Zápis z 21. zasedání výboru pro infrastrukturu ZHMP, ze dne 16.2. 2005

 

 

Přítomni: pánové Habrnál, Horák, Langmajer, Lukavský, Mach, Pázler, Šulc

    paní Sedláčková, Vlastníková

 

Omluveni: Froněk, Hurda, Klega, Novotný

 

Hosté: Ing. Jan Bürgermeister       - náměstek primátora HMP

     RNDr. Miloš Gregar            - radní HMP

 Ing. Světlana Kubíková         – ředitelka SÚRM MHMP

     Ing. Irena Ondráčková        - zástupkyně  ředitele MHMP

     Petr Vlasák            - zastupitel HMP

     Ing. Karel Rezek            - PVS, a.s.

     Ing. Petr Kocián            - PVS, a.s.

     Ing. Julie Nováková        - PVS, a.s.

     Ing. Vladimír Skácel        - PVS, a.s.

     Ing. Josef Bílek            - SÚRM MHMP

     Ing. Pavel Jonák            - SÚRM MHMP

     Ing. Karel Kolář            - Pricewaterhouse Coopers ČR, s.r.o.

     Dušan Trtil            - PVS, a.s.

       

PROGRAM:

1. Schválení zápisu

2. Letní olympijské hry v Praze

3. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací hl.m.Prahy

4. Různé

 

Ověřovatel zápisu: pan Pázler

 

Trvání: 09:00 – 11:15

 

 

Ad. 1

Předseda výboru přivítal přítomné a vyzval je k připomínkám k zápisu z 20. zasedání VI ZHMP – zápis byl schválen. Dále upřesnil program 21. zasedání.

 

Ad.2

Pan Bürgermeister uvedl problematiku OH v Praze konstatováním, že pořádání OH neznamená žádný mimořádný důsledek na hlavní infrastrukturní systémy města (za předpokladu udržení nastavených parametrů financování výstavby dopravní, vodohospodářské a energetické infrastruktury podle současných výhledů).

Z předložené studie shrnul vyplývající skutečnosti.

náklady na OH (130 mld Kč) obsahují:

- olympijská vesnička - nájemní bydlení vybudované soukromým investorem

- ubytování zástupců tisku (30.000 osob) – zde se jeví jako vhodné řešení vybudování nových VŠ kolejí

- nový plavecký areál (ve studiích rozvoje Rohanského ostrova je uváděn od prvopočátku)

- tréninková sportoviště - v budoucnu vyřeší potřebu pro volnočasové aktivity

- bezpečnost

- provizorní zvyšování kapacit zařízení

- ceremoniální stadion (individuální problém) a další kryté stadiony (polyfunkční stavby na výstavišti v Letňanech – OH v Aténách ukázaly správnost trendu polyfunkčnosti staveb). 

Předřazení priorit je zde nutné a rovněž je nezbytná analýza – jakou částku by nebylo nutné investovat (bez pořádání OH) a jakou částku by  město muselo investovat v tomto časovém horizontu.

Například velké zatížení dopravní infrastruktury probíhá již nyní v důsledku stále stoupajícího trendu bydlení v okrajových částech a v okruhu města Prahy (vybudování nových kapacit bydlení na území města by mohlo tento nepříznivý trend zbrzdit).

Byla zadána řada studií o možném rozsahu zátěží (zatížení návštěvníky se jeví jako přeceňovaný problém – díky dálnicím se zvyšuje bezproblémový dojezdový rádius na 100km který byl shledán jako přijatelný již v případě kandidatury Liberce na ZOH).

Závěrem pan Bürgermeister potvrdil, že bez investic do infrastruktury není realizace OH možná.

 

Paní Kubíková představila své kolegy a spolupracovníky, kteří přišli prezentovat problematiku OH a odpovídat na dotazy k této problematice.

