Zmatky ve štábu ohrozily při povodni lidi v metru
Právo - 14.5.2003
Autor: Pavel Blažek, Petr Janiš
Váhavost a zmatky v krizovém štábu magistrátu ohrozily loni v srpnu při povodních v Praze bezpečnost lidí v metru. Poukazují na to jak specialisté, kteří se účastnili expertních prací v metru po odčerpání vody, tak někteří znalci a pražští zastupitelé spolupracující při vyšetřování. "Bylo to dáno místy až zmatečním rozhodováním krizového štábu, které lidi v metru vystavilo ohrožení na životě. Tehdejší primátor Igor Němec (ODS) i generální ředitel dopravního podniku Milan Houfek dopustili, že lidé v metru projížděli stanicemi, které už byly shora zaplavovány, a úseky, kde byly uzavřeny větrací šachty," řekl Právu člen městské komise pro šetření příčin zatopení metra a pražský zastupitel Marián Hošek (KDU-ČSL). Konstatoval, že v daných úsecích neexistovaly žádné únikové prostory. "Bylo štěstí, že neselhala žádná vlaková souprava s cestujícími a nevypukl požár," poznamenal Hošek s tím, že ohrožení lidí v metru by nemělo být vyšetřujícími orgány pardonováno stejně jako výše škod na metru. Odborníci ve shodě s magistrátní komisí upozorňují na to, že Igor Němec (ODS) nevyužil jako primátor pravomocí šéfa krizového štábu k zajištění bezpečnosti lidí tím, že nežádal o přerušení provozu metra a nenařídil zahájit včas práce na ochraně metra proti vodě s cílem zamezit průniku vody z Karlína do centra Prahy a na Smíchov. Šanci neohrozit cestující a omezit škody promarnil i šéf dopravního podniku Houfek, který z titulu svých pravomocí nemusel žádat krizový štáb o zastavení provozu.
Cílem prý nebylo hledat viníky
"Zásadní problém je v tom, že bylo možné včasnými opatřeními zabránit rozsáhlému zatopení metra, nikoliv zabránit zatopení metra vůbec. Voda byla silnější pouze v karlínské a holešovické části metra, kde šla horem. Na Smíchov či Malou Stranu se vůbec neměla dostat," vysvětlil Právu specialista, který se účastnil expertních prací v metru po odčerpání vody. Komisi expertů vytkl, že se brání uvést jména těch, kdo měli pravomoc zbytečným škodám zabránit. Ta na stále častější podobné kritické výhrady reagovala v úterý prohlášením: "Cílem komise bylo najít příčiny zaplavení pražského metra, nikoli hledat konkrétní viníky. Komise nemůže v tomto směru nahrazovat činnost Policie ČR. Je plně v kompetenci orgánů hlavního města Prahy a Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s., jaké závěry ze zjištění komise vyvodí."
Kam zmizely milióny?
"Další vadou komise je, že se vůbec nezajímá, kam každý rok zmizelo 80 až 90 miliónů korun vyčleněných na údržbu metra. Do údržby patří i péče o těsnost kabelových průchodek," dodal expert. Houfek na otázku Práva, zda se před povodní každoročně nevynakládalo zhruba 90 miliónů korun na údržbu metra, když zpráva komise hovoří o špatném fyzickém stavu částí podzemní dráhy, odpověděl:
"Prošustrované peníze to rozhodně nejsou. Ochranný systém metra je veliký celek. 90 miliónů asi nebylo zcela dostatečných. Pokud jde o neutěsněné kabelové průchodky, je to osobní věc toho, kdo za ně byl zodpovědný. Není to otázka 90 miliónů korun. Část věcí, myslím si, se dá dohledat. Jednoznačně jde o osobní odpovědnost vedoucích pracovníků a jednotlivců v odštěpném závodě Metro," řekl Houfek. Člen komise a pražský zastupitel Marián Hošek (KDU-ČSL) namítl, že dopravní podnik měl od loňského srpna dost času na zjištění odpovědných osob. Na dotaz Práva po osobní odpovědnosti řekl: "Za vinu nelze exprimátorovi Němcovi klást to, že voda pronikla skrze nekvalitní prahy u tlakových předělů a několika dalších místech konstrukcí, kde stavaři porušili projekt." Podle exprimátora Jana Kasla (ED) se na neúměrných škodách podepsalo především nekompetentní jednání šéfa krizového štábu Němce. "To, že nevyužil pravomocí, které ve stavu nouze jako krajský hejtman měl, nezbavuje exprimátora Němce odpovědnosti," řekl Právu Kasl.
