy nemůže bránit druhému. Je rozumné udělat cyklopruhy tak, aby ohrožení cyklistů bylo co nejmenší a neohrožovali ani řidiče,“ dodává.

Byl jste primátorem už v letech 2010 až 2014. V čem je to teď jiné než tehdy?

Tuto otázku dostávám často, ale princip je stejný. Říká se, že nikdy nevstoupíš do stejné řeky. Z toho všichni vychází, ale ta řeka není nikdy stejná, je úplně jiná. To, do čeho jsem přišel, je něco úplně jiného, než co bylo v roce 2010.

A v čem?

Takový jednoduchý příklad. V roce 2010 jsem vlastně nedělal nic jiného, než bojoval o peníze. Tou dobou žádné nebyly. My jsme stavěli tunely, měli jsme obrovsky rozestavěno. Každý týden jsem prosil generálního ředitele Metrostavu, ať ještě počká. On stavěl vlastně na dluh.

Celá éra primátora byla boj o každou korunu, abychom mohli pokračovat s tím, co jsme dělali. Bezesporu je to do dneška největší stavební věc, kterou máme. Kdybychom ji neměli, tak by se Praha už opravdu ucpala a nejezdila.

A dnes je to jinak. Peníze jsou, ale nejsou rozjeté a realizované projekty. Namátkou řeknu zastřešení Spořilovské spojky. O tom se hovořilo už za mého primátorování a do dneška to není.

Takže to je věc, na kterou si chcete došlápnout?

Spořilovská spojka je samozřejmě jedna z těch věcí, ale obecně platí, že chceme, aby se posunul vnější i vnitřní okruh dál. Abychom dosáhli toho, že na financování vnitřního okruhu bude spoluúčast státu. Jako to je v jiných městech.

Pravda je, že Praha je výjimečné město, je to hlavní město této republiky. Spoustu věcí zajišťujeme pro celý stát. Všechny ambasády, všechny věci mezinárodního významu jsou v Praze a my je musíme obsloužit, musíme to profinancovat. Myslíme si, že příspěvek na vnitřní okruh by byl smysluplný.

A zrovna tak budeme tlačit na to, aby stát vykupoval pozemky vnějšího okruhu. Pokud nebude mít Praha vnější a vnitřní okruh, nebude funkční a nebude nikdy taková, že by mohla uzavřít své centrum proti vjezdu nájezdníků.

‚Hřiba jsem zkoušel u státnic‘

Hodně se spekuluje o tom, jak bude nová koalice na magistrátu stabilní. My jsme vždycky pociťovali mezi vámi a panem Hřibem určitý ‚napnelismus‘. Jak to uděláte, abyste spolu vyšli?

Třeba si vzpomeneme na jeho studijní léta. Já jsem ho učil a zkoušel jsem ho u státnic.

To je od té doby, ten napnelismus?

To není, on to uměl. Musím říct, že měl za jedna.

Problém toho napnelismu přichází samozřejmě v okamžiku, kdy máte někoho jako protivníka, máte koalici a opozici. Tam samozřejmě fungují napnelismy a silná slova. Ale podstata vzniku koalice je v tom, že dokážete všechny tyto věci překonat. My jsme měli možnost hezky dlouho, čtyři měsíce.

Za tu dobu jsme zjistili, že máme řadu věcí, které jsou společné. Máme stejný cíl, jenom jinou cestu, jak k němu dojít. A najednou se ten napnelismus mění. Když skutečně máte vůli Prahu někam posunout, společné cíle vás sjednotí.

Kauza Marvanová

Vyloučili jste z klubu Hanu Marvanovou. Vy jste prohlásil, že už nemá vaši důvěru, ona má ale na starosti audity v kauze Dozimetr. Jak tedy vidíte další spolupráci?

My jsme ji nevyloučili, to není správné slovo. Ona není náš člen a nikdy nebyla členka naší strany, pouze na kandidátní listině. Podpořili jsme ji ve volbách, byla na každém billboardu. Všude, kam jste se podívala.

Tak škrtli, ne vyloučili.