 

Pan Kolář shrnul předložený materiál:

- materiál vznikl za spolupráce více pracovníků

- jedná se o 4 měsíční projekt

- bylo přizváno 7-8 expertních subdodavatelů

- v rámci přípravy OH je těžko určitelné co jsou čistě náklady OH

- obtížnost získání OH pro město (konkurence mezi městy je vysoká)

- infrastrukturní akce musí probíhat i bez OH

- město musí prezentovat kvalitu infrastruktury pokud chce OH získat (nezbytná součást nabídky pro pořádání OH)

- lze zde vyřešit otevřené a neřešené problémy města i oblasti s nejasnou možností využití

- rovněž je nutný soulad potřeb města s požadavky OH

- výstaviště Letňany je velmi vhodné pro pokračování v komerčním využití (nutno správně nadimenzovat) – OH právě komerční aktivity aktivují

- na přípravu OH 2020 je 15 let, nelze ovšem vyčkávat až budeme vybráni (7 let na kvalitní realizaci je nedostačující doba a je výhodné být v předstihu).

 

Pan Bílek doplnil, že investice byly řešeny v rozsahu = zahrnutí nadřazených sítí obsluhujících jednotlivé oblasti, tyto byly rozděleny na sítě:

1) přímo vyvolán potřebami OH

2) budované bez závislosti na konání OH (např.nově budovaná ÚČOV vyhovuje i nárokům OH).

 

Pan Jonák poznamenal k rozdanému materiálu „Infrastrukturní sítě, vč. dopravních sítí, zvažované v ekonomické a marketingové studii pořádání letních olympijských her v roce 2016 resp. 2020 v hl.m. Praze“ :

koncepce (uvedené náklady jsou bez DPH) a jsou členěny na náklady

- týkající se Prahy

- netýkající se Prahy.

 

Předseda výboru připomněl, že nynější filozofie OH směřuje k menšímu rozsahu her. Zároveň se zajímal, zda budou využívána pro konání OH i území mimo území ČR.

 

Odpovědi se ujal pan Bürgermeister.

Zde je v promýšlení naší kandidatury nutno využít specifické možnosti Prahy - kontakt s řekou a panorama města (jiný rozměr a atraktivita, jiná profilace – kontrast k ostatním státům). Není nutné slevovat z vysokých nároků na infrastrukturu a olympijská zařízení, ale nelze praktikovat skokový efekt – u investic je nutné doložit kontinuitu s rozvojem města (OH znamenají akceleraci, výstaviště v Leňanech je velmi atraktivní pro výhodnou veletržní a kongresovou turistiku).

Sportoviště mimo ČR nepřicházejí v úvahu, pouze část programu je nutné řešit mimo Prahu - vodní sporty a fotbal (zde se pak očekává v budoucnu příliv více a atraktivnějších sportovních podniků do ČR).

 

Předsedu výboru zajímala možnost zapojení soukromého kapitálu, jeho funkce a míra tohoto zapojení.

 

Pan Bürgermeister uvedl v odpovědi:

- výstaviště v Letňanech  nebude HMP hradit z vlastních zdrojů

- nájemní bydlení  bude ověřeno v dalších krocích.

 

Pan Kolář dále uvedl k možnému objemu zapojení soukromých investic:

- konzervativní a striktní přístup

- 40 mld Kč ze soukromého sektoru (majitel TV práv; finance OV - část přiděluje pořádajícímu městu; topprogram OV – 10 nadnárodních firem podporující MOV; prodané vstupenky; lokální

sponzoři – je možné uvažovat o top10 největších sponzorů) bez OH tyto finance zůstávají částečně ve formě mezd a zisků

- další část soukromých peněz lze použít do developerských projektů

- u sportovních zařízení, sportovní infrastruktury k OH - zde je počítáno s veřejnými prostředky.

 

Pan Mach vyjádřil obavu z vysokého zadlužení, které bude mít dopad do budoucna.

Dále vyslovil tyto připomínky k materiálu:

- zpracované materiály obsahují statická data (ceny r. 2004 - chybí odhad vývoje), z toho vyplývá zpochybnění údajů

- návratnost nákladů může maximálně dosáhnout 50% z výnosu na TV práva

- kapitálové výdaje do infrastruktury činí 8 mld Kč (tímto tempem investic dosáhneme za 10 let objem investic 80 mld Kč), pro realizaci OH je tedy nutné mnohem vyšší tempo – jak vytvořit tyto zdroje.

- vrácení investic ve formě zisku je po zkušenostech s MMF, kdy vznikly značné dluhy, velmi nejisté -co zaručí, že toto nenastane u investic do OH (zejména při stálém poklesu v příjmové části rozpočtu).

