Záznam tiskové konference 4.11.2003 – 16.00

Ivana Gorgolová, ředitelka OPR

„Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na pravidelném tiskovém brífinku po 37. zasedání rady. Předem na úvod musím omluvit několik lidí, první je pan primátor, který je služebně v Bruselu, pan náměstek Bürgermeister by měl dorazit během chvilky a naše nová tisková mluvčí, bohužel, vážně ochořela. Takže já bych jako prvnímu asi dala slovo panu radnímu Klegovi a poprosila bych ho o první informaci, děkuji.“

Pavel Klega, radní hl. m. Prahy

„Já děkuji, dobrý den dámy a pánové, myslím si, že standardně by zde mělo zaznít to, co se představovalo do rady. Takže já jsem dnes předkládal dva tisky, které podle mého názoru stojí za to zde okomentovat. Jeden tisk se týkal výsledků obchodní veřejné soutěže na stavbu kolektorů - centrum s názvem Vodičkova, který by měl propojit v rámci stávající kolektorové sítě kolektor,  který neskončí na Karlově náměstí s kolektorem, který je na náměstí Václavském. Tisková zpráva popisuje výsledek tak, jak byl do rady předložen. Vítězem této obchodní veřejné soutěže se stalo sdružení, které se nazývá Kolektor Vodičkova, a v tomto sdružení jsou sdruženy dvě společnosti, a to společnost Subterra a společnost Metrostav. Celková cena, za kterou tato soutěž byla vyhodnocena, je 1 mld. 322 mil. 858 tis. korun. To je jedna věc a druhá věc, která se dnes v radě projednávala, je dlouhodobý pronájem pozemků pro TJ Slavoj Břevnov, kde tato tělovýchovná jednota od roku 1927 užívá tento pozemek a historicky tento pozemek přešel na stát, ze státu zpátky na město a jelikož tělovýchovná jednota žije pouze z příspěvků svých členů a případně drobných sponzorských darů a v rámci opravy a rozvoje svého areálu potřebuje čerpat granty, rada dnes schválila patnáctiletý pronájem této jednotě za pět korun za  m² a rok, bylo to nutné kvůli majetkoprávním vztahům k pozemkům, které tělovýchovná jednota užívá.“

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu radnímu Klegovi a poprosím o vaše otázky tady k tomu tématu. Pan Janiš?“

Janiš, Právo

„K tomu kolektoru, kdy se začne pracovat a jak je to dlouhý?“

Jan Bürgermeister, náměstek hl. m. Prahy

„Já, jestli můžu odpovědět na to, kdy to bude hotové. Záleží na tom, jak dopadne rozpočet roku 2005 na příští rok, v návrhu rozpočtu máme zhruba 500 mil., celkové náklady stavby k 1,3 mld., tak podle toho soudě můžeme čekat s dobou výstavby 2,5 roku – 3 roky, strašně záleží na těchto prioritách. Začne se stavět, jakmile bude předané staveniště, což bude ještě letos. Očekáváme profinancování  20 – 40 mil. letos. Tam je spousta předstihových objektů již hotovo z roku 2003, kdy se upravovala Vodičkova a dům na Karlově náměstí, otevřou se těžní šachty a podobně , Vodičkova to v podstatě na provozu nepozná, budou otevřeny šachty na Václavském náměstí od Školské ulice a hlavně na Karlově náměstí. Nebude to nijak dramatické.“

Ivana Gorgolová

„Děkuji, další dotazy? Nevidím žádné, zeptám se pana náměstka Bürgermeistera, jestli chce hovořit ještě k něčemu?“

Jan Bürgermeister

„Já jsem měl dnes pro mě dost zvláštní radu, protože nemám o čem referovat, to tady kolegové již asi udělali, takže spíš prostor pro dotazy tentokrát. My jsme měli sice spoustu bodů v radě, ale moc protokolární nebyly.“

Ivana Gorgolová,

„Nevadí, třeba na vás budou nějaké dotazy. Já poprosím pana ředitele Trnku, jestli by poskytl další informace.“

