Rozhovor primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma, uveřejněný ve čtvrteletníku EXPO, v čísle duben 2005

čtvrtletník EXPO | duben 2005 | strana: 26 - 29 | autor: Vladimír Darjanin

Praha, hlavní město České republiky, přirozeně zastoupené v českém pavilonu EXPO po celou dobu trvání světové výstavy, se kromě toho v týdnu 24. – 30. května představí návštěvníkům osobitým koncentrovaným způsobem. Projekt nese název „Vzkazy Praha – Aiči & Aiči - Praha“ a je kombinací obrazové části s prvky podobnými televiznímu zpravodajství přenášeného prostřednictvím telekomunikačních linek přímo do pavilonu a živých vystoupení umělců, kteří mají japonským návštěvníkům co nabídnout a na EXPO přicestují – Talichova kvarteta, Divadla Spejbla a Hurvínka, Dětské opery Praha a Pražského žesťového souboru. Pražané naopak budou mít možnost nahlédnout do dění v našem pavilonu v Aichi. A to přímo na Staroměstském náměstí. Iniciátorem nadstandardní prezentace Prahy v rámci světové výstavy EXPO v japonské prefektuře Aichi je primátor MUDr. Pavel Bém. Jemu jsme položili následujících několik otázek.

Pane primátore, Českou republiku čeká na EXPO 2005 nelehký, avšak příjemný úkol – navázat na úspěchy našich účastí na minulých Světových výstavách. Jaká jsou vaše kriteria úspěšné reprezentace?

Charakter světových výstav EXPO i tradice účasti České republiky stanovují relativně trvalá a objektivní kriteria úspěšné prezentace – vždy jsou to dostihy na poli kreativity, novátorských přístupů a objevnosti zejména ve smyslu zajímavých kombinací různých oborů a přístupů. Ne vždy je úspěch podmíněn technickými zázraky. Již řadu desetiletí není pavilon na EXPO jen řemeslem a brilantní exhibicí techniky, je to umělecká práce s uměleckou náplní. A to právě rozšiřuje zásadním způsobem potenciál České republiky včetně Prahy. Plody sklízíme již od památných výstav v Bruselu a Montrealu.
Jiné kriterium, které bych nazval manažerským nebo pragmatickým, vychází ze záměru přilákat do Prahy co nejvíce návštěvníků, investorů, pořadatelů prestižních společenských, sportovních, kulturních či kongresových podniků.

Jak nahlížíte na prezentaci české kultury v zemi tak vzdálené, jako je Japonsko?

Ve věku překotné globalizace hledím vždy s pokorou a současně zvědavostí na jiné kulturní světy. Takovým světem je pro nás dosud i Japonsko. Přesto, mnohé už o sobě víme a právě česká kultura tomu napomohla. Jen Česká filharmonie navštívila Japonsko od konce 50. let 19x a úhrnný počet koncertů v rámci těchto turné jde do stovek. Další stovky přidávají Pražští symfonikové, Národní divadlo, různé soubory komorní hudby. Naše hudba a kultura je pro Japonce na jedné straně velmi exotická, na druhé straně Smetanovu Vltavu tu umí zanotovat každý školák. Máme ale stále Japonsku v oblasti kultury co nabízet. Za svého již přijali Dvořáka a Smetanu a v poslední době Janáčka a my se těšíme, kdy přijde doba Bohuslava Martinů a nastane „boom“ dalších moderních autorů. Podobně je to s divadlem a výtvarným uměním. A kultura vždy vytváří dobré předpoklady pro spolupráci v dalších oblastech.

Prezentace Prahy na EXPO 2005 bezpochyby přiláká mnoho návštěvníků, čím je chcete zaujmout?

Stručná charakteristika toho, čím chceme návštěvníky zaujmout, je uvedena již v úvodu tohoto článku. Ale přece jen mi dovolte k tomu ještě něco dodat. Japonci na Praze nejvíce obdivují její kulturu a architekturu. Právě proto, že Praha je sama o sobě dokonalou nepřenosnou kulisou, volíme „obrazové zpravodajství“ v kombinaci s živými vystoupeními jako základ autentické nezaměnitelné prezentace.
Jako zpestření, které se do obrazové části rovněž promítne, abychom nebyli jen upjatě vážní, máme vytipovánu řadu běžných životních situací, pro nás rutinních, ale pro návštěvníky EXPO, kde budou dominovat japonští návštěvníci všech věkových kategorií, exotických. Také ty chceme ukázat.
I při výběru umělců pro živá vystoupení v Aichi jsme hledali zřetelné japonské souvislosti – Talichovo kvarteto ještě před rokem 89 koncertovalo se synem japonského císaře, který studoval hru na violu a před dvěma lety hrálo i samotnému císaři při jeho návštěvě Prahy. Divadlo Spejbla a Hurvínka je fenoménem, který před Japonci rovněž obstojí, milují totiž loutkové divadlo a Divadlo Spejbla a Hurvínka zajíždělo do Japonska pravidelně a natáčelo tu i pořady pro zdejší televizi. Rovněž Dětská opera Praha se svým novým představením „Géniové a děti“ a Pražský žesťový soubor mají zajímavý potenciál. Vybírali jsme opravdu pečlivě.

Česká republika a zejména Praha se v Japonsku těší velké oblibě a mnoho Japonců naše hlavní město navštívilo či hodlá navštívit. Co byste jim, jako primátor a obyvatel doporučil k vidění mimo hlavní turistické trasy?

Hlavní turistické trasy v Praze jsou v sezoně samozřejmě velmi exponované, na druhou stranu neodiskutovatelně spojují neproslulejší místa. Od těch nelze návštěvníky města odrazovat. Nemůžete vynechat Pražský hrad, Staroměstské náměstí a neprojít Královskou cestou, která je jejich spojnicí vedoucí přes Karlův most a dále srdcem Malé Strany například……koneckonců, kdo zažil mraveniště japonských aglomerací, ví, že japonské turisty expozice našich hlavních turistických tras nepřekvapí.
A objevitelům bádajícím mimo hlavní turistické trasy nedoporučím explicitně nic, pokazil bych jim to dobrodružství objevování. Chci je ale ujistit, že objevovat je opravdu co a někdy se to může protáhnout na celé týdny. Mnoho takových „badatelů mimo hlavní turistické trasy“ v Praze zakotvilo trvale.

Pane primátore, náš časopis má mnoho čtenářů i v Japonsku. Mohl byste touto cestou pozvat japonské návštěvníky do českého pavilonu?

Český pavilon je zdařilým okénkem do malé země uprostřed Evropy. Ta země je pohostinná, otevřená,  přátelská a na to jak je rozlohou malá, neuvěřitelně kulturně bohatá. Jmenuje se Česká republika a historická stověžatá Praha je jejím hlavním městem.
Jako primátor města Prahy zvu všechny, ať přijdou do tohoto okénka nahlédnout. Věřím, že Vás zaujme natolik, že se vydáte na cestu k nám. Cesta je to sice daleká, ale při dnešních prostředcích již ne dlouhá.

Tedy na viděnou v Praze. Děkuji za rozhovor.