 

Pan Bürgermeister zdůraznil absenci strategicko-koncepčního uvažování s ohledem na výnosy i s ohledem na investice do města vložené (např. Kongresové centrum přináší ročně kongresovou turistikou 500 mil Kč na daních – tyto finanční prostředky zůstávají jako příjmy státu, bez návratnosti do města - disproporce).

 

Pan Kolář odpověděl na dotaz:

- materiál je zpracován standardní metodou (vysvětlení na bázi dnešních cen je transparentnější než spekulace).

 

Předseda výboru upřesnil celý dotaz – jak zajistit zdroje pro zrychlení budování.

 

Odpovědi se ujal pan Bürgermeister.

8 mld. Kč za letošní rok je dlouhodobé minimum, ale při rychlosti rozvíjení tempem 10milard ročně hrozí Praze provinčnost.

Parlament ČR každoročně snižuje přerozdělením daňových výnosů příjmy rozpočtu Prahy - tomuto trendu mohou OH zabránit.

 

Pan Horák zdůraznil, že zásadní podmínkou úspěchu OH je součinnost města se státem, proto se zajímal jak probíhají jednání na této úrovni.

 

Pan Bürgermeister potvrdil, že tento problém existuje. Pro úspěšné řešení tohoto problém je nutná podpora OH ze strany občanů.Rada uložila řadu úkolů některým svým členům právě k realizaci zajištění podpory OH.

Úkoly z tohoto vzešlé budou projednány na ZHMP.

 

Pan Gregar ještě upozornil na absenci návaznosti na rozpočtový výhled HMP v předloženém materiálu a požádal o tyto kroky při doplnění a dopracování tohoto materiálu:

- dosažení reálné roviny příjmů města

- zpráva předpokládá 1% růstu HDP (zákon o rozpočtovém určení daní), toto je přínos pro ČR nikoliv pro Prahu

- příležitost pro český sport – divoká karta

- paraolympiáda – podrobnější zhodnocení.

 

Paní Sedláčková vyjádřila potřebu řešit věci s vyšší prioritou než jsou OH (sociální, kulturní atd.) i nejasnost, zda je tento projekt pro Prahu vhodný.

Ke zprávě uvedla tyto připomínky:

- není uvedeno jaký bude dopad na historické jádro i město jako celek

- není uvedeno, které objekty bude nutno zbourat.

Zdůraznila, že Prahu nelze srovnávat s městy Evropy ani světa.

 

Pan Bürgermeister upozornil, že příprava OH se nedotýká již zastavěných ploch, naopak vzniká perspektiva rozvoje okrajových částí i prostor dlouhodobě neřešených.

OH rovněž nezvýší kapacitní nápor (již nyní velký objem návštěvníků města i přesun obyvatel za prací do centra i ze Středočeského kraje, stejně tak odliv obyvatel v době konání OH).

 

Paní Kubíková zdůraznila, že územní analýza toto řešila hned v začátku před zpracováním projektu tato analýza je výchozím materiálem pro projekt (Strahovský stadion byl vyloučen právě pro přílišnou blízkost historickému centru). Analýza zohledňuje životní prostředí i památky (tvrdé požadavky MOV obsahují právě ochranu těchto hodnot).

 

Ad. 3

Pan Gregar uvedl problematiku plánu rozvoje vodovodů a kanalizace HMP:

- povinnost zpracování plánu je stanovena zákonem

- PVS zajistila zpracování tohoto dokumentu

- plán zahrnuje část analytickou, výhledovou, realizační a finanční (několik šanonů)

- základním vstupem je územní plán HMP a Generel odvodnění hl.m. Prahy

 

Pan Rezek představil přítomné kolegy a spolupracovníky podílející se na tvorbě plánu (včetně zástupce MZ ČR jako spoluobjednavatele). Dále uvedl, že materiál vznikal ve spolupráci se společností Hydroprojekt, a.s.