Ing. Martin Trnka

„Vážené dámy a vážení pánové, ve zkratce se to týká kontroly a auditu Magistrátu hlavního města Prahy. Rada dnes schválila, já řeknu ten název ve zkratce, protože je poměrně dost dlouhý, Kontrola přezkoumávání hospodaření organizovaných a prováděných odbory začleněnými do Sekce kontrolního auditu, a to na období let 2004 – 2007. Tento plán nahrazuje strategický plán pro oblast kontroly a přezkoumání kontroly hospodaření na období let 2000 – 2004. Tento plán byl již schválen v roce 2000 a došlo k tomu, že samozřejmě za tu dobu od roku 2000 došlo k řadě změn. Tento plán lze upravit, já jenom pro ilustraci, co k těmto změnám vedlo. Jednak je to nárůst počtu příspěvkových organizací, kdy od roku 2000 došlo zhruba k navýšení o 190 organizací, které jsou zřizovány hlavním městem Prahou, jak jistě víte, jsou to školy a školská zařízení, jednak došlo i ke zvýšení počtu subjektů, které přijímají finance z veřejného rozpočtu, rozpočtu hlavního města Prahy, ať ve formě grantů či jinou formou, a dnes je to zhruba něco mezi 1500 – 2000 různých subjektů, ať už fyzických osob nebo právnických osob. Je potřeba kontrolovat, jakým způsobem s finančními prostředky hlavního města Prahy nakládají, přičemž praxe a zvyk z EU je takový, že zhruba se počítá s kontrolou ročně 5 % subjektů, které získaly finance od hlavního města Prahy, když si to přepočítáte, je to poměrně dost. Samozřejmě možnost je i kontrola 5 % v rozdělení finančních prostředků, ale pak samozřejmě počet subjektů se následně i zvyšuje a uvidíme, jestli se podaří i toto aplikovat. Dalším důvodem je např. to, že v současnosti mohou městské části požádat o přezkoumání svého hospodaření. Magistrát hlavního města Prahy je povinen toto přezkoumání realizovat. Doba toho přezkoumání se soustředí na únor až červen kalendářního roku, což se odvíjí od potřeby do 30.6. projednat uzávěrku účtů příslušné městské části. To znamená, že i tam je určitá změna. Ony ty městské části to mohou zadat buď auditorovi, a pak to platí ze svých prostředků, a nebo požádají hlavní město Prahu, tedy potažmo Magistrát hlavního města Prahy. Všechny tyto úpravy vedly k potřebě plán kontrol upravit a přizpůsobit novým podmínkám. Já ještě jenom pro ilustraci, proč je potřeba udržet určitou frekvenci a častost kontrol, jednak se to odvíjí od promlčecích lhůt, které bývají v našem státě zhruba tři roky, a proto je potřeba častost těch kontrol na tohle směřovat, nebo od skartační doby, která bývá pět let. Takže aby ta kontrola  byla účinná, tak zhruba v těchto intervalech je potřeba kontroly provádět. Samozřejmě jiná věc je interní audit, já bych poprosil ho nesměšovat s termínem kontrola, finanční kontrola, ten interní audit, který se provádí na magistrátu, je věc, která je upravena zákonem a směřována dovnitř úřadu, je to v podstatě kontrola kontroly, tedy interním auditem se v podstatě zjišťuje, jestli ty kontrolní mechanismy, které v magistrátu jsou, jsou takové, jaké mají být a dostatečně plní svoji činnost. Jestli budou dotazy, tak samozřejmě odpovím.“

Ivana Gorgolová

„Děkuji, prosím, máte-li dotazy tady k tomu tématu? Nevidím žádné, tak poprosím pana radního Gregara o  další informace.“ 

RNDr. Miloš Gregar, radní hlavního města Prahy

„ Dámy a pánové, možná jste zaregistrovali v programu jednání dnešní rady bod k návrhu stanovení ceny vodného a stočného na rok 2004 a schválení dodatku ke smlouvě. Samozřejmě to je téma, o kterém se tak, jak se rok s rokem sešel, začínáme bavit znovu jako každoročně. Já musím k tomu bodu říct, že ono ty materiály se dávají do rady s poměrně velkým předstihem a v pátek a v sobotu, nevím, jestli jste to zaregistrovali, probíhalo výjezdní zasedání rady k rozpočtu hlavního města Prahy na rok 2004. Zejména v investiční části rozpočtu probíhala poměrně bouřlivá diskuse, vzhledem k tomu, že část cizích zdrojů, která vstupovala dříve do rozpočtu a zejména do oblasti obnovy vodohospodářské infrastruktury, tak v zásadě dneska není a tudíž ten rozpočet pro obnovu vodohospodářské infrastruktury je velmi napjatý. Z čehož vyplývá, že vlastně dnes rada tak, jako v pátek a v sobotu, velmi diskutovala nad tématem jaksi prostá obnova a ani ne snad tolik jaksi dramatický rozvoj té vodohospodářské infrastruktury, ale opravdu zajištění její kvalitní obnovy v souvislosti právě se stanovením ceny vodného a stočného.  Dnes ten materiál byl přerušen, není doprojednán, a to právě vzhledem k tomu, že ona konstrukce ceny vodného a stočného vychází z poměrně komplikovaného, protože víte, že to je usměrňovaná cena, z poměrně komplikovaného modelu výpočtu s tím, že od května letošního roku probíhala jednání mezi provozovatelem, tzn. společností Pražské vodovody a kanalizace a nájemcem vodohospodářské infrastruktury, což je společnost PVS, právě o stanovení této ceny, protože tam do hry vstupuje x položek od ceny vody, nebo resp. poplatků za odběry vody, přes chemikálie. Prostě ty uznané náklady tak, jak je popisuje ta usměrňovaná cena, tak výsledkem toho jednání byl jakýsi konsensus, který ovšem jaksi předpokládal ve svém prvopočátku určitý podíl z vnějších zdrojů. Tzn. ze zdrojů z daňových výnosů hlavního města Prahy na vstup do obnovy vodohospodářské infrastruktury. Po tom jednání o rozpočtu se ukazuje, že přece jenom těch zdrojů není k dispozici až tolik, víte, že v loňském a zejména v letošním roce ty nároky na obnovu vodohospodářské infrastruktury zejména po povodni odčerpaly značné množství zdrojů, takže ten materiál je v tuto chvíli přerušen a bude se dále ještě jednat o možnosti posílení zejména částky na opravy a investice do vodohopodářské infrastrukury. Takže já vám v tento moment neumím dát lepší informaci, nicméně myslím si, že to ještě bude předmětem samostatného jednání, samozřejmě to půjde znovu do rady ve chvíli, kdy se ukáže, že nějaká ta další možná dohoda existuje. Je evidentní, že se musíme v nějakém poměrně blízkém časovém horizontu  rozhodnout, resp. domluvit, vzhledem k tomu, že tak, jak to předjímá zákon o vodovodech a kanalizacích, ale i o těch cenách, musíme oznámit cenu vodného a stočného nejméně měsíc předtím, než nabude platnosti, tzn., že do konce měsíce tohoto by mělo býti rozhodnuto o ceně vodného a stočného pro příští rok.“

