Rada souhlasila s návrhem na udělení čestného občanství čtyřem osobnostem

/zpráva z 19. jednání Rady hl. m. Prahy 24. května 2016/

„Je mi velkou ctí, že mohu na udělení čestných občanství hlavního města Prahy navrhnout tyto čtyři skutečné osobnosti naší kultury. Každý z nich svým velkým dílem přispěl ke statutu Prahy jako metropole s vysoce rozvinutou kulturní scénou a každý také prokázal občanskou statečnost v nepříznivých dobách. Jak jejich dílo, tak i jejich postoje nám mohou být bezezbytku vzorem i dnes,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Udělení čestného občanství hl. m. Prahy paní Kamile Moučkové je oceněním veřejně vyjádřeného občanského postoje v souvislosti s okupací Československa dne 21. srpna 1968 a zvláštním projevem úcty a oceněním uměleckého přínosu a zásluh o rozvoj rozhlasového a televizního vysílání. Kamila Moučková byla první hlasatelkou nově vzniklých Televizních novin, jež se začaly vysílat od 1. ledna 1957. Během Pražského jara a při následném obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání televize i rozhlasu. V roce 1970 byla z Československé televize propuštěna, angažovala se v disentu a stala se jednou z prvních signatářek Charty 77. Po pádu komunistického režimu se Kamila Moučková vrátila zpět na televizní obrazovky a spolupracovala také s dalšími médii, především s Rádiem Svobodná Evropa. V současné době je stále aktivní, píše knížky a jezdí na besedy.

Udělení čestného občanství panu Ivanu Klímovi je zvláštním projevem úcty a oceněním mimořádných zásluh v oblasti literatury a šíření věhlasu hlavního města Prahy ve světě. Pan Ivan Klíma se v Praze narodil, studoval, žije zde a působí. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru čeština a literární věda. Po absolutoriu v roce 1956 nastoupil jako redaktor časopisu Květy. V letech 1959 až 1963 pracoval v nakladatelství Československý spisovatel. Poté psal do Lidových novin, Literárních listů, do časopisu Květen, Plamen či Orientace. V rámci svého působení v samizdatu se podílel na založení a fungování Edice Petlice, která zprostředkovávala významnou část samizdatové produkce, a současně přispíval i do samizdatového časopisu Obsah. Po roce 1989 byl pak Ivan Klíma spoluzakladatelem Obce spisovatelů a v letech 1990 až 1993 předsedou českého centra Pen-klubu. V současně době je spolu s Milanem Kunderou a Patrikem Ouředníkem nejpřekládanějším žijícím českým autorem.

Udělení čestného občanství panu Jiřímu Suchému je zvláštním projevem úcty a oceněním uměleckého přínosu a zásluh o rozvoj pražské kulturní scény. Jiří Suchý v Praze od svých pěti let žije, studoval zde a dosud zde působí. V roce 1958 se podílel na založení Divadla Na zábradlí, pro které napsal svou první hru Kdyby tisíc klarinetů. O rok později založil Jiří Suchý společně s Jiřím Šlitrem a Františkem Havlíkem nové divadlo nazvané Semafor, které se stalo skutečnou legendou. Jako nestraník byl po roce 1970 nucen z funkce ředitele Semaforu odstoupit, v divadle však působil dál. Porevoluční doba znamenala pro Jiřího Suchého jakousi renesanci. Stal se opět ředitelem Semaforu. K jednomu z vrcholů jeho kariéry patří uvedení hry Dobře placená procházka v režii Miloše Formana na prknech Národního divadla na jaře roku 2007.

Udělení čestného občanství panu Olbramu Zoubkovi je zvláštním projevem úcty a oceněním mimořádných zásluh v oblasti výtvarného umění a šíření věhlasu hlavního města Prahy ve světě. Olbram Zoubek se v Praze narodil a spojil s ní také svůj osobní i profesní život. Je absolventem Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Poprvé vystavoval v roce 1946 s kolegy z VŠUP. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi a specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. Restauroval barokní sochy ve Vrtbovské zahradě Pražského hradu, sgrafita míčovny Pražského hradu i Matyášovu bránu západního křídla Pražského hradu. V lednu roku 1969 Olbram Zoubek sejmul posmrtnou masku Jana Palacha a v roce 1970 tajně osadil bronzovou náhrobní desku s Janovým reliéfem na hrob na Olšanských hřbitovech. Na území Prahy je instalována řada dalších děl Olbrama Zoubka – např. Pomník obětem komunismu, socha Hygie na děkanátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a socha na pietním místě Milady Horákové před evangelickým kostelem v Praze 5. Olbram Zoubek působil v letech 1976 - 1982 jako pedagog sochařství a externí architektury AVU. Od roku 1965 dodnes tvoří v ateliéru v Salmovské ulici.