Z tiskové konference ke sbírce na opravu Karlova mostu

Sbírka na opravu Karlova mostu byla tématem dnešní tiskové konference na Magistrátu hl. m. Prahy, které se zúčastnil primátor Jan Kasl, rektor ČVUT Jiří Witzany, ředitel Technické správy komunikací HMP Martin Vlk a ředitelka odboru památkové péče MHMP Jiřina Knížková.Podrobné informace z TK naleznete v příloze.Tisková zpráva:Karlův most je nejstarším mostem přes Vltavu v Praze. Dokončen byl v závěru čtrnáctého století na místě zničeného Juditina mostu. Iniciátorem jeho stavby byl Karel IV., projektantem a stavitelem Petr Parléř. Není sporu, že Karlův most je jednou z našich největších národních památek, navíc „pod křídly“ mezinárodní instituce pro ochranu historických památek UNESCO.V polovině sedmdesátých let byl Karlův most rekonstruován. Dnes je zřejmé, že tato rekonstrukce patřičně nerespektovala potřebné technologické postupy a v některých směrech byla dokonce příčinou následných poruch, které sice zatím nevedly ke kritickému stavu, ale do budoucna by mohly výrazně ovlivnit statiku celé stavby.Hlavním zdrojem poruch je dešťová voda pronikající již téměř neexistující hydroizolací. V roce 1988 upozornila na stále častěji se vyskytující poruchy Technická správa komunikací, správce mostu. Vzápětí byla zahájena i příprava opravy. Do roku 1995 bylo vypracováno na šedesát odborných znaleckých posudků od expertů z celé České republiky i ze zahraničí. Výsledky jednotlivých posudků se však značně lišily. Nakonec bylo rozhodnuto, že závěrečné vyhodnocení provede ČVUT. Tento dokument, zpracovaný pod vedením rektora ČVUT Prof. Ing. Jiřího Witzanyho, DrSc v roce 1995, přesvědčil o nutnosti rekonstrukce mostu i zástupce památkových orgánů. Následně se podařilo sjednotit i názory na celkový rozsah opravy. Teprve poté mohla být dopracována dokumentace pro stavební povolení, které bylo odborem dopravy MHMP vydáno v srpnu 1996 na rekonstrukci schodiště na Kampu, které bylo v té době již v havarijním stavu díky prasklé klenbě.Při zahájení opravy schodiště se ukázalo, že stavební konstrukce Karlova mostu je v daleko horším stavu než dosavadní expertízy předpokládaly. Totéž platilo i o schodišti, které bylo nakonec nutno kompletně rozebrat až téměř k základové spáře a veškeré nosné konstrukce (zdi, klenby) postavit znovu.V červnu 1997 bylo odborem dopravy MHMP vydáno stavební povolení na provedení první etapy opravy Karlova mostu. Jeho platnost byla posléze prodloužena do července 2002. Na základě nejnovějších expertíz schválila Rada HMP na svém zasedání 24. července 2001 zahájení I. etapy opravy Karlova mostu, tedy úseku od Mostecké věže ke schodům na Kampu, v rozsahu platného stavebního povolení. V souladu s tím by měla v průběhu září a října vyhlásit Technická správa komunikací veřejnou obchodní soutěž na realizátora první etapy oprav. Předpokládané zahájení prací je v březnu 2002. V návrhu rozpočtu města na rok 2002 bude nárokována pro I. etapu částka do výše 128 mil. Kč.Zásady projektového řešení oprav Karlova mostuNavržené projektové řešení vychází zejména z těchto zásad:a/ Vytvoření statického systému, který by umožnil „ nezávislé „ chování kamenné konstrukce mostu a vlastního tělesa /konstrukce/ mostní vozovky při působení účinků objemových změn.b/ Důsledné oddělení výplně mostního tělesa od poprsních zdí průběžnou dilatační spárou.c/ Sepnutí poprsních zdí táhly s nulovou tuhostí v tlaku.d/ Výměnou vnitřních kontaminovaných výplňových vrstev mostního tělesa odstranit zdroj vnitřní agresivity, který v současné době výrazně podporuje a urychluje degradační procesy v kamenné historické konstrukci mostu.e/ Odstranění nasákavých materiálů a současného neúčinného hydroizolačního systému z mostního tělesa a jeho nahrazení systémem novým, účinným. f/ Zajištění nezávislého a spolehlivého odvodu povrchové srážkové vody a odvod vsáklé vody hydroizolačním