Ivana Gorgolová

„Jsou dotazy? Ano, pan Janiš?“

Janiš, Právo

„Já bych se jenom zeptal, jestli ta navrhovaná cena se někam bude posouvat? Spíš nahoru nebo dolů?“

Jan Bürgermeister

„Já odpovím, bude - nepopulární slovo - se zdražovat vodné, stočné, ale nedáme takovou jasně zdůvodnitelnou částku, abychom řekněme předepsáním nájemného získali zdroje na investice a obnovu vodohospodářské soustavy. Té, která existuje. Rozvoj nových ploch, rozvoj nových území, připojení dalších a dalších budov ve městě na vodovodní síti je věcí investic, hradí se odjinud, hradí se z daňových výnosů, ale pro stát udržení stávajícího majetku v té hodnotě, které je v té funkci, musí být hrazena z výnosů vodného a stočného, nečeká teď Pražské vodovody a kanalizace a Pražskou vodohospodářskou společnost poměrně složité jednání, jak to dostat dohromady se závazky, které uzavřel nabyvatel Pražských vodovodů a kanalizací v rámci privatizačního projektu, a to znamená závazky, které formuloval vůči státu také.“

Miloš Gregar

„Já k tomu možná doplním ještě, ono je potřeba si uvědomit, že v pořizovacích cenách má hodnotu Pražská vodohospodářská infrastruktura 26 mld. korun. Ale to jsou pořizovací ceny, které jsou de facto za celé období výstavby té infrastruktury, takže si dovedete živě představit, že ty náklady na obnovu té sítě by rozhodně  nebyly 26 mld. korun, ale jsou řádově vyšší. Takže prostě jenom odpisová hodnota majetku je daleko pod výnosem vodného a stočného, což je prostě smutná realita, která taková je a naší snahou bude samozřejmě křížově nedotovat, resp. nedotovat z daňových výnosů hlavního města Prahy do nekonečna obnovu vodohospodářské infrastruktury, i když bezpochyby se tomu nevyhneme v příštích letech. Ale nějakým způsobem se snažit prostě narovnat ten vztah mezi službou poskytovanou, to je službou dodávky vody, jeho čištění a náklady s tím spojené. Tam si myslím, že bude asi ten uhelný kámen. To, že možná v letošním roce dospějeme k názoru, nebo resp. k dohodě, že by to navýšení mělo být možná o trochu vyšší, než by bylo obvyklé, vyplývá z toho, že prostě v minulých letech ty nárůsty, vzpomeňme si, že v loňském roce to bylo na úrovni inflačního nárůstu a v těch minulých letech to nebylo až tak výrazné, tak prostě neodpovídá nákladům na správu a údržbu té sítě. Čili samozřejmě to nejde udělat skokově, nicméně to přiblížení určité by se tam mělo objevit.“

Ivana Gorgolová

„Děkuji, jsou nějaké další dotazy? Nevidím vůbec žádné, pokud ne, tak je to historicky nejkratší tiskový brífink, já vám děkuji, dámy a pánové, že jste přišli a těším se na shledanou.“