Autor: Pavel Blažek, Petr Janiš
Váhavost a zmatky v krizovém štábu magistrátu ohrozily loni v srpnu při povodních v Praze bezpečnost lidí v metru. Poukazují na to jak specialisté, kteří se účastnili expertních prací v metru po odčerpání vody, tak někteří znalci a pražští zastupitelé spolupracující při vyšetřování. "Bylo to dáno místy až zmatečním rozhodováním krizového štábu, které lidi v metru vystavilo ohrožení na životě. Tehdejší primátor Igor Němec (ODS) i generální ředitel dopravního podniku Milan Houfek dopustili, že lidé v metru projížděli stanicemi, které už byly shora zaplavovány, a úseky, kde byly uzavřeny větrací šachty," řekl Právu člen městské komise pro šetření příčin zatopení metra a pražský zastupitel Marián Hošek (KDU-ČSL). Konstatoval, že v daných úsecích neexistovaly žádné únikové prostory. "Bylo štěstí, že neselhala žádná vlaková souprava s cestujícími a nevypukl požár," poznamenal Hošek s tím, že ohrožení lidí v metru by nemělo být vyšetřujícími orgány pardonováno stejně jako výše škod na metru. Odborníci ve shodě s magistrátní komisí upozorňují na to, že Igor Němec (ODS) nevyužil jako primátor pravomocí šéfa krizového štábu k zajištění bezpečnosti lidí tím, že nežádal o přerušení provozu metra a nenařídil zahájit včas práce na ochraně metra proti vodě s cílem zamezit průniku vody z Karlína do centra Prahy a na Smíchov. Šanci neohrozit cestující a omezit škody promarnil i šéf dopravního podniku Houfek, který z titulu svých pravomocí nemusel žádat krizový štáb o zastavení provozu.
Cílem prý nebylo hledat viníky
"Zásadní problém je v tom, že bylo možné včasnými opatřeními zabránit rozsáhlému zatopení metra, nikoliv zabránit zatopení metra vůbec. Voda byla silnější pouze v karlínské a holešovické části metra, kde šla horem. Na Smíchov či Malou Stranu se vůbec neměla dostat," vysvětlil Právu specialista, který se účastnil expertních prací v metru po odčerpání vody. Komisi expertů vytkl, že se brání uvést jména těch, kdo měli pravomoc zbytečným škodám zabránit. Ta na stále častější podobné kritické výhrady reagovala v úterý prohlášením: "Cílem komise bylo najít příčiny zaplavení pražského metra, nikoli hledat konkrétní viníky. Komise nemůže v tomto směru nahrazovat činnost Policie ČR. Je plně v kompetenci orgánů hlavního města Prahy a Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s., jaké závěry ze zjištění komise vyvodí."
Kam zmizely milióny?
"Další vadou komise je, že se vůbec nezajímá, kam každý rok zmizelo 80 až 90 miliónů korun vyčleněných na údržbu metra. Do údržby patří i péče o těsnost kabelových průchodek," dodal expert. Houfek na otázku Práva, zda se před povodní každoročně nevynakládalo zhruba 90 miliónů korun na údržbu metra, když zpráva komise hovoří o špatném fyzickém stavu částí podzemní dráhy, odpověděl:
"Prošustrované peníze to rozhodně nejsou. Ochranný systém metra je veliký celek. 90 miliónů asi nebylo zcela dostatečných. Pokud jde o neutěsněné kabelové průchodky, je to osobní věc toho, kdo za ně byl zodpovědný. Není to otázka 90 miliónů korun. Část věcí, myslím si, se dá dohledat. Jednoznačně jde o osobní odpovědnost vedoucích pracovníků a jednotlivců v odštěpném závodě Metro," řekl Houfek. Člen komise a pražský zastupitel Marián Hošek (KDU-ČSL) namítl, že dopravní podnik měl od loňského srpna dost času na zjištění odpovědných osob. Na dotaz Práva po osobní odpovědnosti řekl: "Za vinu nelze exprimátorovi Němcovi klást to, že voda pronikla skrze nekvalitní prahy u tlakových předělů a několika dalších místech konstrukcí, kde stavaři porušili projekt." Podle exprimátora Jana Kasla (ED) se na neúměrných škodách podepsalo především nekompetentní jednání šéfa krizového štábu Němce. "To, že nevyužil pravomocí, které ve stavu nouze jako krajský hejtman měl, nezbavuje exprimátora Němce odpovědnosti," řekl Právu Kasl.
14. května 2003
14. května 2003