Tak. A problém Dozimetru a auditu samozřejmě bude dál řešen. Máme na to všechny cesty, jak to udělat. V současné době probíhá jednání o tom, že budeme znovu vyjadřovat, co chceme auditem prošetřit. Rozsah pracovišť bude větší, než byl dosud. V rámci toho samozřejmě dochází v nové koalici k určité dohodě o tom, jak se to bude dělat, kdo to bude dělat, kdo to bude zadávat.

A kdo to bude dělat? Paní Marvanová už tedy ne.

Já v tuto chvíli ještě nevím, dokonce to ani nemohu říct, protože jsme se dohodli, že vytvoříme pracovní skupiny, které tyto věc dohodnou. Konkrétně pro dopravní podnik, pro energetiku.

Takže je to v běhu.

Je to v běhu, velmi intenzivně. Je to otázka poslední rady, kde jsme o těchto věcech hovořili. Jsou nastartované a já předpokládám, že do konce března bude jasno, jakou technikou to poběží.

Téma pro billboardy? Zatím ne

Vy jste měli už dvě rady, ale vlastně jste neprojednali nic převratně zásadního. Kdy začnete?

Víte, já jsem přesvědčen o tom, že rady a zastupitelstva jsou činnosti, které musí být kvalitní, musí mít něco, co do jednání. Není podstatné, abychom se dohadovali, že někde vyměníme deset metrů za to, že si tam někdo postaví garáž a my za to získáme dva záhonky růží. Tím se zabývá zastupitelstvo, tím se tráví jednání rad.

Čili v mé představě rada i zastupitelstvo jedná o věcech, které jsou zásadního charakteru, které nelze řešit operativně nebo zkráceně. Z tohoto pohledu vlastně musím konstatovat, že jsme žádné silné téma, které bychom mohli vystavit na billboardech, neřešili. Řešili jsme skutečně věci obyčejné, ale jistě také věci důležité. Třeba například to, jak budeme dál pokračovat s audity.

To jsou všechno věci, které vyžadují, aby se na nich nově vzniklá koalice shodla. Není jistě žádný problém říct, že budeme maximálně podporovat výstavbu metra a kolejovou dopravu, ale musíme si říct, jak a kdo to bude mít na starost.

Já mám na mysli to, že jste ještě neobsadili místa v dozorčích radách v městských firmách. Zajímalo by mě, kdy se na to vrhnete, protože to asi také není jednoduché pro městské firmy.

Já si myslím, že vám mohu říct zprávu, která nevím, jestli je potěšující, ale nominace lidí je hotová. Ty seznamy existují, procházejí zpětnou diskusí v jednotlivých částech naší koalice, a pokud bude finální podoba odsouhlasena všemi stranami, nastoupí do funkce.

Uvedení do funkce má několik typů. Jsou firmy, kde dozorčí rady končí, mají doběh do listopadu, čili tam to bude navázáno na tento čas. Tam, kde to není a zbývala by ještě dlouhá doba, konkurzy necháme proběhnout nezávisle na termínu.

Nebezpečné cyklopruhy

ODS avizovala před volbami, že zmizí některé úseky takzvaných sebevražedných cyklopruhů v Praze. Vy jste nedávno prohlásil, že další výstavba pokračovat bude. Co se tedy bude dít? Které cyklopruhy zmizí a které přibudou?

Já principiálně vycházím z toho, že občané Prahy jsou svobodní lidé a mají svobodnou volbu, jaký typ dopravy preferují a jak se chtějí dopravovat. Někteří autem, někteří na kole, někteří pěšky, někteří hromadnou dopravou.

Já jezdím převážně autem, protože je to pro mě jediné řešení, abych to stihl. Jezdím elektromobilem, abych nezatěžoval ovzduší. Také jezdím rád na kole, ale upřímně řečeno, ne po Praze. Když tak vyjedu z Braníka, kde mám ordinaci, tak ven z Prahy.

Problém je, že není možné, aby jeden typ dopravy bránil druhému. Je rozumné udělat cyklopruhy tak, aby ohrožení cyklistů bylo co nejmenší, ale zároveň cyklopruhy nesmí ohrožovat řidiče. Stane se, že jim najednou cyklopruh křižuje nájezd na dálnici, a to prostě není možné, tam k nějakému neštěstí musí dojít.