systémem z mostního tělesa.Projekt opravy Karlova mostu předpokládá například tyto práce na vozovce a mostním tělese: - rozebrání mostovky a stávajících konstrukčních vrstev vozovky včetně železobetonové spřahující desky; - rozebrání vrstev tvořících výplň mostních klenbových polí, tj. vrstvy podkladního betonu, násypu, opukové rovnaniny, včetně odstranění „novodobých„ dodatečně provedených vrstev; - zřízení odvodňovacích a větracích svodů v každém poli, včetně sanace chrličů; - provedení nového vyztuženého výplňového zdiva; - zřízení táhlové soustavy poprsních zdí situované v prostoru mezi mostními pilíři a vrcholem kleneb; - provedení nového hydroizolačního systému s min. spádem 2% s napojením na svislé odvodňovací svody, včetně ochranné vrstvy z litého asfaltu; - provedení nové vozovky ze žulových kostek.V rámci stavby budou nově řešeny i objekty dešťové kanalizace raženoupřípojkou na stokovou síť, bude také vyjmut již nefunkční nízkotlaký plynovod a nově instalováno veřejné a slavnostní osvětlení. Veřejná sbírka na opravu Karlova mostuMyšlenka uspořádat veřejnou sbírku, jejíž výtěžek by se v plné výši stal součástí finančních prostředků nutných na opravu Karlova mostu, a napomoci tak zachránit tuto jedinečnou kulturní památku před dalším chátráním, vzbudila již ve stádiu úvahy mimořádnou pozornost eventuálních dárců, jak ze strany jednotlivců, tak ze strany organizací. Konání veřejné sbírky za účelem shromáždění finančních prostředků na opravu Karlova mostu schválila Rada HMP na svém zasedání 24. července 2001. Vzhledem k tomu, že 1. 6. 2001 vstoupila v platnost nová legislativní úprava konání veřejných sbírek, je uskutečnění veřejné sbírky hlavním městem Prahou právně ošetřeno a nepředstavuje složitý proces. Podle zákona č. 117/2001 Sb., zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), koná-li sbírku hlavní město Praha, musí její konání písemně oznámit Ministerstvu vnitra ČR tak, aby je MV ČR obdrželo nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení sbírky, a vyčkat na osvědčení MV ČR o oznámení konání sbírky, kterým je dáno, že sbírka je konána v souladu se zákonem. Souhlas se sbírkou obdrželo hlavní město Praha v prvním srpnovém týdnu.V souladu s výše uvedeným byla Veřejná sbírka na opravu Karlova mostu vyhlášena 1. září 2001 a potrvá do 30. června 2004, což je maximální doba trvání sbírky povolená zákonem. Finanční prostředky je možné zasílat na následující číslo konta: 777 777 7777/6000 u První městské banky. Následně bude možné příspěvky do sbírky vkládat přímo do kasiček, které budou umístěny v obou Mosteckých věžích, na Staroměstské radnici, v budově Nové radnice, Mariánské náměstí 2, Praha 1 a jednu pokladničku umístí Pražská informační služba. Podle zákona o veřejných sbírkách nemusí být vybírání peněz do pokladniček zahájeno současně se zahájením sbírky, ale lze k němu přistoupit kdykoliv v průběhu jejího konání. Pokladničky zabezpečí proti zcizení městská policie a budou rovněž zabezpečeny proti neoprávněnému otevření. Získané finanční prostředky budou převedeny přísně účelově TSK hl. m. Prahy na opravu Karlova mostu.Sbírka má své vlastní logo (naleznete v příloze). Informace o stavu účtu a akcích na podporu sbírky budou aktuálně uváděny na internetových stránkách, které budou k tomuto účelu v nejbližší době zřízeny.

Přílohy:
sbírka-logo.jpg (Foto)
TK-sbírka1.jpg (FOTO Primátor Jan Kasl a rektor ČVUT prof. Jiří Witzany)
TK-sbírka2.jpg (FOTO Na otázky novinářů odpovídali (zleva) Jiřina Knížková, ředitelka odboru památkové péče magistrátu, primátor Jan Kasl, rektor ČVUT prof. Jiří Witzany a ředitel TSK Martin Vlk)
TK-sbírka3.jpg (FOTO Ředitel TSK Martin Vlk zdůraznil, že finanční částka určená na l. etapu opravy je pouze orientační, nikoli konečná)
TK-sbírka4.jpg (FOTO Tisková konference se těšila velkému zájmu novinářů)
ke Karlovu mostu.rtf (TK)