 

Paní Nováková doprovodila slovem předložený a prezentovaný materiál, ve kterém zdůraznila tyto body:

- zpracování proběhlo v rozmezí prosinec 2002 – únor 2004 na základě metodického pokynu MZ ČR (povinnost ze zákona)

- objednavatelé: PVS, a.s. a MZe ČR (projekt hrazen MZe ČR 600.000,-Kč a PVS 1,500.000,-Kč)

- průměrné stáří vodovodní sítě je 39 let, ale s ohledem na používání nekvalitních materiálů v minulosti lze konstatovat, že materiálové stáří je cca 65 let

- celková délka sítě činí 3 394 km

- ztráty vody byly nejvyšší v roce 1996 (42%), v roce 2004 jsou již 26%, do roku 2010 by měly dále klesat na 19,3 %

- jedním z důležitých úkolů je zabezpečení jakosti vody z vodních zdrojů pro hl.m. Prahu

- hlavním úkolem je zajištění dostatečné čistírenské kapacity pro HMP (ÚČOV je prioritou)

- splnění závazků ČR vůči EU je na nedostatečné úrovni (pouze přiblížení)

- velká zastaralost kanalizačních sítí , ke zlepšení technického stavu lze očekávat následující:

- při investici 1.6 mld Kč/rok dojde pouze k zachování stavu (cca 81 km sítě za rok rekonstruováno)

- při investici 2.2 mld Kč/rok bude síť obnovena rychlostí 108 km za rok – předpokládá obnovu celé sítě během 60 let

- program rozvoje slouží jako podklad pro plánování pro HMP i regiony a určuje priority výstavby.

 

 

 

Pan Rezek informace doplnil:

– materiál není aktualizován a proto byly v závěru prezentace uvedeny souhrnné údaje investičních nákladů na vodovody a kanalizace v hl.m. Praze k 1.2.2005

- materiál vznikal v souladu s představami MZe ČR (vyhlášky)

- potřeby jsou limitovány financemi HMP

- nedostačují prostředky ke zkvalitňování.

 

Pan Gregar poznamenal, že aktuálnost nemá velký význam v globálních číslech.

Tabulka investic je upravena a aktualizována.

Během předjednávání vznikl dodatečný požadavek na projednání s PVK, a.s. (poté bude předložen RHMP a ZHMP).

 

Předseda výboru uvedl, že Praha má sítě již vybudovány, problémem zůstává údržba a rozvoj (nebudují se nové vodovody - jen menší úseky). Pro rozvoj je aktuální budování kanalizace.

Dále uvedl tyto připomínky:

- nízká vypovídací schopnost materiálu (nesprávnost údajů vede ke špatným závěrům)

- nutnost vzniku regulátora v oblasti vody

 - potřeba budování kolektorů (modernizace města)

- je nutný jiný a razantnější postup.

 

Pan Mach vyjádřil znepokojení nad životností sítě i špatným stavem a zajímal se zda toto není následkem špatné údržby i cíleným použitím materiálů s nízkou životností a kvalitou za účelem neustálé obnovy (nutné zvýšení životnosti minimálně na 100let).

 

Paní Nováková uvedla, že v tomto došlo k drobnému nedorozumění:

- nižší životnost materiálů je u dříve budovaných sítí (matematické průměrné stáří je 39 let, ale „materiálové“ stáří je odhadováno na 65 let, vyplývá např. z nekvalitní polské litiny z minulého období)

- nyní používané materiály zaručují bezproblémovou životnost 100 let.

 

Pan Rezek ještě upřesnil, že do roku 1990 nebyly vynakládány žádné investice do údržby a obnovy (pouze opravy a havárie), do této doby probíhaly pouze velké investice do nových sítí (velké rychle rostoucí celky – sídliště).

 

Předseda výboru připomněl nedokončení tlakových pásem (velikost ztrát).

 

Pana Horáka zajímal praktický dopad předloženého materiálu (doporučení).

 

Pan Rezek uvedl, že materiál odkrývá právě nedostatečnost prostředků i nutnost zvýšení úrovně vodohospodářského majetku.

 

Pan Horák položil doplňující dotaz, zda má materiál iniciovat zvýšení cen vodného a stočného.

 

Pan Rezek potvrdil, že vodné a stočné je jedním ze zdrojů na obnovu.

 

Pan Gregar upozornil na nesprávnost směšování oprav s výstavbou. Dále připomněl potenciál skýtající soukromý kapitál. Údržby vychází z odpisové hodnoty což je problematické (je vyčísleno podle pořizovacích cen nikoliv cen reprodukčních).

 

Předseda výboru závěrem upozornil, že materiál nemá závaznou platnost (výrazná možnost změn).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    RNDr.Lubomír Habrnál

předseda výboru infrastruktury ZHMP

 

 

 

 

 

   

   

    Ing.Petr Šulc                                Ing. Viktor Pázler

tajemník výboru infrastruktury ZHMP                      ověřovatel