Rozhodování o tom, jak namalovat cyklopruhy, je nejenom politické ve smyslu, že někdo preferuje cyklistiku. Jednak je to špatně, protože má preferovat všechny druhy dopravy. Zároveň nemůžete mít cyklopruh, který bude hezky namalovaný a široký okolo silnice, kde je povolená rychlost 120.

To je Rozvadovská spojka na Plzeňské ulici, tam je to také úplný nesmysl. Pak je neuvěřitelný nájezd na Hlávkův most.

Přesně jmenujete to, kam já bych na kole nejel.

Tyto pruhy tedy vygumujete ještě letos, pane primátore?

Já si myslím, že do konce roku zásadním způsobem. V centru je to s cyklistikou složité, Praha není rovina jako Amsterdam. Znamená to skutečně jezdit do kopce. Zároveň Praha není asfaltová, takže cyklisté jezdí po kostkách, vjíždí do kolejnic. Tohle všechno musí být vyřešené.

Nemůžeme mít cyklopruh, který jen tak navazuje na koleje, to prostě nejde. A všechny tyhle věci musíme změnit a udělat to tak, abychom cyklistům zajišťovali nejenom to, že mohou jet, ale že mohou bezpečně jet. To samé musíme zajistit řidičům automobilů. Že je cyklista nebude ohrožovat tak, že budou v riziku. Rovnováha tam musí být v maximální možné míře.

Spory o areál Bohdalec

Kolem areálu Bohdalec to teď vře, Praha se hádá se státem, kdo tam bude stavět byty. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zastavil dlouho dojednávanou výměnu pozemků mezi státem a Prahou. Co bude s tímto lukrativním místem, kde mají vyrůst stovky bytů?

Už jsem s ministrem Stanjurou jednal, je to velmi čerstvá zpráva, protože je to informace z minulého čtvrtka, jestli se nemýlím.

Na celé problematice směny pozemků, ať je to otázka Bohdalce, Karlínských kasáren, nebo Bulovky, jsme se víceméně shodli, a ten sporný úsek na Bohdalci není tak úplně sporný. Stát má představu, že by tam stavěl vzorové sídliště, kde by zkusil zorganizovat financování té stavby cestou finančních ústavů, konkrétně České pojišťovny. Postavený areál by se potom stal areálem pro bydlení ve všech kategoriích, které jsou potřebné.

Máme úplně stejnou představu ohledně Bohdalce. Dohodli jsme se, že se tam stavět má a musí. Může tam vzniknout velmi zajímavé městečko ve městě, které není na okruhu. Dohodli jsme se, že ho budeme financovat společně, každý tam budeme mít svůj kus, který si postavíme.

To znamená, že část bude patřit státu a část bude patřit Praze?

To je složitější otázka, na tom se skupina našich ekonomů a ministerských kruhů domlouvá. Jak to vlastně bude, kdo bude majitelem těch domů, jestli se budou prodávat, pronajímat, dlouhodobě najímat. Nad variantami, jak bude majetek uplatněn, budeme diskutovat.

Naše představa je taková, že v nějaké podobě by ti, kteří domky získají, měli být takovými zadluženými kvazimajiteli. Stejně jako to bylo na starém Spořilově, který se také vystavěl s pomocí banky nebo pojišťovny, kde všechny domy v různé kvalitě a různé ceně byly domky, které si postavili drobní střadatelé, kteří do toho dali své drobné peníze, a pojišťovna to doplatila. Potom se u pojišťovny vypláceli a postupem doby, relativně velmi krátké, se stali majiteli těch domků a do dneška tam žijí, už ve třetí generaci.

Takže to bude tento model.

Tento model bychom preferovali a budeme hovořit s ministerstvem o tom, jak to udělat, aby to takto fungovalo. Samozřejmě je tam problém, že bude nutné, aby se město za ty lidi v nějaké podobě zaručilo pro pojišťovnu. Nebo stát bude nést záruku. To už jsou věci technického rázu, které vyřeší lidé, kteří velkým penězům rozumí.